Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Amazonští indiáni vyhráli krvavý boj o prales, těžaři do něj nesmí

  9:38aktualizováno  9:38
Peruánská vláda ustoupila a rozhodla, že do tropického pralesa nepustí těžaře. Pro původní obyvatele je to vítězství, jakých ve svém pětisetletém boji proti kolonizaci příliš nezažili. Peruánský parlament ustoupil protestům indiánů a zrušil dekrety, které měly džungli otevřít těžařským koncernům.

Zástupci původních obyvatel Amazonie před setkáním s peruánským premiérem Yehudem Simonem (16. června) | foto: Reuters

"Dnešek je historický den pro všechny indiány i pro celý peruánský národ," zářila štěstím Daisy Zapatová, která se za indiány podílela na vyjednávání s vládou.

Peruánští indiáni protestují proti těžebním projektům na svém území.Právě ve čtvrtek místní kongres jasnou většinou odhlasoval, že prezidentovy dekrety číslo 1064 a 1090 jsou neplatné. Jeden měl povolit prodej 450 tisíc kilometrů pralesa (je to více než třetina plochy Peru a více než pětinásobek rozlohy České republiky) soukromým firmám. Druhý měl ponechat vládě volnou ruku při schvalování těžebních koncesí, do kterých dosud mohli mluvit zástupci domorodé komunity.

To se pochopitelně nelíbilo amazonským indiánům, kteří mají v peruánské společnosti postavení druhořadých občanů. Báli se, že je těžaři z oblasti vyženou a že prales, ve kterém jejich předci po staletí skromně žili, zdevastují tak, že se stane neobyvatelným.

Střelba a mačety na zátarasech

V dubnu na severu země kolem města Bagua udělali zátarasy a blokovali silnici, ale i splavné řeky. Před dvěma týdny tyto protesty přerostly v násilí. Největší od 90. let, kdy se vládě povedlo rozprášit maoistické povstalce ze Světlé stezky. Při nepokojích zahynulo nejméně 34 lidí - 24 policistů a deset demonstrantů.

INDIÁNI
V PERU

Téměř třicetimilionové Peru je ve světě proslavené jako země Inků. Jejich potomci v zemi stále žijí, mluví kečuánsky či ajmarsky, ale většinou už se dávno pošpanělštili. V Peru tvoří 45 procent populace, dalších 37 procent obyvatelstva jsou míšenci bělochů a Indiánů. V peruánské Amazonii žijí menší indiánské kmeny, které se až do poloviny minulého století držely v izolaci od západní civilizace. Jedná se o 56 etnik, která mají maximálně několik desítek tisíc čelnů. Pouze malá část z nich žije podle starých tradic v džungli, ostatní se pomalu zapojují do peruánské společnosti. Mají to těžké: špatně ovládají španělštinu, mají výrazně horší vzdělání a zbytek Peruánců včetně jejich soukmenovců z hor na ně hledí jako na rasově méněcenné.

Zatímco obyvatelé Amazonie na adresu vlády házeli obvinění ze střelby do neozbrojeného davu, politici v Limě si zase stěžovali na brutalitu indiánů. Ti prý strážce pořádku rozsekali mačetami, i když se jim strážníci vzdali. - o krvavém povstání indiánů čtěte více zde

Protesty proti vládě prezidenta Alana Garcíi se přelily i do velkých měst, kde do ulic vyrazila chudina. Šéf státu tak musel od svého plánu na otevření Amazonie cizím investorům ustoupit, byť to slíbil Spojeným státům v dohodě o volném obchodu.

García se rád chlubí tím, že jeho země v posledních třech letech roste velmi slušným devítiprocentním tempem (už méně připomíná, že v 80. letech, kdy vládl poprvé, přivedl Peru na mizinu), ale plánoval si ještě lepší výsledky. K těm by mu měly dopomoci obří investice firem se zájmem o pěstování cukrové třtiny na biopaliva či o těžbu ropy, plynu a dřeva v dosud netknutých částech Amazonie.

Indiáni nebyli jedinými, kterým se Garcíovy plány nezamlouvaly. Proti byly i blízké státy Venezuela a Bolívie, které veřejně deklarovaly podporu demonstrujícím. Nečinily tak z žádné lidumilnosti. Naopak, jde jim o hájení vlastních těžebních zájmů, které by mohla nová naleziště v Peru ohrožovat.

Velkou roli v jejich angažovanosti hraje i osobní nevraživost mezi prezidentem Garcíou, který je v latinskoamerickém kontextu představitelem umírněné levice, a jeho o poznání radikálnějšími kolegy z Venezuely a Bolívie. Prezidenta Bolívie Eva Moralese dokonce peruánský ministr zahraničí předevčírem označil za nepřítele své země.

Morales totiž o násilnostech u Baguy mluvil jako o "genocidě zapříčiněné volným trhem". Dobrým vztahům jistě nepomohlo ani to, že tito prezidenti také zajistili, aby vůdce indiánských protestů získal azyl ve spřátelené Nikaragui.

Peruánský premiér Yehude Simon si v Limě podal ruce se zástupci původních obyvatel Amazonie (16. června)

Není indiánská radost předčasná?

Indiáni se radují z úspěchu: dekrety jsou zrušeny, dokonce kvůli nim padl i peruánský premiér Yehude Simon, který s jejich odpískáním nesouhlasil. Skeptické hlasy z Peru však varují: o žádnou výhru nejde.

Španělská verze BBC citovala specialistu Martína Tanaku: "Pro Amazonii a její problémy neznamená zrušení dekretů v žádném případě zlepšení. Je to jen návrat ke statu quo." Pravda je, že i dnes mizí stovky tisíc hektarů pralesa ročně a že zmnoha amazonských vesnic se staly skanzeny, kde indiáni vyrábějí cetky pro turisty.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký torpédoborec John S. McCain po srážce s obchodní lodí nedaleko...
Americký torpédoborec se srazil s tankerem, pohřešuje se 10 námořníků

Americký válečný torpédoborec se v pondělí ráno místního času srazil nedaleko singapurského přístavu s obchodní lodí. Při nehodě se zranilo pět amerických...  celý článek

Brigitte Macronová (Taormina, 26. května 2017)
První dáma Francie dostala oficiální roli. Pracovat bude zadarmo

Manželka francouzského prezidenta Brigitte Macronová dostala oficiální reprezentativní roli v Elysejském paláci. Za svou činnost ale nebude nijak finančně...  celý článek

V Jižní Korei začalo pravidelné korejsko-americké vojenské cvičení. Na snímku...
Armády Jižní Koreje a USA zahájily společné cvičení. Provokace, zní z KLDR

V Jižní Koreji začalo plánované jedenáctidenní vojenské cvičení, kterého se kromě padesáti tisíc jihokorejských zúčastní také 17,5 tisíce amerických vojáků....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.