Odpověď členské země aliance jasně formulovaly v rozsáhlém komuniké, které se zabývá jak rolí NATO tak i rozšiřováním aliance, spoluprácí s Ruskem a dalšími partnerskými zeměmi i bojem proti terorismu a zbraním hromadného ničení.
Vývoz bezpečnosti
Aliance v Madridu zcela prolomila svůj oficiální postoj - nebude se omezovat na zajišťování míru a bezpečnosti jen v okruhu evropského kontinentu, ale celosvětově.
Podle závěrečného komuniké ministerské schůzky, je aliance "připravena využít prostředků a schopností NATO, podpořit, řídit operace či rozmístit vojenské jednotky, kdekoli aliance rozhodne působit v zájmu zajištění společné bezpečnosti".
Myšlenka, že by nová role NATO v 21. století měla směřovat k globálnímu působení, se objevuje už více než rok. Teprve nyní však tímto usnesením aliance podle generálního tajemníka George Robertsona učinila konkrétní krok.
|
DALŠÍ ČLÁNKY |
|
NATO ukončilo |
|
Ministři zacelovali rány |
Důkazem, že to aliance myslí vážně, je usnesení ministrů o převzetí mise v Afghánistánu a pomoc Polsku při správě jednoho ze svěřených sektorů v Iráku. Právě mise v Afghánistánu bude první operací NATO mimo Evropu. "NATO se musí připravit na plnění úkolu, které překračují tradiční hranice aliance," zhodnotil usnesení George Robertson.
Z aliance, která vznikla v době studené války se tak podle usnesení ministrů stávají globální síly, které se budou specializovat na mírové mise a boj proti novým hrozbám, jakými jsou terorismus, organizovaný zločin či zbraně hromadného ničení. "Dnešní svět je menším, ale nikoliv bezpečnějším," konstatoval například ve svém projevu portugalský ministr António Martins da Cruz.
Boj proti terorismu
Ministři se shodli, že mezinárodní terorismus nadále zůstává vážnou hrozbou pro všechny alianční země. "Zdůrazňujeme naše odhodlání bojovat s touto metlou dokud to bude nutné," píše se v komuniké s tím, že aliance klade důraz jak na vojenskou stránku, tak i na připravenost civilního obyvatelstva.
Usnesení připomíná, že válečné lodě zemí NATO pokračují v hlídkování ve Středozemním moři a především ve vodách poblíž Gibraltaru. Operace má především preventivní charakter a má za úkol odradit teroristy od možných útoků na civilní plavidla.
S tím souvisí i kontrola zbrojení a nešíření zbraní hromadného ničení. Ministři v usnesení potvrdili, že aliance bude klást velký důraz dodržování smlouvy o nešíření zbraní hromadného ničení a na pomoc partnerským zemím při likvidaci obrovských zásob zbraní především z dob takzvané studené války.
Přátelská Evropská unie
Velký důraz klade aliance na spolupráci s Evropskou unií. Budoucí vztahy mezi EU a NATO především na Balkáně ministři v Madridu označili doslova za strategické.
Důkazem má být smlouva o vojenské spolupráci, kterou před dvěma měsíci podepsali zástupci NATO i EU a předání mírové mise v Makedonii pod evropské velení.
Ministři se shodli, že aliance i EU mají společný zájem na tom, aby se balkánské země postupně integrovaly do euro-atlantického společenství. Španělská ministryně zahraničí Ana Palacio Vallelersundi například označila budoucí užší vztahy s EU za novou "pragmatickou spolupráci".
Stabilita a mír je totiž podle ní důležitý jak pro NATO tak pro EU. Unie se mlže podle nedávno podepsané smlouvy nbez obav opřít o vojenské struktury a experty aliance, tak jak je tomu například v Makedonii, kde i přes velení v režii EU nadále zůstávají síly NATO.
Trochu ve stín proklamací tak zůstává prohlášení EU o své první plánované vojenské operaci bez pomoci NATO a to v africkém Kongu.
Další rozšíření NATO
Přistoupení Bulharska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Rumunska, Slovenska a Slovinska k alianci posílí bezpečnost v euro-atlantické oblasti. Ministři zemí NATO potvrdili, že rozšíření aliance o sedm nových zemí - postkomunistických, je jedním z nejdůležitějších akcí. Rozšíření NATO přitom věnovali v komuniké hned několik bodů.
"Toto rozšiřovací kolo nebude poslední," konstatuje se v usnesení, které dává naději na přijetí do aliance i dalším kandidátským zemím, jakými jsou například, Chorvatsko, Ukrajina či Albánie.
NATO však upozorňuje, že i přes nesporné pokroky, čeká kandidátské země značný kus práce především v reformě armád. NATO v Madridu však deklarovalo, že každou partnerskou zemi bude bedlivě sledovat a v politických, ekonomických i armádních reformách bude vždy připraveno pomoci.
Rok s Ruskem
Uplynulý rok v dějinách aliance lze bez obav označit za "rok s Ruskem". To platí i pro ministerskou schůzku v Madridu. Ruští zástupci do Španělska přijížděli z jasnou proklamací, že mají obavy z dalšího rozšíření NATO a to především o tři pobaltské republiky.
Žádali po alianci záruky, že na území Estonska, Litvy a Lotyšska nebudou rozmístěny žádné cizí alianční jednotky či zbraně. V Madridu však šéf ruské diplomacie Igor Ivanov překvapil s prohlášením, že by se Rusko rádo zapojilo do mírové mise pod velením NATO v Afghánistánu. "Spolupráce s NATO může mít v Afghánistánu mnoho forem," uvedl Ivanov. Vyloučil ale, že by se ruské jednotky přímo zapojily do operací v Afghánistánu. Podle něj by mohlo jít spíše o logistickou či technickou nebo zpravodajskou pomoc.
"Vůle Ruska si ceníme," komentovalo nabídku generální tajemník aliance George Robertson s tím, že aliance tuto možnost posoudí.
Robertson stejně jako ministři hodnotí uplynulý rok od vzniku Rady NATO-Rusko slovy: "Fakt, že existuje taková rada, je důkazem, že spojenci v NATO a Rusko se potřebují na vzájem více, než kdykoli v minulosti."
Společná rada má přitom za sebou první hmatatelné výsledky, shodli se ministři v komuniké. Od smlouvy o pomoci při záchranných operacích na moři až po společný postup v boji proti terorismu.
