Školáci procházejí kolem zdi, která má ochránit obyvatele čtvrti Azamíja

Školáci procházejí kolem zdi, která má ochránit obyvatele čtvrti Azamíja | foto: Thaier al-Sudani, Reuters

Američané chtějí násilí v Bagdádu zastavit zdí

  • 65
Násilí mezi sunnitskými a šíitskými obyvateli Bagdádu by prý mohla zarazit zeď. Alespoň to tak vidí americká armáda, která začala budovat betonovou bariéru kolem několika sunnitských čtvrtí. Mnoha Iráčanům se to nelíbí. Obávají se izolace a toho, že zeď napětí ještě zvýší.

Zeď kolem sunnitské čtvrti Azamíja, obklopené ze tří stran šíitskými sousedy, má být 3,5 metru vysoká a pět kilometrů dlouhá.

Výsadkáři začali vztyčovat šestitunové betonové bloky 10. dubna. Jakmile bude stavba dokončena, sunnitská menšina bude zcela uzavřena a dovnitř povede cesta jen přes kontrolní stanoviště ovládaná iráckými vojáky.

"Nerozdělíme hermeticky sousedy, pouze budeme kontrolovat přístup. To je taktika, a ne změna strategie; nechceme, aby Bagdád rozdělily náboženské hranice," prohlásil americký armádní mluvčí Scott Bleichwehl.

"Záměrem není nábožensky rozdělit Bagdád, ale zajistit bezpečnější sousedství pro lidi, kteří tu žijí. Mohl jsem od místních slyšet i pochvalné poznámky a přání, abychom zeď postavili co nejrychleji," tvrdí zástupce velitele amerických sil v Bagdádu John Campbell.

Budeme jako ve vězení
Mezi těmi, s nimiž mluvil, jistě nebyla pětačtyřicetiletá učitelka Um Osmánová. Tu stavba děsí. "Bude to jako v Palestině. Lidi z Azamíje a okolních čtvrtí jsou historicky spjati, náboženskými svátky i příbuzenstvím," řekla.

"Stavět opravdové zdi mezi čtvrtěmi není řešení, ale prohra bezpečnosti vůči násilí," dodala padesátiletá hospodyně Um Heiderová. Předvídá, že za zdí ubude obchodníků a přibude bezpečnostních kontrol. "Z Azamíje bude jedno velké vězení," hněvá se informatik Mustafá.

Ve čtvrti kolují fámy, že místní budou jako "nežádoucí" odlišeni tím, že dostanou zvláštní identifikační průkazy, o nichž prý rozhodla převážně šíitská vláda.

Atentátníka bariéra nezastavila
Bagdád je ve značné míře nábožensky rozdělen už od bombových atentátů na šíitské svatyně v únoru 2005, které roznítily vlnu násilí a vedly k přerozdělení města. Sunnité nyní žijí hlavně na západním břehu Tigridu a šíité na východě, několik smíšených čtvrtí však přetrvává.

Podle armádního komuniké má "dočasné betonové ohrazení" pomoci lépe chránit populaci před teroristy. Podle Campbella je tento krok vstřícný k místním obyvatelům. Ohrazeny mají být čtvrti Azamíja, Alvíja, Chadr a smíšené enklávy ve čtvrti Rašíd.

"Vybíráme komunity, které se jeví nejohroženější násilím, a chráníme je zdí," vysvětlil generál Campbell. "Budeme mít odezvu od místních obyvatel. Zjistíme-li, že to nefunguje, jak by mělo, tak zeď posuneme tam, kam máme."

Bariéry na ochranu před útoky extremistů už byly vztyčeny dříve kolem městských tržišť či amerických a iráckých zařízení - například takzvané Zelené zóny, kde jsou vládní budovy a velvyslanectví.

Skeptici však připomínají, že před deseti dny se sebevražedný atentátník odpálil v kavárně i v nejpřísněji střežené Zelené zóně.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video