Reagují tak na kritiku afghánských úřadů a OSN, že přítomnost NATO v neklidné zemi se omezuje jen na metropoli Kábul a severoafghánský Kunduz. Do červnových voleb v zemi by se mohl počet provinčních jednotek zvýšit o pět, tvrdí diplomaté.
Rozšíření přítomnosti NATO by mělo posílit afghánskou vládu a snížit počet nekontrolovaných oblastí. Podle diplomatů by týmy mohly vést Itálie, Velká Británie, Turecko, Norsko a Nizozemsko.
Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer varoval před neúspěchem v Afghánistánu. "Na úspěchu v Afghánistánu závisí naše bezpečnost zde. Ztroskotá-li tamní politický proces, stane se tato země útočištěm pro nejnebezpečnější teroristy světa a to nesmíme dopustit a nedopustíme to," řekl de Hoop Scheffer.
Dalším tématem konference byl Irák. Německý šéf diplomacie Joschka Fischer vyloučil účast Německa při případném nasazení NATO v Iráku, ujistil však, že Berlín nebude vyslání vojáků do Iráku blokovat. Český ministr obrany Miroslav Kostelka ale míní, že hlavní prioriotu pro NATO je nyní skutečně Afghánistán a úvahy o zapojení v Iráku považuje za předčasné. "Letos bych řekl určitě, že ne, nanejvýš možná polský sektor, a příští rok je to taky ve hvězdách," řekl Kostelka.
Pro alianci by bylo kvantitativně složité zajistit plnou přítomnost vojáků jak v Afghánistánu, tak v Iráku. Vyslání vojáků do Afghánistánu zřejmě v podobě zesílené roty ale podle něj nemine ani Českou republiku, a to nejpozději napřesrok.
Ruský ministr obrany Sergej Ivanov v Mnichově žádal, aby ruská armáda získala přístup k budoucím základnám NATO v pobaltských státech a v Polsku. "Jen abychom si ověřili, že použití těchto základen nepředstavuje pro Rusko žádnou hrozbu," prohlásil Ivanov. Vyjádřil i dlouhodobé znepokojení Ruska nad tím, že Pobaltí ani Slovinsko nepřistoupily k úmluvě o rozmístění konvenčních sil v Evropě před plánovaným vstupem do NATO. "S rozšířením NATO začnou působit v zóně životně důležitých zájmů naší země," podotkl ruský ministr.
Joschka Fischer navrhl společnou iniciativu NATO a EU ke stabilizaci situace na Blízkém východě. Její součástí by mělo být i vytvoření středomořské zóny volného obchodu, která by měla výraznější přístup na trhy USA a Evropské unie.
Šéf palestinské diplomacie Nabíl Šás prohlásil, že EU, Rusko a OSN by se měly postarat, aby se blízkovýchodní proces nezastavil, když USA zaměstnávají prezidentské volby. Lídr izraelské opozice Šimon Peres by zase chtěl, aby EU Izraelcům i Palestincům těsnější vazby, kdyby dosáhli mírové dohody. Šás řekl v Mnichově, že by bylo katastrofou, kdyby se kvůli přílišné starosti Washingtonu o listopadové volby nepodařilo obnovit "cestovní mapu", a že by se o to měli postarat zbývající členové tzv. blízkovýchodního kvarteta.
"Pokud jsou Spojené státy příliš zaneprázdněny, mělo by to možná umožnit jejich partnerům, EU, Rusku a Spojeným národům, aby pokračovaly v práci, řekl Šás s tím, že "nedělat nic do listopadu, by bylo katastrofou pro Palestince i Izraelce".
Proti konferenci v Mnichově o víkendu tradičně demonstrovalo několik tisíc levicových aktivistů. Akce se však obešly bez nepokojů.
