Správné podněty v pravou chvíli. Tak se lze naučit nejvíc s nejmenší námahou

Správné podněty v pravou chvíli. Tak se lze naučit nejvíc s nejmenší námahou | foto: Profimedia.cz

Alternativnímu školství se v České republice daří

  • 3
Jsme jedna z mála zemí bývalého východního bloku, která v počtu alternativních škol vzhledem k počtu obyvatel za pouhých 15 let dohnala Belgii, Francii, a dokonce i Německo. "Výuky, která je jiná, se někdy bojí rodiče. Mají podvědomý strach, že je dítě převýší svou osobností," tvrdí profesor Karel Rýdl.

Jako specialista na dějiny vzdělávání a školství, reformní pedagogická hnutí a alternativy přednáší Karel Rýdl na univerzitách v Česku i v zahraničí. Je poradcem ministryně školství mládeže a tělovýchovy ČR.

Víte, jak nejlépe vybrat alternativní školu?
Nedá se radit, pro koho je která z alternativ vhodná. Běžte, dívejte se a pak se teprve rozhodněte. Nejdůležitější je impulz, že to pro své děti chci. Lidé dnes už tolik nevnímají, kolik co stojí, chtějí pro své dítě to nejlepší. A třeba se i stěhují za dobrou školou: několik rodin z Písku šlo v 90. letech za "svým" učitelem do jiné školy. Máte pocit, že si ze škol v okolí pro své dítě či vnouče nevyberete? Založte si vlastní, třeba s vaším jménem. Takhle vzniklo mnoho dobrých škol. Jedna čerstvě proškolená maminka právě otevřela mateřské centrum Montessori ve Zlíně, metodu úspěšně zavádějí i rodiče v centru volného času v Olomouci.

Pomůže alternativám školská reforma?
Spíš je to naopak. Alternativy pomáhají reformě. Zakladatelé alternativních škol vycházeli z bezprostřední praxe, k zobecňování došli až na základě dlouhodobého pozorování, že u dětí fungují jejich metody. A to u všech, bez ohledu na handicapy či nadání. Problémem reformy může být, že dnes nikdo neví, jak má vypadat budoucí učitel. Zatím se často bojí dětí, a tak podle starých vzorců uplatňuje vnější autoritu. Nemá praktickou zkušenost, že se to dá dělat jinak. Chybějí nám fakultní klinické školy a oborová metodická střediska. Důležité také je, aby metodiku tvořili lidé, kteří v praxi učí.

Proč ke stejným cílům nevede klasické školství?
Školství tady nebylo špatné, vyšel z něj Masaryk, Čapek... Ale možná by se tito lidé alternativním přístupem rozvinuli ještě více. Tradiční systém však mnohé osobnosti vůbec neobjeví, zbrzdí je, potlačí. Zahraniční výzkumy dokazují, že ve věku dospívání často vzniká komplex, že něco v nás je nenaplněno. Například Montessori pojmenovala takzvané citlivé fáze, kdy určité vjemy lze vstřebat za minimálního úsilí. Vidíme to například u mezinárodních rodin, kde děti bez problému mluví odmalička více jazyky. Učily se ve fázi, kdy to pro ně bylo nejpřirozenější. Nám, kteří jsme ve správný čas neměli ty pravé podněty, se fáze uzavřela. Nenaplnilo se očekávání našeho neviditelného vnitřního plánu, tělo fungovalo nenormálně... Znalosti a dovednosti pak získáváme za daleko většího nasazení a několikrát se třeba vracíme k 15. lekci angličtiny, energie brzy prchá, vůle mizí. Získáváme přesvědčení "na to nemám", to není pro mne, máme důležitější věci.

Co nám brání měnit staré vzorce?
Pohodlnost, přesvědčení, že platím daně, tak mi vychovávejte děti, a nechuť jít za novými informacemi. Obrovská setrvačnost - strach dospělých, že děti vyžadují svobodu, respekt, toleranci. Často nevědomě vyzařujeme: koupím ti lízátko, když budeš dostatečně povolný, prokaž, že nebudeš chtít být nade mnou, a já rozhodnu, jaký prostor ti dám. Z praxe většina zná třeba větu: Dokud tě živím, budeš poslouchat. Svoboda přece není neřízená volnost! Neumíme efektivně komunikovat o pravidlech, nevíme, že dítě lze nenásilně přimět k odpovědnosti za vlastní volbu. Známe jen zákazy, příkazy, vyhrožování, vydírání. To je největší výchovný problém současné doby. Ničí společnost, rodinné vztahy, kariéry. Úspěšný život nespočívá ve vnějším světě, ale jestli jsme spokojeni. Alternativy učí, že naše pocity jsou důležité.

Montessori právě slaví své 100. výročí. Jak na ni hledíte?
Montessori je normální škola z pohledu dítěte, ne z pozice norem dospělého, který potřebuje vědět, co se má dítě naučit a kdy. Montessori respektuje tempo každého jednotlivce, motivuje prostředím. Stanoví řád, ale v rámci něho poskytuje svobodu. Speciální didaktický materiál rozvíjí dovednosti včetně jazykových, matematických, jak funguje svět jako vzájemně propojený systém... Osobně znám vysokoškoláky, absolventy Montessori v Německu, Nizozemsku, v Dánsku. Jsou to normální lidé, jen mají jiné vidění světa: vidí svět v souvislostech, jsou zvyklí argumentovat, dávat konkrétní otázky na tělo, jsou ohleduplní, vstřícní, tolerantní, mají respekt k osobnímu zdraví, k občanství, je tam citlivost k životnímu prostředí...

Klasická škola není jediná. Možností je víc

V České republice můžete najít kromě Montessori škol (viz předcházející strana) dalších šest způsobů alternativní výuky. Většinou jsou to mateřské a základní školy. Nejrozšířenější jsou waldorfská a daltonská škola, na nich mohou žáci studovat i střední školu. Dále existují projekty Začít spolu, Zdravá škola, Integrovaná tematická výuka a Domácí vzdělávání.

Waldorfská škola

V Česku fungují waldorfské třídy od roku 1990. Vyučování probíhá v takzvaných epochách - dvouhodinových blocích, které se po dobu 3-4 týdnů věnují výuce jednoho předmětu. Aby mohl učitel přistupovat k dětem individuálně, sdružují do skupin žáky stejného temperamentu, tzn. cholerické, sangvinické, flegmatické, melancholické.

Daltonský plán

V českých školách se zařazují do výuky takzvané daltonské bloky například třikrát týdně jednu vyučovací hodinu. Blok je obvykle věnován procvičování a opakování látky. Při opakování si děti vybírají, kterému předmětu se budou v konkrétním bloku věnovat.

Začít spolu

Americký program Step by step je v ČR uveden pod názvem Začít spolu, a to v mateřských školách a na prvním stupni základních škol. Děti se učí v takzvaných centrech, každý týden se centrum věnuje zpracování jednoho tématu. Dítě si vybírá kam který den půjde, během týdne však musí vystřídat všechna centra.

Integrovaná tematická výuka

Ve škole nejsou klasické předměty, učí se v tematických blocích. Skupiny dětí jsou věkově promíchané - od mateřské školky po pátý ročník základní školy.

Zdravá škola

Zdravá škola je projekt Světové zdravotnické organizace pro Evropu. Protože každá škola si vytvořila vlastní projekt, nelze popsat konkrétní podobu školy. Obecně však platí, že zdraví ve Zdravé škole je chápáno jako celkový stav fyzické, psychické a sociální pohody.

Domácí vzdělávání

Experiment povolený MŠMT ČR byl zahájen 1. 9. 1998. Podle nového školského zákona je domácí vzdělávání rovnocennou formou plnění povinné školní docházky a mělo by být umožněno na všech školách. Zatím se domácí vzdělávání týká prvního stupně základní školy, pilotně se ověřuje i na druhém stupni.

Další informace o systému výuky, podrobnosti, seznamy škol, kontakty i názory rodičů najdete na http://www.webpark.cz/alternativy



Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video