Jak doplnil, získané poznatky budou bezesporu při výběru kandidátů zohledňovány. "Přesto významnou roli sehrají i další faktory politické, strategické i bezpečnostní. Současné rozhovory nelze tudíž přeceňovat, jejich průběh i výsledky by nicméně neměly být ani bagatelizovány," konstatoval politolog Suchý.
Prověrky podle něj mohou ovlivnit přijetí jednotlivých států do NATO, ale také nastínit, jaké kroky a v jakém rozsahu budou muset jednotliví noví členové realizovat po svém vstupu do Severoatlantické aliance.
Zatímco některé země jsou označovány za nesporné kandidáty, Slovensko je přes všechen svůj pokrok považováno za "podmíněného kandidáta" v závislosti na výsledku zářijových voleb, napsala agentura AFP.
Jako každý rok, i letos se v bruselském sídle aliance uskutečňuje série "prověrkových" rozhovorů s kandidátskými státy. Zahajuje Lotyšsko, následované Makedonií, Slovenskem, Estonskem, Albánií, Bulharskem, Rumunskem, Slovinskem a Litvou. Děje se tak v rámci Akčního plánu pro rozšíření, přijatého organizací v roce 1999 s cílem kandidátům pomoci. NATO povzbuzuje uchazeče především k výrazné restrukturalizaci ozbrojených sil, které by měly získat "větší přidanou hodnotu", jež je důležitější než početnost. Na rozdíl od Evropské unie však aliance nemá pevná vstupní kritéria.
Na základě probíhajícího kolečka rozhovorů vypracují experti alian ce na jednotlivé kandidáty hodnotící zprávy, které pak budou projednány na schůzce ministrů zahraničí členských zemí NATO 14. a 15. května v Reykjavíku na Islandu. Teprve poté přijdou kandidatury do diskuse ve stálém výboru NATO. Někteří vlivní spojenci v čele s USA totiž nechtěli zahájit výběr příliš brzy, aby se vyhnuli předčasnému "zatvrzení pozic", diplomatickým licitacím kandidátských zemí i odporu Moskvy. K něčemu takovému totiž došlo kolem předchozího rozšiřovacího summitu v roce 1997 v Madridu, který přijal Česko, Polsko a Maďarsko, a odsunul přijetí Slovinska a Rumunska.
Letos v Praze se NATO oficiálně zavázalo přijmout alespoň jednoho kandidáta, ale podle diplomatických kruhů "hodně členů aliance souhlasí s přijetím sedmi zemí". Projevuje se v tom také vliv teroristických útoků proti USA z 11. září, po nichž se prosadila myšlenka, že "podstatné rozšíření NATO bude mít na Evropu stabilizující efekt". To na druhé straně způsobuje, že výběr bude "především politický", zatímco objektivizující technická kritéria nebudou hrát nejdůležitější roli.
Největší šanci na přijetí má Slovinsko a tři pobaltské státy. Umožňuje to nedávné zlepšení vztahů mezi aliancí a Ruskem. A i když je mezi pobaltskými kandidáty rozdíl, je těžké je od sebe oddělovat, míní jistý diplomat NATO. "Přijmout jen jednu pobaltskou republiku místo všech tří by přitom pro Rusy nebylo o nic stravitelnější," dodává. Pro uklidnění Moskvy by se aliance asi zavázala, že v Pobaltí neumístí jaderné zbraně ani významnější bojové jednotky ostatních členů.
Naproti tomu Albánie a Makedonie zřejmě z výběru vypadnou, protože postup jejich reforem je pomalý a navíc mír v Makedonii s povstalci velmi křehký. Největší nejistota panuje kolem Slovenska. Jako hlavní problém je zde viděn možný návrat bývalého premiéra Vladimíra Mečiara, "populistického předáka, který znepokojuje Západ". Generální tajemník aliance George Robertson celkem jednoznačně vyzval Slováky, aby v zářijových volbách hlasovali proti němu.
Rozhodnuto také ještě není o Bulharsku a Rumunsku. "Jsou to země významné z hlediska počtu obyvatel, ale jejich hospodářská situace je špatná a jejich ozbrojené síly opravdu nejsou na úrovni," připouštějí diplomaté aliance.
- středa 20. března 2002
