Vzestup Asie v posledních několika desetiletích je něčím víc než pouhým příběhem o rychlém hospodářském růstu. Je to příběh o regionu procházejícím renesancí, při níž se znovu otevřela mysl lidí a obnovily se jejich vyhlídky. Pohyb Asie směrem k opětovnému získání někdejší stěžejní role v globální ekonomice má takovou dynamiku, že se prakticky nedá zastavit. A přestože transformace možná není vždy bezbolestná, nelze nadále pochybovat o tom, že se na obzoru rýsuje asijské století a že se tím zásadně změní poměry ve světě.
Divné odpovědi
Globální lídři – ať už politici nebo intelektuálové – nesou zodpovědnost za to, aby připravili své společnosti na blížící se globální posuny. Až příliš mnoho amerických špiček se však této zodpovědnosti vyhýbá.
Loni na Světovém ekonomickém fóru v Davosu se dva američtí senátoři, jeden člen americké Sněmovny reprezentantů a jeden náměstek poradce pro otázky národní bezpečnosti, účastnili fóra o budoucnosti americké moci (jemuž jsem předsedal). Na otázku, jakou budoucnost americké moci předpokládají, všichni podle očekávání deklarovali, že USA zůstanou nejmocnější zemí světa. A když dostali dotaz, zda je Amerika připravená stát se druhou největší světovou ekonomikou, byli zamlklí.
Jejich reakce byla pochopitelná: i pouhé pohrávaní si s možností, že se USA stanou „dvojkou“, se pro amerického politika rovná kariérní sebevraždě. Volení představitelé všude na světě se musí chovat tak, aby v té či oné míře naplňovali očekávání lidí, kteří je dosadili do úřadu.
Plyn a inovace nestačí
Naopak intelektuálové mají speciální povinnost myslet si nemyslitelné a vyslovovat nevyslovitelné. Očekává se od nich, že budou promýšlet všechny možnosti včetně těch nepříjemných a že připraví obyvatelstvo na předpokládaný vývoj. Poctivá diskuse o nepopulárních myšlenkách je klíčovým rysem otevřené společnosti. Mnozí intelektuálové v USA však tuto povinnost neplní. Předseda Rady pro zahraniční vztahy Richard Haass například nedávno naznačil, že USA „by se už mohly nacházet ve druhé dekádě dalšího amerického století“. Předseda Institutu pro hospodářskou strategii Clyde Prestowitz zase prohlásil, že „toto století může nakonec docela dobře skončit jako další století americké“.
Richard N. Haas, prezident Council on Foreign Relations
Jistě, i takové předpovědi se mohou ukázat jako přesné; pokud se tak stane, zbytku světa to pouze prospěje. Silná a dynamická americká ekonomika posílená levným břidlicovým plynem a urychlující inovace by oživila globální ekonomiku jako celek. Na takovou možnost jsou však Američané připraveni víc než dostatečně; žádné další přípravy nejsou zapotřebí.
Pokud se však těžiště světa přesune do Asie, zastihne to Američany žalostně nepřipravené. Mnozí z nich setrvávají v šokující nevědomosti, jak velký pokrok učinil zbytek světa a zejména Asie.
Někdo jim to řekněte
Američanům je třeba sdělit jednoduchou matematickou pravdu. V USA žijí tři procenta světové populace, takže nemohou nadále dominovat ostatnímu světu, protože Asijci, kteří představují šedesát procent světové populace, přestali fungovat pod své možnosti. Světonázor mnoha Američanů však dál utváří přesvědčení, že Amerika je jedinou ctnostnou zemí, jediným majákem světla v temném a nestabilním světě. Neschopnost amerických intelektuálů zpochybnit tyto utkvělé představy – a pomoci obyvatelům USA zbavit se samolibých postojů založených na nevědomosti – přitom konzervuje kulturu rozmazlování veřejnosti.
Ačkoliv Američané mají sklon přijímat jen dobré zprávy, vzestup Asie ve skutečnosti špatnou zprávou není. USA by si měly uvědomit, že asijské země se nesnaží Západ ovládnout, nýbrž se mu vyrovnat. Chtějí vybudovat silnou a dynamickou střední třídu a dosáhnout stejného míru, stability a prosperity, jakým se Západ těší už dlouho.
Tato hluboká společenská a intelektuální transformace, která dnes v Asii probíhá, slibuje katapultovat tento světadíl z role hospodářské mocnosti do role globálního lídra. Čína, která zůstává v mnoha směrech uzavřenou společností, má otevřenou mysl, zatímco USA jsou otevřenou společností s uzavřenou myslí. A zatímco střední vrstva v Asii je na nejlepší cestě rozšířit se do roku 2020 z dnešních zhruba 500 milionů lidí na 1,75 miliardy lidí, USA se už dlouho nebudou moci vyhýbat nové realitě globální ekonomiky.
Svět má nakročeno k tomu, aby prodělal jeden z nejdramatičtějších mocenských přesunů v lidských dějinách. Mají-li být Američané na tuto proměnu připraveni, musí se vzdát zakořeněných představ a starých předpokladů a osvobodit myšlenky na nemyslitelné. Taková je výzva, před níž dnes stojí američtí veřejně činní intelektuálové.
Autor textu Kishore Mahbubani
Kishore Mahbubani je děkanem Fakulty veřejné politiky Lee Kuan Yewa při Singapurské národní univerzitě a autorem knihy The Great Convergence: Asia, the West, and the Logic of One World (Velká konvergence: Asie, Západ a logika jednoho světa).
Copyright: Project Syndicate, 2013. Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka. Titulek a mezititulky jsou redakční.
