Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mladíkovi ze Súdánu utrhla bomba ruce, nové mu vytiskla 3D tiskárna

  16:29aktualizováno  16:29
Dvanáctiletý Daniel při náletu súdánské armády proti povstalcům v horách přišel o obě ruce. Těsně předtím, než blízko něj vybuchla bomba, stihl se ještě pevně rukama přitisknout ke stromu. Tento štít ho zachránil, ale o obě končetiny přišel. Teď začíná díky úplně cizímu člověku nový život.

Za něj vděčí Američanu Micku Ebelingovi, muži, který riskoval svůj vlastní a vydal se do občanskou válkou roky zmítané africké země, jen aby pomohl chlapci, kterého nikdy neviděl, jen o něm četl na internetu. Nápad pomoci Danielovi se zrodil v hlavě Ebelinga, filantropa a šéfa kalifornské produkční společnosti, loni v létě.

Tehdy mu kdosi vyprávěl v restauraci nad večeří o lékaři působícím v Núbijských horách, odlehlé části Súdánu při hranicích s jeho novým sousedem, který se v roce 2011 odtrhl. Súdánská vláda tuto oblast svého času intenzivně zasypávala bombami, aby tak prý vytlačila povstalce, kteří stáli za odtržením Jižního Súdánu, s nímž Chartúm vede spory o bohatá ropná ložiska. Místo vzbouřenců však dopadající bomby nejvíc ublížily obyčejným lidem, mezi nimi i mnoha dětem.

Jedním z nich byl i dvanáctiletý Daniel, který byl vinou tragického úrazu zcela odkázán na pomoc druhých.

Shodou okolností Mick Ebeling nedávno na svém webu psal o vynálezci, jemuž se podařilo levně vyrobit protézu ruky pomocí 3D tiskárny. Tehdy v jeho hlavě vzklíčila myšlenka obě věci propojit. Pouhé tři měsíce na to už seděl v letadle směr východní Afrika.

"Uvědomil jsem si, že jen tak nemůžu zaklapnout počítač, vypít sklenici vody a jít spát. Musel jsem něco udělat," vzpomíná nyní s odstupem na okamžiky, kdy se na internetu dopídil onoho lékaře ze Súdánu a dozvěděl se o osudu dvanáctiletého Daniela. "Bylo 11 večer. Podíval jsem se na své tři spící chlapce a pomyslel si 'Co kdyby to bylo moje dítě?' Co kdyby se to stalo jim a někdo jim mohl pomoci, ale neudělal to?" líčí prvopočátky dnes úspěšného projektu stanici CNN.

Ta nejvíc nemožná věc, jíž jsem kdy chtěl dosáhnout

"Tehdy jsem toho ale věděl jen velmi málo o 3D tisku a ještě méně o protézách končetin," vzpomíná Ebeling. "Takže jsem udělal to, co vždycky: obklopil se chytrými lidmi, poslouchal a nasával jejich znalosti. Svedl jsem dohromady všechny možné odborníky, aby mi dali rychlokurz v 3D tisku a protézách," vysvětluje. "Byla to ta nejvíc nemožná věc, jíž jsem kdy chtěl dosáhnout," vrací se zpět v čase.

Pohodlné a výkonnější

Horolezec a vynálezce Hugh Herr má místo nohou roboty. Sám si je sestrojil.

O tři měsíce později, v říjnu 2013, už byl v půli cesty svého ambiciózního plánu: v provizorní dílně vyrobené ze staré kůlny, uprostřed pustého, zaprášeného uprchlického tábora Yida v Jižním Súdánu, pár kilometrů od hranic s jeho severním sousedem. Úkryt tam hledalo tou dobou na 70 tisíc zoufalých lidí, které z jejich domovů vyhnala přes hranici tvrdá vládní ofenzíva proti povstalcům. Mezi nimi i Daniel.

Navzdory vysokým teplotám, kvůli nimž se výrobní materiály často roztékaly, broukům věčně ucpávajícím motory tiskárny, i počáteční nedůvěře těžce frustrovaného hocha, se Ebelingovi jeho sen splnil.

"Podařilo se mi přimět tiskárny k práci a nastavit je k výrobě protézy...  pro opravdového chlapce, sedícího teď pár kroků ode mě. Toho chlapce, o kterém jsem si četl tehdy v noci v kuchyni, kdysi v červenci. Pro Daniela," líčí CNN.

S tím jak si krůček po krůčku získával chlapcovu důvěru, přibližoval se i velkému finále. "Po několika dnech a několika nezdarech se nám podařilo umístit Danielovi protézu. Nebyl ještě tak silný, aby udělal pohyb k sevření ruky, ale dokázal s ní manipulovat až k ústům. Umístil jsem mu do ní tedy lžíci a vzal ho do špinavého stanu. Posadil ho na zem a postavil před něj misku s jídlem. To bylo poprvé po dvou letech, co se Daniel mohl nakrmit sám," vzpomíná.

"Podíval se na mě a pomalu jeho rty zkřivil malý úšklebek. Pak se otočil dozadu za sebe na malý hlouček, který se tam seskupil, a do tváře se mu vedral ten největší úsměv, jaký jste kdy viděli. Tehdy jsem věděl, že jsem narazil na něco většího, než jsem já sám, než je Daniel, a většího, než bylo tohle jídlo," dodává americký filantrop.

Každá změna začíná něčím malým

Ještě koncem téhož týdne už pobýval Ebeling v Núbijských horách, tentokrát místo v uprchlickém táboře v nemocnici doktora Toma Cateny. Onoho muže, jenž stál u zrodu celé myšlenky, jako postava příběhu odvyprávěného kdesi v kalifornské restauraci. Vybaven stálým zdrojem solární elektřiny se tentokrát Ebeling obklopil řadou místních, z nichž většina v životě neviděla ani počítač, a učil je kouzlům 3D tisku.

Z jednoho jediného chlapce, jenž se díky jeho pomoci vrátil zpět do života, se tak staly celé zástupy. "Tak přesně tam teď jsme, připravení spustit továrnu na výrobu protéz, nadšení z možnosti vyrobit nové ruce i dalším lidem s amputacemi," vrací Ebeling své vyprávění do současnosti.

A jaký že je jeho recept na onu "nejvíc nemožnou věc na světě? "Věřím tomu, že každá změna začíná něčím malým," říká.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.