"Napříště nebude existovat pobaltský vzdušný prostor - bude to vzdušný prostor NATO," prohlásil de Hoop Scheffer v lotyšské Rize. Snažil se tak uklidnit obavy pobaltských obyvatel z drtivé převahy ruského souseda.
Estonsko, Lotyšsko a Litva se mají stát členy aliance 2. dubna. Na jejich žádost o poskytnutí letecké ochrany jako první odpovědělo Dánsko, které je připraveno vyslat do Pobaltí potřebnou peruť svých letadel. Velitelskou základnu těmto letadlům má poskytnout litevský Vilnius. Rusko již dříve protestovalo proti leteckým manévrům aliance v kandidátských pobaltských republikách a lze očekávat nesouhlas i s umístěním dánské perutě.
Pobaltské republiky jsou ekonomicky slabé na to, aby si pořizovaly vlastní stíhací letectvo. Kromě toho jsou i svou rozlohou tak malé, že podle "jízlivých jazyků" by jejich stíhačka dosáhla hranic státu dříve, než by se dostala do bojové výšky. Proto i NATO je ochotno hájit jejich vzdušný prostor pouze dohromady jako jeden celek.
Lotyšsko požádalo šéfa NATO také o pomoc organizace při zlepšování vztahů s Ruskem, zejména ve snaze přimět Moskvu k podepsání smlouvy o hranicích s Rigou. Rusko to zatím odmítá s poukazem na svou menšinu v Lotyšsku.
"Kladné vztahy aliance s Ruskem by mohly posunout vztahy Lotyšska s Ruskem pozitivním směrem," řekl nový lotyšský ministr zahraničí Rihards Piks na společné tiskové konferenci s de Hoopem Schefferem.
Šéf NATO, který dnes navštívil Estonsko a Lotyšsko, však pobaltským zemím také řadu věcí vytkl. Vybídl je k pokračování a urychlení reforem a upozornil na nedostatky ve slaďování jejich zbrojních systémů s aliančními.
V pátek zavítá Jaap de Hoop Scheffer do Litvy, kde se má mimo jiné krátce sejít i s kontroverzním prezidentem Rolandasem Paksasem, proti kterému zahájil parlament země proces sesazení, a to kvůli porušení ústavy. Dosud však Paksas formálně hlavou státu zůstává, proto také přijímá zahraniční návštěvy.
