Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Američané čelí vražedné taktice

  10:32aktualizováno  10:32
Američané odmítají ústupky teroristům a únoscům v Iráku. Připravují akce, jež by mohly osvobodit rukojmí včetně českých novinářů. "S únosci se nevyjednává," zdůrazňují USA i spojenci. Jakékoliv únosy by tedy měly být odsouzeny k nezdaru. Je to ale složitější.

Agentura AP uvedla, že únoscům se již alespoň částečně podařilo dosáhnout žádaného efektu. Únosy a hrozby usmrcení rukojmích šíří strach a zpomalily rekonstrukci Iráku.

Politická scéna Itálie, jejíhož rukojmího již únosci popravili, se sice spojila v odhodlání čelit teroristům, ale v Japonsku demonstranti požadovali stažení vojsk z Iráku. Okupovanou zemi opouštějí humanitární pracovníci i zástupci soukromých firem.

Generální tajemník OSN Kofi Annan vyloučil, že by v současné době bylo možné do Iráku vyslat nějaký větší tým Spojených národů. Rusko evakuuje své lidi a britská vláda nedoporučuje svým občanům cesty do země.

Když šéf mezinárodní teroristické sítě Al-Káida Usáma bin Ládin nabídl dohodu Evropanům, když nebudou zasahovat do záležitostí muslimů, Evropané jakékoliv jednání a ústupky odmítli. Nedá se však očekávat, že američtí spojenci budou posílat do Iráku další vojáky či civilisty, kteří by pomohli stabilizaci a rekonstrukci země.

Právě po širším zapojení mezinárodního společenství přitom v současnosti volají sami Američané. Není náhoda, že se únosci nyní zaměřují právě na americké spojence.

Opakuje se Libanon?
Analytik Ted Galen Carpenter z washingtonského ústavu CATO uvádí, že úspěšnost taktiky únosců bývá různá. Záleží na trpělivosti vlád zemí, z nichž rukojmí pocházejí. Američané se po zkušenostech z Libanonu v osmdesátých letech naučili nijak neodměňovat únosce.

Otázkou je, jak na tom budou země, které se ke koalici vedené Spojenými státy připojily spíše kvůli spojenectví s Američany než z přesvědčení, že okupace Iráku je správná.

Hodně záleží na tom, v jaké situaci se únosy dějí. V Iráku se zhoršily celkové bezpečnostní podmínky, na různých místech se proti okupantům vzbouřili sunnitští i šíitští bojovníci. Únosy jsou pouze jednou z forem boje proti přítomnosti spojeneckých sil v zemi.

Řada pozorovatelů upozorňuje právě na paralely s Libanonem osmdesátých let, kdy do této země vstoupili Izraelci a Spojené státy vyslaly jednotky, které měly pomoci s dodržováním příměří. Šíitští radikálové se ovšem tehdy obrátili i proti Američanům.

Teroristé tenkrát používali vražednou trojkombinaci: guerillové útoky, sebevražedná přepadení a únosy. V zemi převládl chaos. Libanonskou taktiku dnes přebírají bojovníci proti okupaci Iráku.

Američané šli do Libanonu s tím, že tam hodlají podpořit budování demokracie, ale v roce 1985 ze země odešli. (Izraelská invaze byla v roce 1982.) Terry Anderson, který byl sám rukojmím v Bejrútu, v listu Wall Street Journal připomněl, že kvůli obětem na životech Američanů se Spojené státy v minulosti stáhly i z jiných míst: Somálska, Súdánu a také Vietnamu.

Otazníky nad trpělivostí Američanů

Odhodlání Američanů dovést přeměnu Iráku do konce je dnes vyšší, než tomu bývalo v dřívějších případech. V tomto odhodlání se neliší současný prezident George Bush od svého protivníka a demokratického kandidáta na post hlavy státu Johna Kerryho.

Politolog Fareed Zakaria v týdeníku Newsweek ovšem upozorňuje, že ke splnění tohoto cíle by Spojené státy musely vyslat do země více vojáků a také získávat více spojenců – ať už mezi iráckými elitami včetně náboženských vůdců, či na mezinárodní scéně. Kdo by se však v současné době hrnul do Iráku?

Ve Spojených státech si většina obyvatel stále myslí, že loňský útok na Irák byl správný. Podpora pro vyslání dalších vojáků do okupované země a vyčleňování dalších financí pro obnovu Iráku však může postupně klesat.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Spolupráce Visegrádu s Izraelem je iluzí, klíčem jsou bilaterální vztahy

Visegrádská čtyřka (V4) je sice dobrou platformou pro setkávání s Izraelem, ale těžko lze očekávat více, než jen konzultace a utužování přátelství. „Skutečná...  celý článek

Analytici amerického letectva ze 41. zpravodajské jednotky začínají ve Fort...
Tajemný projekt Maven. Pentagon brzy nasadí proti islamistům algoritmy

Americké ministerstvo obrany chce ještě do konce roku nasadit na některé vládní platformy pokročilé počítačové algoritmy umělé inteligence, které mají...  celý článek

Odtajněné dokumenty NATO. Jaderné síly středního a krátkého dosahu od roku 1987
Odtajněné dokumenty NATO ukazují studenou válku v číslech

Nedávno odtajněné dokumenty Severoatlantické aliance názorně ukazují v číslech, dobových grafech, mapách a grafikách, jak se v dobách studené války vyvíjelo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.