Lékaři proto radí popíjet jen nealkoholické nápoje. Lidské tělo je tvořeno z větší části vodou, která se v horku nebo při těžké práci zvláště intenzivně odpařuje.
Proto musí člověk vypít denně i za normálních okolností 2,5 až tři litry tekutin. Alkohol tlumí vylučování antidiuretického hormonu, což zvyšuje ztráty tekutin a minerálů ledvinami.
V horku přichází opilost rychleji
"Když vyprahlý organismus dostane místo vody alkohol, odvodní se," říká primář oddělení léčby závislostí bohnické psychiatrické léčebny Karel Nešpor.
Když je v těle málo vody, alkohol se velmi rychle dostává k mozkovým buňkám. "To může vést ke stavům těžké opilosti i po malých dávkách alkoholu."
Lidé se mohou například snadněji zranit při sportování, koupání či turistice. Nešpor tvrdí, že lidé, kteří jsou na alkoholu závislí, nedokáží dobře odlišovat touhu po alkoholu od normální žízně.
Potom se třeba vyléčeným alkoholikům může jejich návyk vrátit. Dostatečné množství nealkoholického nápoje takto ohroženým lidem pomáhá touhu po alkoholu překonat.
Lepší je pít častěji po malých dávkách
Pití v horku není dobré podceňovat. Nedostatek vody v těle vede i u zdravých lidí k poruchám paměti a soustředění. Pokud člověk popíjí alkohol, riziko se ještě násobí.
Lékaři radí pít raději menší dávky tekutin a častěji, objem tekutiny vypitý najednou by neměl přesáhnout 0,8 litru. Vhodnější je pít později než ihned po jídle. Vhodné nejsou velmi chladné nápoje, které vedou k překrvení ústní dutiny.
Lépe je pít málo sladké nápoje. Sladší pití totiž zpomaluje pohyb tekutiny z žaludku do tenkého střeva. Při velkých ztrátách tekutin by lidé měli doplnit i minerální látky. Platí to i pro stavy po namáhavých výkonech, při těžkých průjmech, při nadměrném pocení i po silné opilosti.
Závěrem lékař upozorňuje, že pocit žízně není spolehlivým ukazatelem potřeb tekutin v organismu. Lidé by měli myslet na to, že mají hodně pít.
