Burdonskij se narodil v roce 1941 jako Alexandr Stalin, v dospělosti však přijal matčino příjmení, aby se mohl zbavit dědictví muže, který Sovětskému svazu vládl třicet let ocelovou pěstí, a naplnit svoji touhu po umělecké kariéře. Jeho přání se splnilo – několik let vedl Divadlo sovětské armády v Moskvě.
Svého děda prý poprvé spatřil zblízka až poté, co v roce 1953 zemřel. „Vídal jsem ho na tribunách při listopadových a květnových přehlídkách. Zblízka jsem ho viděl až mrtvého,“ vzpomínal podle BBC Burdonskij v interview pro ruskou televizi.
V jednom rozhovoru prohlásil, že děda vnímá jako shakespearovskou figuru, v níž se mísila genialita s šílenstvím. Postupem času se jeho vztah ke Stalinovi měnil. Zatímco v mládí s ním hluboce nesouhlasil, později došel k názoru, že přes veškerou krutost a tyranii byl jednou z největších postav 20. století.
Dětství, které prožil, by prý nikomu nepřál. Se sovětským diktátorem měl komplikovaný vztah i jeho otec. Vasilij Stalin za války sloužil u sovětského letectva, po Stalinově smrti strávil sedm let ve vězení a zemřel v roce 1961 jako alkoholik.
Loni v prosinci zemřel jiný Stalinův vnuk Jevgenij Džugašvili. K dědovi měl velmi srdečný vztah. Když například duma před sedmi lety uznala diktátorovu odpovědnost za vraždu tisíců Poláků v Katyni, zažaloval ji o sto milionů rublů za údajné pošpinění Stalinovy cti.
Každý čtvrtý Rus má pro stalinský teror pochopení
Ruská agentura Levada v úterý zveřejnila průzkum, podle nějž si každý čtvrtý Rus myslí, že stalinské represe byly odůvodněným politickým krokem. Počet Rusů, kteří represe považují za politický zločin, se za posledních pět let snížil z 51 na 39 procent. Až dvakrát více lidí (třináct procent) neví, co se během událostí takzvané velké čistky dělo.
Podle průzkumu agentury se podstatně změnily názory lidí na to, zda by se o událostech 30. let 20. století mělo mluvit. Bezmála polovina respondentů uvedla, že „není třeba vrtat se v minulosti“. V roce 2012 to bylo asi 37 procent. Naopak 38 procent si myslí, že je potřeba o historii aktivně diskutovat. Před pěti lety takový názor zastávalo 49 procent Rusů.
Oběťmi takzvaného velkého teroru v Rusku se ve 30. letech 20. století stalo nejméně dvanáct milionů lidí. Země si události připomíná každý rok 30. října. Lidskoprávní organizace Memorial během vzpomínkových akcí organizuje událost s názvem Návrat jmen, jejíž účastníci předčítají jména obětí stalinských čistek.
