Počátkem roku 1925 zveřejnil francouzský fyzik Louis de Broglie revoluční hypotézu o dvojakosti hmoty. Podle ní se elektron v atomu (a potažmo každá částice) může chovat i jako vlnění, a naopak. Čtyřiadvacetiletého Němce Wernera Heisenberga to zaujalo natolik, že se rozhodl vytvořit pro takové elektrony rovnice jejich pohybu. Vzal si k ruce všemožné tabulky spektrálních čar prvků (jediných viditelných "obrazů" změn pohybu elektronů v atomu) a pokoušel se tyto čáry vyjádřit rovnicemi. A však neustále se přitom topil v matematice. Nadto ho s prvními vonnými květy jara přepadla silná senná rýma. S tváří oteklou jako po setkání s rojem včel se proto rozhodl na pár dní utéct z rozkvetlého Göttingenu na pustý severomořský ostrov Helgoland. V bezpylové samotě se pak jednoho květnového dne 1925 ve tři v noci konečně dopočítal. "V první chvíli jsem se skoro lekl. Měl jsem pocit, že hledím skrz povrch atomárních jevů na hluboko pod ním ležící základ podivuhodné vnitřní krásy." K e svým výpočtům použil Heisenberg zvláštní operace s mnoha čísly a funkcemi současně - takzvané matice. Proto se jeho teorii pohybu elementárních částic říká maticová mechanika.
Umělý mutant
Celou zimu trápil americký genetik Thomas H. Morgan banánové mušky (druh octomilka obecná, Drosophila melanogaster) i jejich vajíčka, larvy a kukly horkem a mrazem, kyselinami i zásadami, ionizujícím zářením a dalšími příjemnostmi. Tento hmyz si vybral proto, že žije pouhých deset dní a má buňky s velkými chromozomy, na kterých lze lépe pozorovat jejich změny. Celkem tak Morgan vypěstoval a vyšetřil přes deset milionů jedinců. V dubnu 1910 pak konečně přichází z původně čistokrevné kultury na svět pravděpodobně vůbec první uměle vypěstovaný mutant sameček s bílýma očima (normálně mívá červené). A co víc: běloocí byli i někteří jeho potomci! Poznání dědičnosti mutací významně přispělo k osvětlení mechanismu evoluce a k založení chromozomové teorie dědičnosti, která Morganovi vynesla Nobelovu cenu.
Vznik vysokoškolské chemie
1. května 1775 je na lékařské fakultě pražské univerzity jmenován historicky první řádný profesor chemie - dvaatřicetiletý doktor medicíny a filozofie Josef Bohumír Mikan. Časem se mu zde podaří zorganizovat i chemické laboratoře - a chemie se může učit naplno.
Proud ve vodě
V březnu 1800 zveřejňuje Ital Alessandro Volta svůj objev prvních stálých zdrojů elektrického proudu - galvanických článků. A už 2. května 1800 uskutečňují britští fyzikové Anthony Carlisle a William Nicholson elektrolýzu vody, tedy její rozklad elektrickým proudem. Přitom mimo jiné zjistili, že voda se skládá ze dvou dílů vodíku a jednoho dílu kyslíku.
Šlechticem za vitriol
3. května 1770 se v Kraslicích na Sokolovsku narodil Johann David Starck (zemřel 1841). Dvaadvacetiletý začal v nedalekém Silberbachu (dnes Stříbrná) vyrábět vitriol (v podstatě kyselinu sírovou) a brzy začal touto základní surovinou nejen chemického průmyslu zásobovat celou monarchii. Za zásluhy o rozvoj průmyslu jej k stáru císař pán povýšil do dědičného šlechtického stavu.
Život za objev
3. května 1910, krátce poté, co tam odjel studovat původce epidemie skvrnité horečky, umírá v Mexico City americký patolog Howard Taylor Ricketts (narozen 1871). Těsně předtím však našel v krvi nemocných malé tyčinkovité mikroby - a v nich i svůj osud. Rod jím objevených bakterií se dnes jmenuje rickettsia.
28. dubna 2000
-
