Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Alkoholové úlety politiků tu byly vždycky, jen jsme o nich nevěděli

  3:11aktualizováno  3:11
Ještě donedávna neměl záznam z odemykání korunovačních klenotů, na kterém prezident Miloš Zeman působil společensky znaveně, na webu konkurenci. Od čtvrtka se lidé baví vystoupením ministra financí Miroslava Kalouska. Studie však ukázala, že Češi jsou k alkoholovým úletům politiků tolerantní.

Alkoholu holdovali politici i v minulosti. Ti současní mají nevýhodu v tom, že jsou více na očích. | foto: Profimedia.cz

Češi se na takové excesy dívají spíše s pobavením. Podle studie, kterou zpracovává Společnost pro návykové nemoci, jsou totiž k alkoholu velmi tolerantní. A to dokonce i u vlastních dětí.

"Účastníme se mezinárodní studie, která zahrnuje šestnáctileté studenty ze všech evropských zemí. V pití alkoholu tam mladí Češi spolu s mladými Dány vycházejí nejhůře. Důvodem je pozitivní očekávání toho, co alkohol přinese, benevolence rodičů a časté pití ve veřejném životě," říká Ladislav Csemy ze Společnosti pro návykové nemoci.

Alkoholové výmluvy politiků

Jan Kavan: "Namazal jsem se francovkou," řekl exministr v roce 1998, kdy zjevně opilý naboural dvě auta a při couvání z místa nehody zvládl ještě třetí. Dechovou zkoušku odmítl, takto vysvětlil silný alkoholový odér.

Boris Jelcin : "Kvůli nadměrnému užívání prášků na spaní jsem měl problémy s koordinací," obhajoval se Jelcin poté, co sovětská televize odvysílala záběry, na kterých se očividně potácel.

Franz Josef Strauss : "Vzal jsem si silné léky na bolest zubů," říkal v roce 1987 německý politik Franz Josef Strauss po televizním vystoupení, ve kterém byl "společensky unavený".

Záleží také na situaci. "Výjimkou z poslední doby byla událost, kdy se prezident Miloš Zeman jevil společensky značně unavený při odemykání korunovačních klenotů, u tak oficiální akce to už bylo na Čechy příliš, " říká Csemy.

Toleranci Čechů potvrzuje i dlouholetý výzkum Akademie věd. Ukazuje, že opileckou výtržnost jako důvod k rezignaci politika posunuli respondenti až na jedenácté místo. Daleko za neoprávněné použití titulu nebo odsouzení pro pomluvu.

K alkoholu obecně více inklinují lidé, kteří mají volnější pracovní dobu, nikdo je nekontroluje a zažívají stresové chvíle. Do této skupiny kromě politiků spadají i lékaři, zejména chirurgové, nebo novináři. Ohroženi jsou číšníci nebo lidé, kteří pracují v pohostinství.

Masaryk byl abstinent

Sklenka alkoholu neodmyslitelně patří k méně formálním jednáním v pozdních hodinách, ve kterých se často o politice rozhoduje.

Nesmí se to však přehánět. Třeba Klement Gottwald se často musel z jednání omlouvat, protože "přebral". V mnoha publikacích se uvádí, jak členové tehdejší vlády nosili na schůzky lahve – aby snadněji získali potřebný podpis.

To první republika byla na podobné pijáctví "chudší." T. G. Masaryk byl abstinent, alkoholu neholdoval ani Edvard Beneš. Že by se však nepilo vůbec, to se říci nedá. Známé jsou historky, kdy pátečníci, tedy poradní sbor prezidenta, schovávali lahve alkoholu v křoví zámeckého parku. "Pilo se vždy, jen nefungovala televize a internet, proto jsou nyní případy viditelnější," říká Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny.

Mezi nejznámější světové pijany patřil zejména Winston Churchill nebo bývalý polský prezident Aleksander Kwasniewski, který se pravidelně účastnil významných akcí opilý. Alkohol v posledních letech řeší i britská sněmovna. Poté, co se jeden poslanec v baru popral a druhý opil tak, že nemohl hlasovat, nabízí bary více nealka a slabší piva.

Takhle nachytali ministra financí Miroslava Kalouska reportéři TN.cz:







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.