Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběhy z Aleppa. Zubožení lidé předstírají život, bombardování neustává

  14:54aktualizováno  14:54
Syrské Aleppo se stalo symbolem neschopnosti světových velmocí na dojednání příměří. Ve městě zůstává dvě stě tisíc lidí, kteří se mezi nálety snaží normálně žít. Na každém kroku je však pronásleduje strach ze smrti. Reportéři serveru The Guardian na základě jejich výpovědí ukazují život ve válečné zóně.

Bílé helmy v Aleppu zachraňují životy lidem, kteří skončili pod troskami po bombardování. | foto: Profimedia.cz

Aleppo je v obležení vládních vojsk od července. Ve východní části města, které je v držení povstalců, však stále v omezených podmínkách fungují pekárny, improvizované školy i poslední nemocnice. Do dobře fungujícího města má Aleppo pochopitelně daleko. Není tajemství, že se tu každý den pohybují také radikální islamisté včetně teroristů věrných al-Káidě.

Sýrii vyrůstá ztracená generace, válka ze země vyhání učitele

Symbol války v Sýrii je však také domovem obyčejných lidí. Umělců, kuchařů, učitelů i dobrovolných záchranářů. Každý den se musí potýkat s nedostatkem potravin, vody, výpadky elektřiny i nekončícími nálety. Už dávno přestali řešit, kdo na jejich domovy sype bomby. Přejí si jediné - konec války.

S okolním světem mohou obyvatelé Aleppa komunikovat pouze prostřednictvím moderních technologií. Využili toho reportéři britského serveru The Guardian. Prostřednictvím Skypu a aplikace WhatsApp se s některými lidmi z Aleppa spojili a nechali je vyprávět o každodenních strastech.

Bomby padají na školy

Afrá Hašémová zavzpomínala na jedno z mnoha bombardování. „Vzbudila jsem se v sedm hodin ráno, když bomba dopadla kousek od mého bytu. Děti byly vyděšené, plakaly a křičely. Okna a dveře do našeho bytu byly poničené,“ popisuje. Děti se jí podařilo uklidnit. Rodina pak pokračovala v každodenní rutině. „Udělala jsem sobě a manželovi kávu a uklidnila jsem se,“ vypráví Afrá.

Před vypuknutím války pracovala jako učitelka na střední škole. „Byli jsme normální rodina. Procházeli jsme se po městě. Chodili jsme do parků i do restaurací. Po revoluci mě zatkli. Moje rodina za mě musela zaplatit spoustu peněz, aby mě dostala z vězení,“ vzpomíná.

Následky bombardování Aleppa.
Tisíce lidí při bombardování Aleppa přišly o své blízké.

Až donedávna v Aleppu provozovala vlastní školu. Před aktuálním obléháním do ní každý den vodila i své dva syny. „Bombardování je ale nyní strašně intenzivní. Cílí na všechno: školy, nemocnice, mešity. Dva z našich učitelů, mí přátelé, zemřeli. Další utrpěl zranění nohy a rukou, když šel do školy,“ tvrdí Afrá. Školu musela zavřít. Někteří její kolegové čas od času v bývalých učebnách chystají vybavení pro případ, že bombardování skončí. Afrá se nyní snaží děti vyučovat v podzemním krytu.

„Nejde ani popsat, jak se cítím, když mi moji synové říkají, že mají hlad. Já netuším, co jim mám uvařit,“ popisuje. Většina její rodiny již prchla do Turecka. Ona však zůstává s nejbližšími uvězněna v Aleppu. „I když tady trpíme, jsme šťastní. Bojujeme totiž za naši svobodu. Doufám, že když zemřu, tak moje děti budou vyrůstat ve svobodné a bezpečné zemi. Chci, abyste požádali svět, ať nám neposílá jídlo, ale zabrání režimu, aby nás zabíjel,“ vzkázala novinářům.

Zničená pekárna a nedostatek jídla

Osmatřicetiletý Abu Mehio, ženatý otec čtyř dětí, byl před revolucí fotbalovým trenérem. Nyní zajišťuje v Aleppu logistiku pro místní pekárny. „Normálně vstávám ještě před ranní modlitbou. Dám si kávu a sušenky, pokud jsou. Pak jdu na inspekci pekáren. Ve středu mě ale ve tři ráno vzbudilo bušení na dveře. Běžel jsem otevřít. Jeden z mých kolegů mi zadýchaně říkal, že jednu z pekáren zasáhla bomba. Hodil jsem na sebe oblečení a jeli jsme tam,“ vzpomíná na jedno z posledních bombardování Abu.

Fotogalerie

Naskytl se mu tragický pohled. Záchranáři se snažili z trosek vytáhnou raněné. Osm lidí při náletu zemřelo. Zdevastována byla pochopitelně i technika a automobil, kterým se ještě teplé bochníky chleba dostávaly k lidem. Pekárna krmila podle Abua šest tisíc rodin. „Teď musím zjistit, jestli naše menší pekárna, která už teď krmí čtyři tisíce rodin, zvládne takový zápřah,“ přemýšlí.

„Domů se dostanu mezi pátou až sedmou. Na večeři s manželkou a dětmi. S jídlem čekají na mě. Aktuálně přežíváme na bulguru, rýži a lilku,“ popisuje. Když uloží děti ke spánku, vrací se do práce. Do pekáren musí dopravit palivo a rozdistribuovat mouku.

Život Bílých helem

Zdaleka nejadrenalinovější práci v Aleppu mají dobrovolníci z takzvaných Bílých helem, kteří pomáhají zraněným po bombardování. Jedním z dobrovolníků je i Ismail al-Abdullah. Popisuje, že s kolegy většinou pracuje ve 24hodinových směnách. „Já už ale v Aleppu nemám rodinu, takže zůstávám na naší základně. Přespávám tam,“ tvrdí.

V Aleppu funguje už jen několik málo nemocnic. Mnohdy nezvládají nápor zraněných.
Bílé helmy v Aleppu zachraňují životy lidem, kteří skončili pod troskami po bombardování.

„Včerejší noc byla rušná. Zaměstnanci jedné nemocnice nás zavolali po bombardování asi ve čtyři ráno. Slyšeli jsme velkou ránu. Jeden z doktorů nám zavolal, jestli bychom jim nepomohli s převozem zraněných do jiné nemocnice. Zranění museli ležet na zemi, protože pro všechny nebyla lůžka,“ vzpomíná na nedávný zásah.

Syrské záchranáře kosí dvojité nálety, na nohou je drží šibeniční humor

V devět ráno přišel další telefonát. Bílé helmy se vydaly k rodině, kterou zasypaly trosky. „Bylo mi jasné, že tohle nebude záchranná mise. Byli mrtví už ve chvíli, kdy jsme dorazili na místo. Z trosek jsme vyzvedli těla tří dětí i jejich matku a otce,“ popisuje. „Těla rodiny jsme převezli do márnice. Tamní pracovníci udělali fotografie. Pokud by si těla nikdo nevyzvedl, tak je také pohřbí. V tomto případě se však o to postarali pozůstalí,“ dodává.

Nedokáže pochopit, že při bombardování nemocnic armáda využívá munici, která je původně určena k destrukci vojenských základen. „Když slyším nad hlavou zvuk vojenského letounu, tuhne mi krev v žilách,“ tvrdí. Jako všichni ostatní i on a jeho kolegové z Bílých helem má problémy s nedostatkem jídla.

Peklo v Aleppu

Civilisté v syrském Aleppu jsou podle šéfa humanitárních operací OSN Stephena O'Briena vystaveni mimořádné krutosti. O'Brien označil dění v Aleppu „za peklo na zemi" a důrazně požádal o akci, která boje zastaví. „Zdravotnický systém na východě města je téměř zničen, postupně jsou zasahovány všechna zdravotnická zařízení," řekl. Vyzval bojující strany, aby umožnily aspoň evakuaci několika set civilistů, kteří potřebují naléhavě lékařskou pomoc. Situaci v Aleppu označil za největší humanitární katastrofu, jakou Sýrie během občanské války zažila.

Syrské státní sdělovací prostředky oznámily, že armáda vyzvala povstalce k odchodu. "Nejvyšší velení armády vyzvalo ozbrojené bojovníky ve východních čtvrtích Aleppa, aby odešli a umožnili civilistům vést normální život. Ruské a syrské armádní velení zaručuje bojovníkům bezpečný průchod a bude-li to nutné, poskytne jim pomoc," uvádí se v prohlášení, z nějž citovala agentura SANA.

Zdroj: ČTK

Starosti mu přidělává i strach o rodinu. „Moji rodiče, bratři i sestry opustili kvůli bombardování Aleppo. Zůstávají ve vsi nedaleko hranic s Tureckem. Od úterý se jim však nemohu dovolat,“ vysvětluje. Jeho matka je prý velmi nemocná a chybí jí řádná lékařská péče.

Všichni už podle něj mají války plné zuby. „Večer zůstáváme vzhůru a než jdeme spát, tak hrajeme karty. Jsme už strašně unavení. Vyčerpaní. Máme už toho všeho dost. Bombardování, vraždění a vytahování lidí z trosek,“ dodává.

Syrská válka si podle organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR) vyžádala od roku 2011 víc než 301 000 zdokumentovaných obětí. Jsou mezi nimi civilisté i bojovníci.

Odhady ale hovoří až o 430 000 mrtvých. Nevládní organizace Syrian Centre for Policy Research (SCPR) letos v únoru vydala odhad, podle nějž boje nepřešilo 400 000 Syřanů a dalších 70 000 zemřelo kvůli nedostatku zdravotní péče nebo čisté vody.







Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.