Zatímco v sousedním Německu fungují téměř dvě stovky školních zařízení, které se řídí výchovnými postupy waldorfské školy, v České republice je dnes pouze šest základních škol a tři mateřské školy waldorfského typu. V dalších zařízeních používají základních principů waldorfské pedagogiky ve vybraných třídách. "Pokud zájem nevychází přímo od rodičů, je zakládání tříd nebo škol, které pracují na jiných než klasických výchovných základech, velmi komplikované," popsala situaci Marie Vašíčková, referentka pro speciální školy jihlavského krajského úřadu.
Waldorfská pedagogika, která klade důraz na úzkou spolupráci učitelů, dětí a rodičů, se snáze prosazuje v mateřských školách než ve školách základních. "Rodiče jsou prakticky denně v kontaktu s učitelkami, a ty jim mohou podrobně vysvětlit výhody tohoto výchovného systému," řekla Marie Vašíčková.
Bohužel děti, které jsou ve školce vedeny waldorfským způsobem, nemohou dále pokračovat na škole základní, protože v kraji není jediná třída, v níž by se podle tohoto výchovného systému žáci dále vzdělávali. "Zájemců o waldorfské školy je málo. Zatím to nestačí ani na zaplnění jedné třídy v mateřské škole. Pro otevření waldorfské třídy základní školy by musel být zájem ze strany rodičů a také ředitelů škol větší," řekl Kamil Ubr, vedoucí referátu školství žďárského okresního úřadu.
V Jihlavském kraji vychovávají podle waldorfské pedagogiky děti v jedné třídě mateřské školy v Jihlavě na Seifertově ulici a také v jedné třídě žďárské mateřské školy. Ve Žďáru mají s tímto netradičním způsobem výchovy již sedmileté zkušenosti. "Waldorfský systém výchovy je velmi náročný na osobu učitele. Tráví ve školce více času a věnuje se vlastně celé rodině. Spojení mezi rodiči, dětmi a učitelem je u tohoto systému velmi důležité," sdělila Marie Sudíková, ředitelka žďárské mateřské školy na ulici Jiřího z Poděbrad. Ve Žďáru pořádají pro děti a rodiče dokonce víkendové akce: lucerničkové slavnosti nebo vynášení Mařeny. "Rodiče, bohužel, přestože tvrdí, že naše školka je výborná, umísťují děti do toho zařízení, které je jim nejblíže," postěžovala si ředitelka.
Obě zmiňovaná zařízení, jihlavské i žďárské, kombinují třídu speciální s klasickými. "Samozřejmě, že mají děti speciálně vybavenou místnost. Ale jejich režim je natolik odlišný od režimu klasické školky, že skloubit je dohromady vyžaduje ústupky z obou stran," vysvětlila ředitelka Sudíková.
Podle alternativních postupů je v současnosti vychováváno celkem jednačtyřicet dětí. Zatímco ve Žďáru zájem a aktivita rodičů klesá, v Jihlavě naopak každým rokem stoupá počet těch, kteří si přejí zapsat dítě právě do waldorfské třídy. "Máme výhodné umístění v centru blízko stanice městské hromadné dopravy. Díky tomu k nám mohou dojíždět i rodiče s dětmi z okrajových částí města, kteří mají zájem o alternativní výchovné postupy," uvedla Naděžda Formanová, ředitelka jihlavské mateřské školy na Seifertově ulici.
S výchovným systémem waldorfské pedagogiky je úzce spjata také léčebná pedagogika, v níž vychovatelé na obdobných principech pracují s postiženými dětmi. K dalším alternativním pedagogickým směrům patří například škola Montessori.
Děti v krtku prožívají svět společně
Děti z mateřské školky na Seifertově ulici chodí do pejska, krtka, veverky nebo kočičky. Tak se tam totiž nazývají jednotlivé třídy. Jedna z nich, konkrétně krtek, využívá při výchově dětí prvky waldorfské pedagogiky. Netradiční výchovné postupy zde prosazuje ředitelka školky Naďa Formanová společně s učitelkou Lenkou Kučerovou.
Můžete stručně vyjádřit v čem se odlišuje výchova dětí v krtkovi a jiných třídách?
Při práci s dětmi podle waldorfských principů klademe důraz na citové prožívání dětí. Snažíme se, aby si dítě všechny věci na vlastní kůži zkusilo. Nechceme okolní svět vysvětlovat pouze slovně. Při hrách používáme přírodní materiály a snažíme se všechny věci probrat z mnoha stran, aby si je děti mohly zažít. Samozřejmě při tom nestihneme takový široký záběr jako v klasických třídách.
Ve vaší školce jsou čtyři třídy. Jak se ván daří skloubit jejich programy?
Všechny děti tráví co nejvíce času venku. Někdy společně, jindy každá skupina zvlášť. V budově mají jednotlivé třídy svou vlastní místnost označenou obrázkem zvířete, podle něhož se jmenují. Žádná ze tříd není rozdělena podle věkových kategorií. Snažíme se, aby si větší děti zvykaly starat se o ty menší a také dávaly mladším příklad, jak se chovat. Zvláště v krtkovi klademe velký důraz na společné prožívání všech denních aktivit.
Jsou nějaké aktivity, kterým se věnujete jen ve třídě s waldorfskými prvky výchovy?
Každý den si sedneme do kroužku a povídáme si o tom, co kdo v prožil. Děti se tím učí jednak samy vyjadřovat a projevovat před skupinou, a jednak tiše naslouchat svým kamarádům. Při výtvarných pracích méně kreslíme, spíše se snažíme používat a prožívat barvy a rozvíjet fantazii dětí. U každé hry nebo problému zůstáváme tak dlouho, dokud děti baví, dokud mají co nového objevovat.
