Aliance stáhla síly z Turecka

Brusel, Ankara - Severoatlantická aliance stáhla všechny vojenské síly, které nasadila během válečného konfliktu v Iráku na ochranu svého aliančního člena v Turecka. Do operace NATO vyslalo takřka tisíc vojáků. Na domovskou základnu v německém Geilenkirchenu se vrátily i čtyři průzkumného letouny AWACS, které během války nepřetržitě střežily turecké území.

Operaci aliance formálně ukončila na žádost turecké strany už 30. dubna. Poslední skupiny vojáků se vrátily tento týden.

Do mise NATO nasadilo po zdlouhavých jednáních a odmítavému stanovisku Francie, Německa a Belgie nejprve dva stroje systému včasného varování AWACS, které operovaly ze základny Konya na středozápadě Turecka už od 26. února.

Později dvojici doplnily ještě další dva letouny ze základny NATO v německém Geilenkirchenu, kde má aliance 17 těchto strojů. Letouny nepřetržitě sledovaly během války v Iráku území Turecka.

Podle oficiálních informací z velitelství aliančních sil v jižní Evropě, která operaci vedla, posádky letounů absolvovaly prakticky stovku misí a ve vzduchu strávily přes 950 letových hodin.

Stroje AWACS jsou upravená letadla Boeing 707, vybavená radary a rádiovými stanicemi, které umožňují sledovat cíle ve vzduchu a navádět na ně prostředky protivzdušné obrany, řídit letecké souboje i odposlouchávat nepřátelské spoje.

Vyznačuje se zejména kruhovou radarovou anténou na hřbetě. V disku je i radarový systém, jenž umožňuje obsáhnout prostor od zemského povrchu po stratosféru.

Radar má dosah přes 322 kilometrů pro nízko letící cíle a větší pro objekty ve vyšších výškách. Může detekovat a identifikovat jakýkoli přátelský nebo nepřátelský letoun. Informace předává letadlům i pozemním střediskům.

 NATO z Turecka stáhlo i pět protiraketových systémů Patriot, které byly k obraně vzdušného prostoru před případným protiúderem ze strany Iráku rozmístěny na jihu země.

Tři systémy už v únoru v zemi rozmístila nizozemská armáda, dva na jihovýchod Turecka poslaly Spojené státy.

Síly NATO v Turecku měly podle generálního tajemníka NATO George Robertsona působit především preventivně a odstrašit Irák či teroristické skupiny před útokem.

Obranná opatření přislíbilo NATO Turecku 19. února, po zdlouhavých jednáních Severoatlantické rady a nesouhlasu Francie, Německa a Belgie.

Členské státy NATO dodaly Turecku také zařízení na ochranu před případným biologickým či chemickým útokem Iráku. Do Turecka mělo vyrazit i asi 60 polských protichemických specialistů.

S ohledem na postup spojenců v Bagdádu a změnu bezpečnostní situace však nakonec chemici do Turecka neodcestovali.