Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Aliance zatím v Afghánistánu zaostává

  10:00aktualizováno  10:00
Mírová operace v Afghánistánu je nadále klíčovou prioritou Severoatlantické aliance. Právě v této zemi se má prokázat, že NATO prochází úspěšnou transformací a dokáže účinně zasahovat i ve vzdálenějších oblastech. Přesto aliance čelí velkým problémům.

Její členské státy zatím nedokázaly do Afghánistánu vyslat dostatek sil – letadel, vrtulníků, ale ani zdravotníků.

Ještě před summitem NATO v Istanbulu se podle původního plánu mělo zformovat pět rekonstrukčních týmů, v nichž společně působí vojáci i civilisté. Cílem bylo zajistit větší bezpečnost Afghánistánu, aby bylo možné pokračovat v obnově země.

Jenže z pěti týmů se zatím rýsují pouze dva. A i v těchto případech jde spíše o kostry týmů, které ještě nejsou připraveny k nasazení. Představitelé aliance usilují o to, aby istanbulský summit přinesl zlom. Členské státy by měly mnohem aktivněji přistupovat ke generování sil.

List Financial Times dokonce informoval o "velké frustraci" generálního tajemníka NATO Jaap de Hoop Scheffera a vrchního velitele Jamese Jonese. Oba činitelé opakovaně vyzývají členské země, aby se nad svým pomalým přístupem zamyslely.

Americký kongresman Doug Bereuter, který vedl nedávné zasedání Parlamentního shromáždění NATO v Bratislavě dokonce mluví o "krachu politické vůle". Pokud se státy nevzpamatují, podle Bereutera hrozí, že nadcházející zářijové volby v Afghánistánu povzbudí lokální velitele a obchodníky s drogami.

Nové síly do Afghánistánu mají vyslat především evropské země. Ty ovšem nepospíchají. Britský analytik Francis Tusa v rozhovoru pro týdeník EURO uvedl, že třeba Španělé se stále nemají k vyslání čtyř vrtulníků, které přislíbili.

Peníze, volby, špatný systém
Proč se zatím nedaří generovat síly? Důvodů je zřejmě několik. Jednotlivé státy jsou velmi opatrné kvůli finančním nákladům, jež vysílání vojáků a výzbroje přinese. Svou roli hraje i to, že politici nechtějí mluvit o vojenských akcích před blížícími se volbami do Evropského parlamentu.

Na vině je ovšem i komplikovaný systém přímo v alianci. Ten hodlá generální tajemník Jaap de Hoop Scheffer změnit. Jednat se o tom bude právě na istanbulském summitu.

Jak zatím celý systém funguje? Jednotlivé státy se zavazují k poskytnutí sil, s nimiž může NATO teoreticky počítat. To však automaticky platí pouze v případě, že bude aktivován "článek pět" Severoatlantické smlouvy – tedy tehdy, když některá z členských zemí bude přímo napadena. Kvůli misím afghánského typu je nutné svolávat zvláštní konference, na nichž každý stát odpovídá na otázku, jaké síly je momentálně schopen poskytnout. Vše trvá i dlouhé měsíce.

Scheffer zdůrazňuje, že způsob plánování a financování misí je dnes nevyhovující. Je nutné zajistit, aby potřebné síly byly k dispozici ve chvíli, kdy jsou zapotřebí. Pomoci by mohlo také společné financování výzbroje NATO, tak jak to už funguje u průzkumných letounů AWACS.

Nepoužitelné armády
Lze nicméně očekávat, že názory jednotlivých států na konkrétní způsoby generování sil se budou lišit a dohoda nebude snadná. Česko upozorňuje, že vždy půjde především o politickou vůli.

Agentura Reuters v této souvislosti poznamenala, že ačkoliv 25 spojenců kromě Spojených států má ve zbrani 1,5 milionu vojáků, v mezinárodních operacích jich působí pouze 60 tisíc. Přesto členské země mluví o přetížení.

Základem jakéhokoliv úspěchu je tedy reformovat jednotlivé armády tak, aby byly na vysílání vojáků lépe připraveny.

Problémem je koneckonců i to, že zatímco NATO vidí svou klíčovou misi v Afghánistánu, dvě ze tří nejvýznamnějších vojenských mocností aliance – Spojené státy a Velká Británie (kromě Francie) – považují za svůj hlavní úkol Irák.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký torpédoborec USS Ross u pobřeží Skotska odpaluje antiraketu ke zničení...
NATO naostro testuje protiraketový deštník, má zničit balistické střely

Bude to první takřka ostrý test. Severoatlantická aliance během cvičení "Formidable Shield" u Skotska vyzkouší svůj protiraketový deštník. Tentokrát ale...  celý článek

Ve Vyškově ukončilo šestitýdenní výcvik 67 nových příslušníků Aktivních záloh....
Zájem o zálohy roste. Armáda přijala rekordních 600 dobrovolníků

Dalších zhruba šest stovek nováčků nastoupilo ve Vyškově k základnímu vojenskému výcviku. Kromě budoucích profesionálů také 50 nových aktivních záložníků a 15...  celý článek

Rumunský 26. pěší pluk přezdívaný "Rudí škorpioni" tvoří jádro nové vícenárodní...
Nechceme novou studenou válku, řekl šéf NATO k opatřením na jihovýchodě

V rumunské Craiově od listopadu začne působit další vícenárodní brigáda NATO na odstrašení Ruska. Podobně jako další bojové skupiny Aliance v Pobaltí a v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.