Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Alí se raduje z ´nových´ rukou

  15:46aktualizováno  15:46
Třináctiletý irácký chlapec Alí přišel při americkém bombardování 30. března o obě ruce a měl popáleniny na osmdesáti procentech těla. Jeho fotografie obletěly svět a Alí se stal symbolem válečného utrpení iráckých dětí. Jeho příběh však má alespoň trochu šťastný konec.

Při březnovém útoku zahynulo šestnáct civilistů. Zemřeli také oba chlapcovi rodiče, jeho matka byla v šestém měsíci těhotenství. Alího příběh dojal celý svět a všichni se mu snažili pomoci.

Díky snaze lidí z různých koutů světa se Alí dostal do nemocnice v Kuvajtu, kde se ho ujal mezinárodní tým lékařů. Alí má nyní protézy a znovu se směje.

Reportéři německého deníku Bild hovořili s Alím v Hamburku. V rámci udílení cen World Awards tam byli jako "Muži roku" oceněni lékaři, kteří zachránili Alího a stovky dalších civilistů.

Alí byl na ceremonii jako čestný host, poprvé od svého zranění se ukázal na veřejnosti.

Děkuji Bohu za lékaře
"Týden mám nové umělé ruce a děkuji Bohu za to, že mi poslal tyhle doktory," řekl Alí německým novinářům. "Bůh mě ochránil," dodal chlapec.

"Tři dny jsem se to musel učit," řekl Alí o tom, že svýma "novýma" rukama zvládne uchopit například telefonní sluchátko. Protézy bude mít každý rok nové, aby jejich velikost odpovídala růstu jeho těla.

Pamatuješ si bombardování?, ptali se chlapce reportéři Bildu. "Myslel jsem, že se mi jen zdá zlý sen. Pak jsem se ale probudil v nemocnici. Celé tělo mne pálilo a neměl jsem ruce," odpověděl Alí.

S kamarádem hraje playstation
Zdá se, že Alí je nyní spokojený. Z náprsní kapsy vytahuje fotku své maminky a s úsměvem říká, že je to jeho talisman, který mu nosí štěstí.

"Nevím, proč to dospělí dělají. Nechci už nikdy žádnou válku. Nechtěl bych, abychom my děti musely mít zase strach," odpověděl Alí na otázku, co si myslí o válce.

Chlapcův strýc Mohamad hladí Alího umělé ruce a má v očích slzy. Vedle Alího sedí jeho najlepší kamarád, patnáctiletý Ahmed. "Poznali jsme se v nemocnici, hrajeme spolu playstation, nejradši fotbal," říká Ahmed, kterému výbuch granátu za války také poranil ruku.

A o čem malý Alí nyní sní? "Pořád ještě doufám, že se stanu lékařem," říká.

Autor:


Šafářová v Rozstřelu: Trenéři se mi dřív smáli. Teď je první na světě





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově
ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post. Fotbalové paměti. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Edvard Beneš před svou vilou
ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval jako "zbabělec".To jsou témata zápisníku...  celý článek

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.
ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace Miroslavu Kalouskovi, to jsou témata...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.