"Dnešní rozhodnutí vydláždilo cestu k úspěchu pražského summitu," uvedl generální tajemník NATO George Robertson. "NATO se vybaví tak, aby bylo schopno se postavit novým hrozivým výzvám, jimž budeme nuceni čelit."
Kroky jednotlivých zemí mají směřovat k jedinému cíli - posílit schopnost aliance čelit teroristickým útokům. Právě proto se pozornost soustřeďuje jednoznačně na obranu proti chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným útokům, na dokonalejší komunikační a informační toky, na lepší koordinaci a sladění sil a na schopnost rychle rozmísťovat a účinně používat bojové jednotky.
Češi vsadili na správnou kartu
Podle náměstka českého ministra obrany Štefana Füleho schůzka potvrdila, že česká armáda vsadila na správnou kartu, když se rozhodla pro specializaci ve třech oblastech - protichemických a protibiologických silách, pasivních radiolokátorech a polních nemocnicích.
"Pro naše ozbrojené síly bylo velkým zadostiučiněním, když byly v americkém vystoupení o biologických zbraních několikrát pochvalně zmíněny."
Americký ministr obrany Donald Rumsfeld vyložil, že Spojené státy čekají od spojenců zaměření na specifické oblasti, spojování prostředků, investice do technologií, které umožní čelit zbraním hromadného ničení.
Upozornil, že úkol není vůbec lehký: "Není snadné se ubránit kdykoli, kdekoli a proti čemukoli - tak totiž vypadá teroristická hrozba." Jedinou cestou je podle něj preventivní obrana proti skupinám, jednotlivcům nebo státům, o nichž se zjistí, že těmito zbraněmi disponují.
Státy musí dát jasný slib
"Nová iniciativa by měla být založena na národních závazcích, se specifickými cílovými daty, mělo by být zajištěno odpovídající monitorování. Iniciativa by měla vést ke zvýšené mezinárodní spolupráci a sdílení, včetně společně vlastněných a provozovaných systémů," uvedli ministři v komuniké.
Vyslovili se pro "specializaci, společný nákup prostředků a spolufinancování". Přiznali také, že nebude stačit zefektivňování práce a přesouvání prostředků, ale "v mnoha případech budou zapotřebí podstatné finanční zdroje".
Některé země přímo při zasedání přislíbily konkrétní dodatečné příspěvky ke společné schopnosti NATO, například pokud jde o leteckou dopravu nebo protichemické síly.
Pražský summit rozhodne o NATO
Ministři se sejdou příště v září ve Varšavě, aby posoudili, co udělali, a připravili se na Prahu. Měli by také rozhodnout o reformě vojenské struktury aliance, aby byla pružnější a lépe odpovídala požadavkům doby, což je zejména schopnost intenzívně a operativně zasahovat kdekoli na světě, tedy čelit jakékoli hrozbě.
"Pražský summit bude rozhodujícím okamžikem v našem úsilí o to, aby naše síly byly správně zorganizovány a vybaveny pro budoucí poslání, i kdyby to mělo znamenat zvýšení rozpočtů vyčleněných pro obranu," řekl na začátku zasedání generální tajemník NATO George Robertson.
Na zbrojení Česko nemá prostředky
Podle náměstka českého ministra obrany Štefana Füleho nepatří Česká republika k těm spojencům, kteří by si mohli dovolit zvyšovat vojenský rozpočet - na obranu se už vydávají 2,2 procenta HDP.
"Chceme stavět vyváženou obranu se všemi elementy, ale věnovat se některým oblastem daleko více a právě do nich investovat. To umožní snížit investice v oblastech, kde iniciativu převezme nějaký jiný spojenec, který pak tyto prostředky nabídne nám i alianci."
Füle navrhl kolegům, že Česká republika uspořádá letos v létě v Praze seminář pro vojenské plánovače z členských zemí, kteří by se zabývali konkrétní realizací dnešních závěrů. Připravily by se na něm podklady pro zářijové neformální zasedání ministrů obrany ve Varšavě, které má schválit už konečné návrhy pro pražský summit.
Na tahu je nyní Evropa
Od loňského 11. září narůstá v politických a vojenských kruzích členských zemí přesvědčení, že je třeba reformovat celou alianci a vojensky se připravit na nové hrozby, zejména teroristické akce.
Spojené státy daly Evropě jednostrannou akcí v Afghánistánu najevo, že se svými spojenci pro takovéto zásahy nepočítají. Nyní je míček na straně evropských členů aliance, aby zvýšili výdaje a zavázali se k přesným investicím.
Jako povzbuzení je v tomto smyslu interpretován dopis premiérů Británie a Španělska Tonyho Blaira a Josého Maríi Aznara, kteří generálnímu tajemníkovi NATO Georgi Robertsonovi napsali, že se aliance musí připravit na novou bezpečnostní úlohu a být použitelná pružně všude, kde to bude zapotřebí.
- pátek 7. června 2002
