Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel Stalinův vnuk. V dědovi se mísila genialita s šílenstvím, říkal

  14:48aktualizováno  14:48
Ve věku 75 let zemřel ruský divadelní režisér Alexandr Burdonskij, vnuk sovětského diktátora Josifa Stalina. Podle BBC podlehl rakovině. Svého děda vnímal jako shakespearovskou figuru a měl k němu komplikovaný vtah.

Alexandr Burdonskij, ruský divadelní režisér a vnuk Josifa Stalina | foto: Creative Comnmons

Burdonskij se narodil v roce 1941 jako Alexandr Stalin, v dospělosti však přijal matčino příjmení, aby se mohl zbavit dědictví muže, který Sovětskému svazu vládl třicet let ocelovou pěstí, a naplnit svoji touhu po umělecké kariéře. Jeho přání se splnilo – několik let vedl Divadlo sovětské armády v Moskvě.

Svého děda prý poprvé spatřil zblízka až poté, co v roce 1953 zemřel. „Vídal jsem ho na tribunách při listopadových a květnových přehlídkách. Zblízka jsem ho viděl až mrtvého,“ vzpomínal podle BBC Burdonskij v interview pro ruskou televizi.

Fotogalerie

V jednom rozhovoru prohlásil, že děda vnímá jako shakespearovskou figuru, v níž se mísila genialita s šílenstvím. Postupem času se jeho vztah ke Stalinovi měnil. Zatímco v mládí s ním hluboce nesouhlasil, později došel k názoru, že přes veškerou krutost a tyranii byl jednou z největších postav 20. století.

Dětství, které prožil, by prý nikomu nepřál. Se sovětským diktátorem měl komplikovaný vztah i jeho otec. Vasilij Stalin za války sloužil u sovětského letectva, po Stalinově smrti strávil sedm let ve vězení a zemřel v roce 1961 jako alkoholik.

Loni v prosinci zemřel jiný Stalinův vnuk Jevgenij Džugašvili. K dědovi měl velmi srdečný vztah. Když například duma před sedmi lety uznala diktátorovu odpovědnost za vraždu tisíců Poláků v Katyni, zažaloval ji o sto milionů rublů za údajné pošpinění Stalinovy cti.

Každý čtvrtý Rus má pro stalinský teror pochopení

Ruská agentura Levada v úterý zveřejnila průzkum, podle nějž si každý čtvrtý Rus myslí, že stalinské represe byly odůvodněným politickým krokem. Počet Rusů, kteří represe považují za politický zločin, se za posledních pět let snížil z 51 na 39 procent. Až dvakrát více lidí (třináct procent) neví, co se během událostí takzvané velké čistky dělo.

Podle průzkumu agentury se podstatně změnily názory lidí na to, zda by se o událostech 30. let 20. století mělo mluvit. Bezmála polovina respondentů uvedla, že „není třeba vrtat se v minulosti“. V roce 2012 to bylo asi 37 procent. Naopak 38 procent si myslí, že je potřeba o historii aktivně diskutovat. Před pěti lety takový názor zastávalo 49 procent Rusů.

Oběťmi takzvaného velkého teroru v Rusku se ve 30. letech 20. století stalo nejméně dvanáct milionů lidí. Země si události připomíná každý rok 30. října. Lidskoprávní organizace Memorial během vzpomínkových akcí organizuje událost s názvem Návrat jmen, jejíž účastníci předčítají jména obětí stalinských čistek.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Jižní Korei začalo pravidelné korejsko-americké vojenské cvičení. Na snímku...
Armády Jižní Koreje a USA zahájily společné cvičení. Provokace, zní z KLDR

V Jižní Koreji začalo plánované jedenáctidenní vojenské cvičení, kterého se kromě padesáti tisíc jihokorejských zúčastní také 17,5 tisíce amerických vojáků....  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Počet obětí z Barcelony stoupl na 15. Atentátníka hledá celá Evropa

Katalánská policie potvrdila, že při čtvrtečním útoku v Barceloně řídil 22letý Maročan Younes Abouyaaqoub. Pátrání po něm se mezitím rozšířilo i na další...  celý článek

Policie v Barceloně zastřelila muže, měl falešný sebevražedný pás
Katalánská policie zastřelila Maročana, který vraždil v Barceloně

Policie zastřelila Younese Abouyaaqouba, který podle vyšetřovatelů ve čtvrtek v Barceloně autem zabil třináct lidí a dalšího při útěku. Na Twitteru to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.