Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Aliance na dosah, Slováky to nevzrušuje

  0:01aktualizováno  0:01
Slovensko stojí před branami Severoatlantické aliance, o jeho vstupu se má rozhodnout ve čtvrtek na pražském summitu. Zatímco členové současné vládní koalice prožívají euforii, občané zůstávají spíše skeptičtí. Podle průzkumu statistického úřadu podporuje vstup do aliance polovina dotázaných. Je to o sedm procent méně, než ukazovaly průzkumy začátkem roku.

Počet těch, kteří jsou zásadně proti, se nebezpečně zvyšuje. "NATO je zločinecká organizace. Vraždilo v Kosovu, teď se chystá na Irák. A u toho máme být? Hanba!" ostře zareagoval bělovlasý muž na otázku, jak vnímá události spojené s pražskou schůzkou Severoatlantické aliance.

Jméno neřekl, jen zvýšeným hlasem dodal, že i v referendu v roce 1997 hlasoval proti vstupu do NATO. "Kdyby vládl Mečiar, něco takového by nedopustil!" V lidech pochybnosti zůstaly. Přiznávají sice, že členství v Severoatlantické alianci je pragmatickým řešením, ale většinou nevědí, co konkrétně přinese.

Pokles podpory vstupu Slovenska do NATO současnou vládu netrápí. "Je nutné si uvědomit, že jsme měli volby, kdy téměř všechny významné politické strany měly v programu podporu integrace do NATO. Rozhodnutí voličů bylo jednoznačné," prohlásil slovenský ministr obrany Ivan Šimko a dodal, že průzkumy nebere na lehkou váhu.

"Je nutné, abychom stále lidem vysvětlovali změnu bezpečnostní situace ve světě. I to, že nás ohrožují věci, které se zdají daleko. Konfrontace je hlubší a vážnější, než se nám na první pohled zdá, a lidé to musí vědět," prohlásil.

Cesta do NATO nebyla jednoduchá
Cesta Slovenska do NATO byla mnohem složitější, než tomu bylo u jeho visegrádských partnerů. Slovensko prošlo zvláštními politickými peripetiemi.
Jedním z nich bylo i referendum o vstupu do NATO v květnu 1997.

Jelikož mu předcházely spory mezi opozicí a vládou Vladimíra Mečiara (původně se totiž mělo hlasovat o čtyřech otázkách včetně přímé volby prezidenta), dostavila se k urnám necelá desetina voličů, a plebiscit byl tedy neplatný.

"Zmařené" referendum, ale i další nedostatky v demokracii za Mečiarovy vlády byly před pěti lety důvodem, proč se Slovensko nedostalo do první vlny kandidátů spolu s Českou republikou, Polskem a Maďarskem.

Dnes je politická scéna až na komunisty v integračních snahách jednotná. Svoji rétoriku změnil i bývalý premiér Vladimír Mečiar.

Autoři:


Šafářová v Rozstřelu: Trenéři se mi dřív smáli. Teď je první na světě





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sjezd ČSSD v Brně - (zleva) brněnský primátor Roman Onderka, jihomoravský hejtman a kandidát na předsedu ČSSD Michal Hašek a Zdeněk Škromach (18. března 2011)
ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Syrští povstalci v bojích o město Chanasír nedaleko Aleppa (27. srpna 2013)
ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o povodních, píše komentátor MF DNES...  celý článek

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově
ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post. Fotbalové paměti. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.