Odpovědi velvyslance v USA Alexandra Vondry na otázky čtenářů iDNES
| OTÁZKA: Vazeny pane doktore, velice by me zajimalo jakym zajimavym zpusobem jste prisel ke jmenu Alexandr. Nepredpokladam, ze by jste ho podedil po A. Dumasovi, nebot ten je jiz mrtev a tudiz s vami nema nic spolecneho. Radim Nedela radim.nedela.fei@vsb.cz ODPOVĚĎ: Můj dědeček bojoval za první světové války v Rusku v legiích a myslím, že mou matku pak v šedesátých letech napadlo na jeho počest pojmenovat její děti po třech ruských carech. Odtud jména Alexandr, Petr a Kateřina, což jsou mí sourozenci. Dlužno poznamenat, že jsem si jako dítě to v Rusku běžné jméno po roce 1968 ve škole vychutnal. Jen málo bylo platné, že s bolševiky nemělo nic společného. |
| OTÁZKA: Pane Vondra, zajimalo by me nekolik veci: 1) jakym zpusobem reagovali noviny v Americe na predvanocni pad nasi vlady? 2) mame stale jeste v Americe vysoky kredit jako nejuspesnejsi zeme z postkomunistickych zemi? 3) opravdu se zivi americani pouze hamburgrami? 4) chtel by jste v Americe zustat zit natrvalo? Pokud ano, tak proc. 5) myslite si, ze jste behem sveho pusobeni v Americe tuto zemi dostatecne poznal? Ing. Jan Rada jan.rada@berit.cz ODPOVĚĎ: ad 1) Pádu vlády premiéra Klause si všimly prakticky všechny americké sdělovací prostředky. Na jedné straně přičítaly Václavu Klausovi jistou míru arogance a pýchy a zaznamenávaly nejistotu, kterou první nestandardní pád vlády po roce 1990 znamenal pro větší část české populace. Na druhé straně média ocenily Václava Klause jako muže, který se zapsal do dějin transformace od komunismu k demokracii a svobodnému trhu nejen v České republice a vesměs vyjádřily přesvědčení, že náš stát - s ohledem na jeho tradici, fungující demokratické instituce a ekonomický potenciál - politickou krizi úspěšně překoná. ad 2) Média milují extrémy. Dřív jsme byli premiantem, poslední rok jsme byli spíš kritizováni. Obraz byl dřív lepší než realita, poslední rok byl zase horší než skutečnost. Obraz je v extrémech, realita někde uprostřed. Pravdou je, že náš kredit nejúspěšnější země dostal od léta 1997 velké trhliny. Dost článků v novinách bylo kritických. Poslední týdny jsme si však, zdá se, polepšili. Pomohla důvěra vládě a zvolení prezidenta. ad 3) To není pravda. Zejména ve velkých městech jako New York, Washington nebo Chicago je mnoho různých restaurací a obchodů, jejichž jídelníček a zboží odpovídá etnickému původu majitele. Výběr a často i kvalita jídel je vynikající. Neplatí to samozřejmě o systému rychlé obsluhy ("fast food"), kde nabízejí hamburger, pizzu nebo párek v rohlíku. Ale to je systém stravování obvyklý spíše na dálnicích nebo v bistrech na americkém venkově. ad 4) Nechtěl bych tu zůstat natrvalo. Až skončím svou misi, rád se vrátím do Čech. Ale přiznávám, že se v Americe cítím líp než třeba ve Francii nebo Německu. ad 5) Poznal jsem ji tak, ji mi to zatím roční pobyt umožnil. Jsem ve Washingtonu a v rámci kontaktů s Čechoameričany a snahou propagovat český export jsem za ten rok navštívil téměř dvacet států. |
| OTÁZKA: Pane, udelal jste politiku po revoluci kvuli vasemu pratelstvi s panem prezidentem,ale myslim, ze na to nemate.Kdy uz konecne z politiky odejdete? Patrik Reitz pat@adra.cz ODPOVĚĎ: Jak na to mám odpovědět? Agrese není dobrá komunikace. Ujišťuji Vás však, že k odchodu z diplomacie se zatím nechystám. Mám tu práci rád a snažím se ji dělat dobře ku prospěchu své vlastní země. Howgh. |
| OTÁZKA: Pane náměstku,v jakém časovém horizontu vidíte možnost vstupu ČR do EU v kontextu se špatnými hospodářskými výsledky(viz např.inflace).Myslíte si, že jsme schopni splnit v rozumném čase všechny podmínky vstupu? Nezůstaneme na věky pouze přidruženou zemí? Tomáš Hudec gybhudec@gym-bohumin.cz ODPOVĚĎ: Nezůstaneme. Česká republika jednoznačně má na to, aby se stala platným a plnoprávným členem Evropské unie. Je to také v jejím životním zájmu. Myslím, že jsme schopni splňovat kritéria nejen pro členství v EU, ale i v měnové unii. Nejpozději do roku 2003 - 2005. |
| OTÁZKA: Jste priznivcem toho, aby do parlamentu Ceske republiky volili lide s ceskym obcanstvim, zijici trvale v zahranici ? Karel Rozkosny xrozk01@vse.cz ODPOVĚĎ: Ano. Většina zemí volby v zahraničí umožňuje a měli bychom tak učinit i my. Dosud tomu tak není a je to, podle mého názoru, špatně. Zaprvé jsou svým způsobem diskriminováni všichni ti, kteří dočasně pracují v zahraničí. Včetně nás diplomatů. Zaplatit si letenku za několik desítek tisíc není jednoduché. A zadruhé, je to výraz určitého pohrdání těmi, kteří sice mají české občanství, ale trvale žijí v zahraničí. Svou vlast mají rádi, jsou pro ni ochotni mnohé udělat, ale zároveň očekávají projev zájmu. Je to i má osobní zkušenost s mnoha českými občany, kteří žijí v USA. |
| OTÁZKA: Kdy bude zrušena vízová povinnost pro vstup do USA? Proč byla místo zrušení vízové povinnosti vízo zdraženo? Ovlivní náš vstup do NATO podporovaný kongresem USA - vízovou povinnost? Ruthová Helena Ruthova@pha.hob.cz ODPOVĚĎ: Bohužel Vám to přesně neřeknu. Podle amerických zákonů je nutné, aby počet zamítnutých žádostí o vízum nepřekročil po dva roky dvě procenta. Zatím toto kritérium nesplňujeme, proto to nebude dříve než za dva roky. USA zdražily víza pro všechny státy bez rozdílu. Jako důvod uvedly zavedení nového automatizovaného systému jejich udělování. Členství v NATO a úzká spolupráce bezpečnostních složek může urychlit zavedení bezvízového styku, neboť problémy s nelegální prací českých občanů v USA a organizovaným zločinem, který tuto práci provází, nejsou zanedbatelné. |
| OTÁZKA: Vážený pane Vondra, rozšíření NATO nyní leží zejména na americkém Senátu.Jaká je podle Vás /člověka znalého amerického prostředí/ možnost zamítnutí třeba jen České Republiky a přijetí pouze Maďarska a Polska?? s pozdravem příznivec rozšíření NATO FILIP CRKVA cdbazar@mbox.vol.cz ODPOVĚĎ: Taková možnost dnes již, doufejme, neexistuje. Senát bude o rozšíření hlasovat za několik týdnů a já věřím, že pro nás, Poláky i Maďary bude výsledek hlasování stejně příznivý. Česká republika při hodnocení neskončila špatně. Je na vstup do NATO připravena. |
| OTÁZKA: Vazeny pane Vondro, zajimalo by mne, proc se v tiskovych komentarich k situaci v Iraku nepripomina pouziti chemickych zbrani proti kurdskym vesnicim, kdy zemrelo mnoho zen a deti. Jako ovlivneni verejneho mineni by to, podle meho nazoru zmenilo postoj rady lidi. Chtel bych znat Vas nazor jako politika a diplomata, ikdyz nejste primo pracovnikem tisku. Dekuji Vam. Mgr.Miroslav Storch, ucitel stredni prumyslove skoly sps_terasa@unl.pvtnet.cz mailto:mirek.s@usa.net ODPOVĚĎ: V americkém tisku se o jejich použití režimem Saddáma Husajna mluví stále. Naposledy v posledních dnech, když vrcholilo nové napětí v irácké krizi. Americká veřejnost také proto politiku své vlády vůči Bagdádu většinou schvaluje. Možná se však o tomto problému méně mluví v českých médiích. |
| OTÁZKA: Vazeny pane Vondra, vyuzivam nabidku iDnes k poznani vaseho nazoru na nasledujici oblasti. 1. Mohl byste, prosim uvest vyhody orientace nasi diplomacie na Spojene staty oproti orientaci na klasicky stredoevropsky prostor a duvody posunu durazu v naznacenem smeru po roce 92, pokud se domnivate, ze k nemu doslo. 2. Jaky je vas nazor na budouci mocenske postaveni Evropy po jejim planovanem sjednoceni. (Bude velmocenske?) 2a. Jak definujete nasi roli v EU. 3. Domnivate se, ze diplomacie Spojenych statu prejde na politiku udrzovani rovnovahy zajmu silnych ("stabilnich") ekonomicko-politickych bloku na severni polokouli (USA, EU, Rusko, JV Asie, mozna pozdeji Cina) ve vztahu k jihu? /tazatelova poznamka: zatim to tak nevypada/ 4. Jak se zmeni politicka mapa v souvislosti s definitivnim odpoutanim Austalskeho svazu od Londyna. Dekuji. Tadeas Kopecek tadeas_kopecek@markbbdo.cz P.S. dotazu jsem napsal moc, omlouvam se. ODPOVĚĎ: ad 1) Nemyslím si, že by šlo o nějakou orientaci proti středoevropskému prostoru. Nemyslím si ani, že by - pokud jde o naši politiku k USA - došlo v roce 1992 k nějaké diskontinuitě. Jsem však přesvědčen, že dobrá spolupráce a spojenectví mezi Českou republikou a USA je pro nás výhodné. Stejně tak i Poláci si uvědomují, jak je důležitá americká přítomnost v Evropě. Představuje žádoucí vyvážení zejména v tradičně nejistém prostoru mezi Ruskem a Německem. Ze stejného důvodu je důležitá i dobrá spolupráce středoevropských zemí. Čili ne že jedno vylučuje druhé, ale naopak se vzájemně doplňuje. ad 2) To závisí na tom, jak se projekt evropské integrace vydaří. Evropa je kontinent velkých rozdílů kulturních, jazykových a jiných. Společná zahraniční a obranná politika, která je předpokladem velmocenského postavení, je zatím projektem na půli cesty k jeho uskutečnění. ad 3) Nemyslím si, že by bylo ambicí USA postavit se do čela bloku Severu proti bloku Jihu. USA jsou dnes jediná supervelmoc. Zároveň se však učí jednat ve hře s ostatními. Henry Kissinger o tom nedávno napsal krásnou knížku s názvem Diplomacie. ad 4) Myslím, že nijak podstatně. Stávající vývoj v Austrálii je asi zakončením její celkové emancipace. V praktické politice však k větším změnám nedojde. Fakt je, že v posledních letech měly pro Austrálii stále větší význam (zejména ekonomický) vztahy s jihovýchodní Asiií a v pacifické oblasti. To ale nesouvisí s královskou korunou. |
| OTÁZKA: Jak hodnotite momentalni zivotni uroven svoji a take prumernou zivotni uroven v nasem state ? Josef Bradna, sefredaktor FaxMagazin http://magazin.corpus.cz bradna@bbs.infima.cz ODPOVĚĎ: Má životní úroveň se rovná průměrné životní úrovni Američana. Nestěžuji si, ale také si nesyslím. Průměrná životní úroveň v českém státě zhruba odpovídá možnostem naší země. Je to lepší, než bylo, ale horší, než bude. Aspoň doufejme. |
| OTÁZKA: Vazeny pane Vondro.... Kdyz se podivam na strukturu nasich velvyslancu, tak mne napada jen jeden primer. Bud tam jsou za zasluhy nebo to berou jako pripravku. Jak to berete Vy? Luděk Dvořák dvorak@econ.muni.cz
ODPOVĚĎ: Nesouhlasím s Vámi. Znám mnoho českých velvyslanců, kteří dělají svou práci velmi dobře a jsou pro český stát přínosem. |
| OTÁZKA: Pane Vondro, vystudoval jste geografii na PřF UK, myslíte zda mají učitelé v tomto státě (nejen zeměpisu) nějakou šanci? Pavel Taibr, učitel zeměpisu na gymnáziu F.X.Šaldy v Liberci. mct@gfxs.hiedu.cz ODPOVĚĎ: Zeměpis je důležitý. Učí lidi poznávat svět v celku a ve vzájemných souvislostech. Mám radost, když vidím svého sedmiletého syna studovat mapy. Dává mi to naději, že v životě nezabloudí. Stejně tak je nadějné, že více lidí u nás doma ví, kde leží Amerika, než vědí běžní Američané o tom, kde ležíme a co děláme my. Takže zeměpis a jeho výuka v českých zemích určitě mají budoucnost jistou. |
