Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Alkohol a tabák začal ohrožovat děti

  0:01aktualizováno  0:01
Za jeden rok vypije průměrný Čech dohromady deset litrů tvrdého alkoholu, šestnáct litrů vína a sto šedesát piv, což je v historii země zcela rekordní množství. Spotřeba roste, přesto nejsme národem alkoholiků. Za stejnou dobu vykouří průměrný Čech přes dva tisíce cigaret. Spotřeba klesá, roste však počet mladých dívek-kuřaček. V poslední době zesílila varování expertů, že obliba alkoholu a cigaret vzrostla hlavně mezi mládeží.

Například v pití piva se mladá generace Čechů dostala nad evropský průměr, hned za první Dány. A když experti porovnali šestnáctileté děti v České republice a USA, zjistili, že alkohol do té doby neokusila jen dvě procenta českých dětí, zatímco v Americe jich bylo alkoholem nedotčeno třicet procent.

Touha po dospělém image a dostatek peněz, to je podle odborníků jeden z hlavních motivů rostoucí obliby alkoholu mezi mládeží, navíc umocněný tím, že například pivo je levnější než kdejaký nealkoholický nápoj. "Mládež má touhu se odlišovat a vzdorovat, je proto třeba jí nabídnout jiné alternativy," uvedl Josef Suchopár z agentury Infopharm.

Býváte brzy opilí? Mohou za to geny

Každý člověk snese určité množství alkoholu, než se u něj objeví příznaky opilosti, či dokonce poruchy vědomí. Jinak řečeno, někdo se opije dříve - a někdo později. Vědci tvrdí, že i tohle máme v genech.
Záleží totiž na množství enzymu, takzvané alkoholdehydrogenázy, který alkohol odbourává. Vědci zjistili, že většina lidí dovede podle potřeby zvýšit produkci enzymů.

Schopnost této produkce se však vyvíjela po generace a podle toho, v jakých podmínkách lidé žili. Například v oblastech, kde převládalo zemědělství, byla pitná voda znehodnocena vysokým obsahem choroboplodných zárodků, takže se rychle šířila úplavice a jiné infekční nemoci, na které lidé umírali. Jedinou záchranou byla konzumace vody, ať už převařené (káva, čaj) nebo fermentované (víno, pivo).

Postupně se tak přírodním výběrem zachovaly převážně jen populace, které byly schopny odbourávat alkohol, a tak čelit jeho nežádoucím účinkům.

Také se tím v Evropě vytvořila tradice pěstování plodin vhodných k fermentování, jako je hroznové víno a chmel - jejich chuťové vlastnosti tedy nebyly jediným důvodem.

Naopak přírodní národy v Severní Americe nebo Austrálii tyto výhodné geny nemají, jelikož v oblastech, kde tito lidé žili, byla hustota obydlení nízká a živili se převážně lovem a sběrem. Voda v jejich okolí tudíž nebyla znečištěná zemědělstvím, a proto nebyli nuceni konzumovat fermentované nápoje.

Geny pro alkoholdehydrogenázu se pak u nich nevytvořily v dostatečné míře. Proto také potomci těchto národů snáze propadají problémům s alkoholem - například Indiáni v Severní Americe.
Veronika Himmerová

Češi hodně pijí a kouří - a umírají
K jaké tělesné a duševní kondici kráčí průměrný Čech? Bude to za padesát let otylý kuřák s náběhem na infarkt, jenž ročně vypije patnáct litrů tvrdého alkoholu, sto osmdesát piv a dvacet litrů vína? Kdyby pokračoval trend několika posledních letech, mohlo by tomu tak být.

Primář bohnické psychiatrické léčebny Karel Nešpor si vede statistiku, jaký vztah mají Češi k alkoholu. Došel k tomu, že v průměru každý za rok vypije deset litrů destilátů, sto šedesát piv a šestnáct litrů vína.

Notorici jsou jen někteří
Přestože se už mladá generace Čechů dostala v pití piva nad evropský průměr a je hned za prvními Dány, nelze říci, že jsme národem alkoholiků. K notorickému pití se totiž cílevědomě propracovává poměrně malá skupina lidí. Ta ovšem vypije tak ohromné množství alkoholu, že například v porovnání se Švédy (4,9 litru čistého alkoholu na hlavu ročně) nevycházejí Češi jako celek zrovna lichotivě.

V Česku nejsou - na rozdíl například od USA - dostupné statistiky, jaké ztráty způsobuje zemi pití alkoholu. Primář Nešpor se nicméně domnívá, že roční škody dosahují mnoha miliard. Ať již souvisí s nižší produktivitou práce, vyšší nemocností anebo také trestnou činností či dopravními nehodami spáchanými pod vlivem alkoholu. Světová banka odhaduje, že v postsocialistických zemích umře kvůli alkoholu předčasně zhruba dvanáct procent obyvatel.

Alkoholická kocovina přijde například Kanadu ročně na půldruhé miliardy dolarů a Velkou Británii na tři miliardy liber. V USA pak tato suma dosahuje 148 miliard dolarů. Spotřeba alkoholu na jednoho obyvatele je přitom v Česku podstatně vyšší než ve Spojených státech. Například v roce 1998 zemřely v České republice celkem tři tisíce lidí mladších pětatřiceti let - polovina z nich následkem poranění či alkoholu.

Primář Nešpor nabízí poměrně výstižné srovnání: "Stačí, když si uvědomíte, že z mladého muže či ženy se kvůli alkoholu nestane vysokoškolsky vzdělaný odborník, ale mentálně narušený jedinec, jehož léčba polyká statisíce. A takových máme jen v Bohnicích plno." Z nadprůměrné spotřeby alkoholu viní Nešpor mimo jiné i všechny polistopadové vlády a jejich cenovou a daňovou politiku.

V obchodech je sice ve srovnání s komunistickou érou mnohem větší nabídka nealkoholických nápojů, ale mnohé jsou dražší než pivo. To například Portugalsko zvýšilo daně z alkoholu a z části získaných prostředků se hradí protialkoholická prevence.

Tabák horší terorismu
Hůře než s alkoholem jsou na tom Češi s kouřením. Nikotinu propadly přes tři miliony lidí, kteří denně v průměru vykouří patnáct cigaret. "Omluvit nás nemůže ani to, že kouří čtyřicet procent Poláků a kolem sedmdesáti procent Rusů," míní Eva Králíková z Poradny pro odvykání kouření při 1. lékařské fakultě Karlovy Univerzity.

Češi prohrávají i v jiném ohledu: například Američané či Britové začali o škodlivosti kouření hovořit před třiceti lety, a teprve nyní se projevuje, že tamní lidé začínají kouřit méně. "Předpokládám tedy, že k podobnému zlomu dospějeme někdy kolem roku 2030," odhaduje Králíková. Ale ještě v roce 2020 by měl naopak u nás vrcholit počet úmrtí lidí, kteří na kouření zemřou.

Dnes kvůli návyku na nikotin umírá ročně 22 tisíc Čechů. "Lidé se obávají vražd, drog či smrtelných dopravních nehod, na něž u nás ročně umírá tři sta, osmdesát a čtrnáct set lidí. Málokdo se však bojí kouření, ač je to ve srovnání s tím masový zabiják," tvrdí Králíková. "Jen v USA cigarety zabijí za necelý týden stejně lidí, jako zemřelo 11. září po teroristických útocích."

Nikotin - stejně jako alkohol či drogy - si vedle životů vybírá i další daň: roční účet za hospitalizaci a léčbu kuřáků činí ročně 23 miliard korun. To je bezmála rozpočet ministerstva vnitra.

Kouření má v Česku na svědomí polovinu kardiovaskulárních a třetinu nádorových onemocnění. Vliv má i na sex. Statistiky neuvádějí, kolik v Česku přibude ročně impotentů, avšak lékaři se shodují, že nikotin významně snižuje množství spermií i jejich kvalitu a přispívá i k potížím s erekcí a k ženské neplodnosti.

Urolog Karel Kočí míní, že dlouhodobé působení nikotinu na lidský organismus může vést k degenerativním změnám a chronickým potížím v plodnosti Čechů u nastupující generace. "Zaráží mne zejména velké množství mladých žen, pro něž se stala cigareta neodmyslitelným doplňkem života," říká.

Kočí nabízí tvrdou alternativu z Kalifornie, kde se nesmí kouřit ani na veřejných prostranstvích. "Protinikotinová osvěta je tam natolik účinná, že kuřák je předmětem všeobecného opovržení. Tu a tam ho nejvýše zahlédnete, jak - izolován od ostatních - takřka potajmu vyfukuje kouř do rukávu," říká Kočí.

Lékaři tvrdí, že muži a zejména ženy v Česku kouří zejména kvůli zajímavějšímu image. "Dokonce tu byla reklama, která tvrdila: tak chutná svoboda. Já tvrdím, že tak chutná závislost," varuje Eva Králíková. Rovněž ona - stejně jako primář Nešpor u alkoholu - doporučuje zvýšit daně z prodeje cigaret. Česko přitom loni požádalo Evropskou unii o odložení zvýšení daní z tabákových výrobků.

"Je to nejen proti zdraví lidí, ale i proti státní kase. Zvýšené daně nevedou jen ke snížení spotřeby cigaret, ale i ke zvýšeným příjmům státu. Průzkumy ukazují, že stát vybere na daních z cigaret či alkoholu více, třebaže se sníží jejich spotřeba," říká Králíková.

Nesvádějme vše na neřesti
"Kouření a nadváha samozřejmě zhoršují zdravotní stav populace," souhlasí Josef Suchopár ze společnosti Infopharm, která se zabývá sběrem a analýzou zdravotnických dat. "Člověk však nesmí být fundamentalista a myslet si, že ostatní příčiny neexistují a že pouze kouření může za vše," namítá.

Suchopár připomíná, že existují země, kde je kouření zhruba stejně rozšířené, a přesto je úmrtnost jak na srdce, tak na následky kouření vůbec velmi rozdílná. V některých zemích pak za posledních dvacet až třicet let výrazně ubylo kuřáků, a přesto počet úmrtí na srdce trvale roste (například v Maďarsku) a úmrtnost na kouření rovněž (třeba v Japonsku nebo v USA).

U alkoholu je podle něj situace ještě složitější. Zdá se totiž, že mírné pití některých alkoholických nápojů může mít spíše příznivý vliv na srdeční choroby (i když nepochybně zvyšuje riziko onemocnění jater a dalších orgánů). Vysoká spotřeba alkoholu, především destilátů, je jinak všeobecně škodlivá, neboť alkohol působí jako jed.

"Porovnával jsem vývoj délky života a úmrtnosti na nemoci srdce a cév v České a Slovenské republice ve vztahu ke kouření, spotřebě alkoholu, stravovacím návykům a spotřebě léků. Obě země se příliš neliší ve spotřebě cigaret a alkoholu. Ve stravovacích návycích sice trochu ano, ale ne ve spotřebě ovoce a zeleniny. Na druhou stranu Slováci méně užívají některé velmi účinné léky na srdeční choroby. A zatímco Češi se dožívají stále vyššího věku, na Slovensku délka života stagnuje.
Interpretuji to tak, že slovenské zdravotnictví jako celek je méně efektivní než české," uvedl Suchopár.

Osobně se domnívá, že drtivá většina Čechů přistupuje k cigaretám a alkoholu takzvaně normálně. Ale připouští, že trend u mladých lidí není dobrý. "Je nezbytné jim nabídnout nějakou alternativu, protože touha po vzdoru, odlišení se a po tzv. dospělém image je velmi silná. Stačí se podívat na televizi a vidět, že k dospělosti patří kouření a popíjení destilátů. Není nic jednoduššího než toto image dospělých přijmout," varuje Suchopár.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bývalá místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková z ČSSD.
Gajdůšková se vrací do vysoké politiky.. Lidé nepochopili naše hesla, říká

Přes volební mizérii ČSSD zažívá Alena Gajdůšková velký návrat do vysoké politiky. Bývalá senátorka přeskočila z druhého místa kandidátky ve Zlínském kraji...  celý článek

Satelitní pohled na vepřín v Letech na Písecku
Vláda oznámila cenu za vepřín v Letech, stát ho koupí za 450 milionů

Za odkoupení vepřína v Letech na Písecku, který stojí na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy, stát zaplatí zhruba 450 milionů včetně daně z přidané...  celý článek

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš přichází komentovat výsledky povolební schůzky s...
Babiš se sejde s ODS a TOP 09, Kalousek se vyjádří ke své budoucnosti

K povolebnímu vyjednávání se v úterý večer sejdou zástupci vítězného hnutí ANO s představiteli ODS, která ve sněmovních volbách skončila druhá. Předtím bude...  celý článek

Kočárky, které přežijí i dva raubíře.
Kočárky, které přežijí i dva raubíře.

Přečtěte si recenze kočárků na eMimino.cz a vyberte ten nejlepší.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.