Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Američané čelí problémům s koalicí

  13:51aktualizováno  13:51
Varšava popřela, že by nyní uvažovala o stažení svých vojáků z Iráku. Předchozí spekulace o odchodu Poláků údajně způsobil špatný výklad slov premiéra Leszeka Millera. Dementi je velmi důležitou zprávou pro Američany, kteří nyní čelí problémům s koaličními partnery.

Mnozí z nich stále více pochybují o tom, zda jsou Spojené státy schopny prosadit stabilizaci a demokratizaci okupované země.

Stahování polských vojáků by dále zpochybnilo pevnost koalice poté, co se svou misi rozhodli ukončit Španělé a po nich i státy, kteří mají v okupované zemi menší počet vojáků – Honduras, Dominikánská republika a Norsko.

Zatímco se v evropských médiích spekulovalo o polském odchodu, Spojené státy se snaží dokázat, že klíčoví partneři hodlají s Američany v Iráku nadále spolupracovat. Mluvčí Bílého domu Scott McLellan tvrdí, že se Washington nadále může spolehnout na pevné spojenectví Británie, Polska, Japonska, Itálie a Portugalska.

Právě polský příklad však ukazuje, že situace v koalici není růžová, byť se varšavská vláda nehodlá uchýlit k žádným radikálním krokům. Mnoho Poláků se domnívá, že se zemi spojenectví s USA nevyplácí. Analytik Radek Sikorski z amerického institutu American Enterprise Institute v této souvislosti tvrdí, že Spojené státy nedokáží ocenit své spojence.

Polská vláda podle Sikorského přesvědčila skeptickou veřejnost o nutnosti jít do Iráku především tím, že slibovala kontrakty pro polské firmy v Iráku či dokonce zrušení víz pro Poláky cestující do Spojených států. Tato očekávání se však nenaplnila. „Mnozí členové koalice se necítí být spojenci, ale spíše vojenskými subdodavateli,“ dodává Sikorski.

Varšava navíc byla znepokojena tím, že ji Američané neinformovali o všech svých akcích v polském sektoru.

Kdo by se tam teď hrnul

Washington by nyní do obnovy Iráku rád zapojil další země i mezinárodní organizace typu OSN či Atlantické aliance. Jenže velmi špatná bezpečnostní situace v Iráku odrazuje i ty země, které by se jinak v Iráku rády angažovaly.

Představitel Evropské unie pro zahraniční politiku Javier Solana (a bývalý generální tajemník Atlantické aliance) upozornil, že žádná země NATO nyní nebude s nadšením vysílat do Iráku další vojáky. Jedinou výjimkou, o které se zatím hovoří, je Dánsko.

V sídle Atlantické aliance v Bruselu se navíc mluví o tom, že prioritou NATO musí nadále zůstat Afghánistán, nikoliv Irák. Poslání aliance by kromě toho podle zdrojů z Bruselu nemělo jít za rámec bezpečnostní mise, neboť NATO nemá zkušenosti s poválečnou obnovou.

Příliš málo vojáků?

Řada kritiků politiky americké vlády přímo ve Spojených státech se přitom domnívá, že koalice má v Iráku příliš málo vojáků na to, aby zajistila bezpečnost a kontrolu nad situací. Jestliže dříve administrativa George Bushe uvažovala o postupném snižování amerických sil ještě před prezidentskými volbami v USA, dnes se předpokládá, že bude nutné minimálně zachovat současný stav 135 tisíc amerických vojáků.

Republikánský senátor Chuck Hagel (citovaný britským listem The Times) navíc tvrdí, že operace v Iráku si letos vyžádá dalších 70 miliard dolarů, o nichž zatím vláda nemluvila.

Možnosti amerických spojenců jsou omezené. I polská vláda, která hodlá ve svém partnerství s Amerikou vytrvat, upozorňuje, že vojenská přítomnost v Iráku - 2,5 tisíce polských vojáků - je na hranici možností země.

Nejpozději v příštím roce tedy bude nutné počet Poláků snížit minimálně o polovinu.

Navíc se ukazuje, že ačkoliv jsou dnes Američané více nakloněni mezinárodní spolupráci, nehodlají jednotlivým spojencům ustupovat příliš. To se potvrdilo i během tajných americko-španělských jednání, která vyústila v potvrzení odchodu Španělů z Iráku.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Švédské ozbrojené síly. Ilustrační snímek
Švédsko prověří obranu kvůli ruským výhrůžkám. Spustí "Auroru 17"

Švédsko v reakci na ruské výhrůžky kvůli sbližování s NATO připravuje největší vojenské cvičení za posledních dvacet let. Zapojí se do něj 19 tisíc švédských a...  celý článek

Letoun včasné výstrahy E-7T Wedgetail tureckého letectva
Turecko vyšle na Dny NATO v Ostravě unikátní letoun včasné výstrahy

Turecké letectvo se po třech letech vrátí na Dny NATO v Ostravě. A hned s unikátní premiérou. V září poprvé v České republice představí svůj letoun včasné...  celý článek

Ve Vyškově ukončilo šestitýdenní výcvik 67 nových příslušníků Aktivních záloh
Do výcviku záloh přijala armáda rekordní počet dobrovolníků

Do šestitýdenního armádního kurzu základní přípravy nastoupil rekordní počet zájemců o službu v aktivní záloze. Informovalo o tom velitelství výcviku ve...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.