Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zemanův výrok o ambasádě v Jeruzalémě „žehlí“ Kmoníček, Kohout i Rusnok

  12:39aktualizováno  12:39
Podobně jako v případě některých výroků Václava Klause i jeho nástupce Miloš Zeman potřebuje ke svým výrokům někoho, kdo je vyloží. V případě prezidentovy myšlenky přesunout české velvyslanectví v Izraeli do Jeruzaléma se do této role pasoval ředitel zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček.

Od slov Miloše Zemana se fakticky distancovalo i ministerstvo zahraničí, vedené Janem Kohoutem. Prezident je nicméně svým výrazně proizraelským postojem znám. | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Ale nejen on. Prezidentovu myšlenku, přednesenou na Dnech Izraele v Hradci Králové, před oficiální Zemanovou cestou do Izraele "žehlí" i ministerstvo zahraničí a premiér Jiří Rusnok.

Zeman 30. září v Hradci Králové řekl, že si počká, jaká bude nová vláda, načež se "svým nezaměnitelným osobním kouzlem pokusí budoucího premiéra a ministra zahraničí přesvědčit, aby uvažovali o této myšlence" (více o návštěvě čtěte zde). Zmíněnou myšlenkou nebylo nic jiného než přesun velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma.

Jeruzalém

Jeruzalém byl historickým hlavním městem starověkého židovského státu a pro novodobý Izrael je symbolem. Právě zde stál první (Šalamounův) i druhý (Herodův) židovský chrám, z nějž nyní zbývá slavná Západní zeď (Zeď nářků).

Muslimové věří, že odtud (z místa, kde nyní stojí mešita Skalní dóm) vystoupal Mohamed do nebe. Jako místo Kristovy smrti je Jeruzalém posvátný ovšem i pro křesťany.

Desetitisíce ortodoxních věřících zaplavily Jeruzalém, aby se zúčastnily...
Pohled na hradby Starého města od autobusové zastávky, na kterou přijedete od

Vlevo Chrám Božího hrobu, vpravo pohled na hradby Starého města

První vážné myšlenky o obnově židovského státu počítaly s tím, že Jeruzalém bude neutrálním územím. Po válce z roku 1948 skončil rozdělen na západní izraelskou a východní jordánskou část.

Když se v roce 1967 jordánský král připojil k protiizraelské arabské vojenské koalici, v Šestidenní válce východní část Jeruzaléma ztratil. Izrael poté prohlásil Jeruzalém za své nedělitelné hlavní město.

Palestinci a arabský svět nicméně trvají na tom, že východ Jeruzaléma (tedy i Staré město) patří jim.

Podobným krokem by Česká republika - nebo kterákoliv země, jež by tak učinila - v zásadě uznala nárok Izraele na Jeruzalém včetně jeho východní části, patřící do roku 1967 Jordánsku.

Diplomaté přistupují k situaci prakticky: ambasády formálně sídlí v Tel Avivu, některé země včetně např. USA ale mají konzulát v Jeruzalémě.

Jak se prezidentova slova mají správně vykládat, řekl v České televizi ředitel zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček. "To, co pan prezident myslel, bylo, že izraelsko-palestinský spor skončí mírovým řešením ve formě dvou států, a pak Česká republika radostně přenese velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma," prohlásil.

Kmoníčkově prohlášení je samozřejmě možné věřit i nevěřit. Pravdou nicméně je, že prezident Zeman, který v neděli odpoledne odlétá na čtyřdenní návštěvu Izraele - první země nesousedící s Českou republikou, kterou navštíví - je přesvědčeným sionistou a kritikem islámu a Izraele se zastává.

Tento jeho postoj oceňují i někteří lidé, kteří s ním jinak politicky nesouhlasí.

Prezidentův muž Hynek Kmoníček nebyl jediným, kdo výrok o stěhování ambasády změkčoval. Například premiér v demisi Jiří Rusnok v Českém rozhlase připustil, že to "možná zhorší dočasně naše vztahy s arabskými státy" a neopomněl dodat, že podobný návrh jeho vláda neprojednávala a projednávat nebude.

Od slov Miloše Zemana se fakticky distancovalo i ministerstvo zahraničí, vedené Janem Kohoutem. V sobotu dopoledne vydalo formální zprávu, v níž konstatuje, že ČR plně podporuje úsilí o mírové řešení izraelsko-palestinského sporu pomocí přímých jednání, podporuje dvoustátní řešení jako jediné možné, uvítala obnovení mírových rozhovorů a věří, že dojde ke shodě "na všech sporných otázkách včetně bezpečnosti, vymezení hranic, palestinských uprchlíků či statusu Jeruzaléma".

Česko a Izrael

Česká republika patří k nejvíce proizraelským státům v EU i ve světě. Loni v listopadu například v OSN hlasovala proti tomu, aby Palestina získala statut nečlenského pozorovatelského státu.

V některých dalších rezolucích hlasovala proti Izraeli (více čtěte zde), izraelský premiér Benjamin Netanjahu nicméně za hlas proti palestinské státnosti přiletěl do Česka poděkovat Petru Nečasovi (podrobný článek zde).

Zaorálek i Němcová Zemanova slova odmítli

Prezidentova slova odmítli jeho političtí protivníci. Lubomír Zaorálek, který v ČSSD patří k protizemanovskému křídlu kolem Bohuslava Sobotky, ČTK řekl, že "bychom neměli vznášet návrhy, které spíš přilévají oleje do ohně".

Miroslava Němcová ocenila, že Zeman podporuje Izrael jako takový, dodala však, že "jednoduché recepty nepomohou" a efekt přesunu ambasády do Jeruzaléma vidí jako více než sporný. "Zcela mi uniká, v čem by to mohlo České republice pomoci," uvedla.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.