Objev může do budoucna pomoci lépe pochopit, jak nemoc funguje a přispět k vývoji nové léčby, uvedl vedoucí vědeckého týmu, fyzikální chemik Martin Hof.
Alzheimerova choroba je nevyléčitelná. Je to nejzákeřnější forma demence. Počet pacientů stále roste. Ve světě na ní trpí kolem 44 milionů lidí. Vědci se soustředili na objasnění funkce takzvaných lipidových molekul. „Alzheimerova nemoc je komplikovaný proces. Ještě nikdo neví, jak přesně funguje,“ konstatoval Hof.
Uznávaný vědec německého původu Hof působí v Praze již řadu let, jak sám říká, cítí se být Němcem i Čechem zároveň. Rozmanitost národností prosazuje i při práci. Jeho tým, který tvoří Portugalka, Turek a Čech, navázal na již známý poznatek, že Alzheimerovu chorobu způsobuje shlukování čili agregace peptidů v mozku, kvůli kterým se mozková hmota poškozuje. (Peptidy jsou organické sloučeniny složené z aminokyselin, lipidy jsou tuky).
Buněčné membrány neuronu se proti tomuto shlukování peptidů podle Hofa přirozeně brání. „My díky našemu výzkumu ale nyní víme, že se brání pomocí cukrových lipidů,“ řekl.
S přibývajícím věkem u člověka dochází k poklesu počtu těchto cukrových lipidů, což může Alzheimerovu chorobu rozvinout. „Když se podíváme na mozek pacienta, který zemřel na Alzheimera a pacienta, který zemřel na něco jiného, je vidět, že Alzheimer má méně procent cukrových lipidů,“ vysvětlil výsledek výzkumu.
Díky lepšímu experimentálnímu výzkumu, než byl doposud, ukázal Hofův tým, že cukrové lipidy dokážou nebezpečné shlukování peptidů zastavit. „Jednu cestu, která je spojena s Alzheimerovou nemocí, tak můžeme trošku zpomalit,“ tvrdí o výzkumu portugalská členka týmu Mariana Amarová.
Hofův tým musí výsledky ještě prokázat na vzorcích pacientů, které dostane z Experimentální neurobiologie Národního ústavu duševního zdraví. Naději pro dobrý výsledek má ale podle něj velkou.
Současný výzkum není jediným úspěchem českých vědců, kteří se zabývají demencemi. Loni na podzim zveřejnili brněnští přírodovědci svoji studii v prestižním časopisu Nature Photonics. Podařilo se jim pomocí tenkého optického vlákna zobrazit buněčnou tkáň. Doufají, že pozorování neuronů v reálném čase pomůže odhalit mechanismy vzniku Alzheimerovy nemoci (více zde).
