Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Alimenty za potomka až čtvrtina platu. Bez výjimky, žádá Kovářová

  14:02aktualizováno  15:18
Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová chce sjednotit praxi, podle které soudy nařizují platit rozvedeným rodičům výživné na děti. Až dosud totiž záleželo čistě na soudci, jak vysoké alimenty stanoví. Praxe se tak u různých soudů často radikálně lišila.

Daniela Kovářová (15. března 2010) | foto: Stanislav ZbyněkČTK

Kovářová nechala zpracovat tabulku, která stanovuje, v jakých relacích by se mělo výživné podle věku dítěte pohybovat. Konečná suma se samozřejmě může ještě měnit například podle speciálních potřeb dítěte nebo podle regionu, kde rodina žije.

alimenty

0 až 5 let - 9 až 13 %

6 až 9 let - 11 až 15 %

10 až 14 let - 14 až 18 %

15 až 17 let - 17 až 21 %

18 a více let - 20 až 24 %

Nejméně by měli platit rodiče na děti do pěti let - devět až třináct procent čistého příjmu. Nejvíc pak na potomky starší osmnácti let: dvacet až dvacet čtyři procent.

Ministryně počítá s tím, že by se doporučující tabulka začala v praxi v rámci pilotního testování používat už letos v květnu. Testování potrvá zhruba rok a po zhodnocení by ji měli soudci začít rutinně využívat.

Tabulka má být pouze doporučením pro soudce. Ti budou mít při rozhodování stále konečné slovo. Na tvorbě limitů se ale sami soudci podíleli a ministerstvo proto předpokládá, že se jich budou držet. Výživné nemá být podle ministryně definitivně omezeno žádnou minimální ani maximální hranicí. Pokud rodiče nebudou s vyměřenými alimenty souhlasit, měli by mít možnost dovolání k Nejvyššímu soudu.

"Nechci předjímat, jestli se kolegové budou novinkou řídit," řekl předseda Soudcovské unie Tomáš Lichovník. Zároveň odmítl i odhadnout, jestli se od května zvedne počet žádost o změnu výše alimentů.

grafika - výživné

Alimenty podle Daniely Kovářové

Stáhněte si celý návrh ministryně na změnu výživného

Kovářová upozornila, že se navrhovaná procenta z platu se mohou ještě změnit. Úřad při vypočítávání výše alimentů přihlížel zejména k údajům o průměrných nákladech na dítě, které zveřejnil Český statistický úřad. Data jsou však z roku 2003, ministryně proto předpokládá, že současné potřeby dětí budou vyšší.

Lidé se změnou souhlasí

Ministerstvo si také nechalo zpracovat průzkum názorů občanů na chystanou změnu. Podle něj s existencí pravidel pro určování výše výživného souhlasí téměř sedmdesát procent respondentů.

Necelých čtyřicet procent z nich je přitom přesvědčeno, že by rodič, který dítě ve své péči nemá, měl platit 11 až 20 procent ze svého platu, necelých třicet procent dotazovaných se přiklánělo k návrhu platit na dítě 21 až 30 procent z platu.

"Jsem velmi ráda, že se nám podařilo debatu řešící dosavadní nejednotnou praxi v určování výživného nejen otevřít, ale také dovést k podobě doporučující sjednocující tabulky. Mám za to, že by měla přispět k tomu, aby se všechny děti podílely na životní úrovni svých rodičů stejně, bez ohledu na to, v které části republiky žijí, a aby byly dostatečně zohledněny jejich individuální potřeby," uvedla Kovářová.

Na návrhu se kromě ministerstva spravedlnosti podíleli i pracovníci ministerstva práce a sociálních věcí, soudci a předsedkyně nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová.

Změny kolem alimentů

Otázka výživného přitom poslední dobou prochází řadou změn. Od ledna nový trestní zákon zpřísnil tresty za neplacení alimentů. Neplacení výživného se po čtyřech měsících stává trestným činem a dlužníkovi hrozí až pět let vězení. Alimenty je možné vymáhat soudně i pomocí exekutora.

Na konci ledna zase postoupil ve Sněmovně do druhého čtení návrh zákona poslanců ČSSD, který stanovuje minimální výživné na dítě. Rodič, který nemá dítě v péči, by měl platit měsíčně alespoň 1400 korun na dítě do šesti let věku a 1680 korun na starší dítě. ČSSD také navrhuje takzvané náhradní výživné ve výši půlky minimálního výživného.

Ještě vyšší minimální výživné by pak platili bohatší rodiče, až 13 200 korun na dítě měsíčně. Výživné by se pravidelně valorizovalo spolu s růstem životního minima.

Měla by podle vás výše alimentů růst s věkem dítěte?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 6. dubna 2010. Anketa je uzavřena.

ANO 5761
NE 1258
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vrchní část věže je třeba opravit, protože do jejího krovu kvůli poryvům větru...
Plán počítá s dostavbou Staroměstské radnice, křídlo jí chybí od války

Grandiózní i umírněné návrhy se během více než století objevily v souvislosti s novou podobou východního křídla Staroměstské radnice. Místo toho jsou přes 70...  celý článek

Volba profesora Langdona
Volby jsou tady, musíme něco dělat, hecuje Hanks Čechy ve videokoláži

Sociálními sítěmi se pár dní před sněmovními volbami šíři video, v němž herec Tom Hanks alias Robert Langdon chodí ulicemi Prahy, která je posetá volebními...  celý článek

Jiří Hynek, šéf Asociace obranného průmyslu, který má být podle Realistů...
V šesté Otázce vyhrál Hynek, zrušil by možnost udělit milost během stíhání

V šestém kole Otázky pro prezidenta zvítězil její nejnovější účastník Jiří Hynek. Podle šéfa Asociace zbrojního průmyslu není třeba pravomoci prezidenta...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.