Byl to vůbec první armádní projekt, do kterého byly zapojení Afroameričané. Skoro čtyři tisíce jich pomáhaly při stavbě ambiciozního projektu vedoucího z města Dawson Creek na východě Britské Kolumbie do města Delta Junction na Aljašce, uvedla u příležitosti blížícího se 75. výročí dokončení stavby agentura AP.
Armáda uvolnila na práce na Alcan Highway, jak se tehdy silnici říkalo, 11 tisíc vojáků, kteří byli rozdělení podle rasy. Zatímco černoši postupovali ze severu, jejich kolegové stavěli dálnici z jihu. V nelehkých podmínkách a těžkém terénu strávili černošští vojáci osm měsíců, než se podařilo oba kusy dálnice 25. října 1942 propojit.
Leonard Larkins je jedním z posledních pamětníků stavby. Šestadevadesátiletý černoch pracoval na obou stranách hranice. Patřil k regimentu, který byl vyslaný na sever, aby se prosekával divočinou.
Vojáci se museli vypořádat s moskyty, bažinami, permafrostem i extrémními teplotami. V létě je spaloval žár dosahující až 32 stupňů Celsia, zatímco v zimě naopak dokázala rtuť v teploměru spadnout až na -56 stupňů.
Pro Larkinse, který pocházel ze slunné jižní Louisiany, byly mrazy to nejhorší. „Taková zima. Nemohli jste nikde dlouho stát,“ řekl Larkins reportérům. Vojáci přitom spali ve stanech nebo kovových „kontejnerech“ přezdívaných Quonset hut.
Larkins tvrdí, že nebyl cílem rasové diskriminace, která podle historiků stavbu doprovázela. Pamatuje si však, že černoši dělali všechnu práci a běloši na ně dohlíželi. Symbolem stavby se však nakonec stala fotografie, na které si smějící se černošský voják podává ruku s bělochem s cigaretou.
Stavba pozemní komunikace dlouhé 2 400 kilometrů mnohé změnila. Až do té doby se černoši nedostali do žádných akcí armády nebo na frontu. Většinou byli využívaní na úklid a úřednickou práci. Nedostatek mužů však donutil armádu využít je na stavbu aljašské dálnice.
Jejich úsilí tak nejen propojilo dva státy, ale výrazně přispělo i k integraci černochů v armádě. I když se stavba silnice v minulosti připomínala, o černoších, kteří na ní pracovali, existovalo jen několik zmínek a pár fotek.
„Jsem šťastný, že zásluhy jsou nyní připsány tomu, komu patří. Dlužíme jim to za dobře odvedenou práci,“ řekl historik LaelMorgan, který zásluhy černochů připomněl.
Základy dnešní dálnice
Zákonodárci se nyní rozhodli uctít každoročně jejich práci na výročí otevření dálnice 25. října. Některým zákonodárcům se však nelíbilo, že se uctí jen práce černochů. Aljašský senátor Tom Begich s tím však nesouhlasí. „Často kvitujeme stavbu Alcanu. Tohle je jen další krok, kdy říkáme, že k tomu přispěli i Afroameričané,“ uvedl demokrat Begich.
Thousands of black soldiers helped build a major highway during WWII, a contribution largely ignored for decades: https://t.co/JUsRyLhOjs https://t.co/jEj2WOtdee
Spojení 48 jižních států s Aljaškou bylo po dlouhou dobu jen snem. Až útok Japonců na havajskou základnu Pearl Harbor zalarmoval úřady, které stavbu odsouhlasily. Po nečekaném útoku v prosinci 1941 totiž najednou Američané pocítili potřebu mít alternativní zásobovací cestu. Západní pobřeží bylo v ohrožení nepřítele a aljašské Aleutské ostrovy v doletové vzdálenosti od Japonska.
První zásobovací vozy se na štěrkovou cestu vypravily v listopadu 1942. V dalším roce se z cesty vytvářela pevná silnice a dva roky od otevření už o ní vojenský dokument mluvil jako o „zázraku moderní doby“. Široká veřejnost se po ní mohla projet poprvé v roce 1948. V provozu je jako hlavní pozemní spojení s Aljaškou dodnes.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
