24. června 1930. Jedinečný snímek tehdy šestnáctiletého Františka Jeřábka.

24. června 1930. Jedinečný snímek tehdy šestnáctiletého Františka Jeřábka. | foto: František Jeřábek

Album skrývalo 80 let starý unikátní snímek: amatér zachytil Zeppelin nad Lipníkem

  • 19
Na začátku byla překvapivá fotografie vzducholodi nad Lipníkem nad Bečvou. Alena Kvapilová z Olomouce ji objevila v rodinném albu. Po dvouletém pátrání se jí podařilo zjistit datum, čas, trasu i typ stroje, který před 80 lety přelétl nad Moravskou bránou. Unikátní záběr nebyl ještě nikdy publikován.

Fotografii pořídil 24. června 1930 tehdy šestnáctiletý František Jeřábek, tatínek Aleny Kvapilové. Ta společně s manželem podnikla téměř detektivní pátrání a nakonec se dvojici podařilo najít i přesné místo, na němž snímek vznikl.

Prozraďte, co vás přimělo pustit se do pátrání po stroji, který vyfotil váš otec jako mladík?
Alena Kvapilová: Vždycky mne okouzlovaly balony, které se vznášejí nad Olomoucí. Při pohledu na ně jsem si jednou vzpomněla na fotografii, kterou máme v albu. Jejím autorem byl můj tatínek František Jeřábek. U fotky nebylo datum pořízení.

Měla jsem ve vzpomínkách jen tatínkovo vyprávění, že snímek vzducholodi, která měla název Graf Zeppelin, fotografoval, když mu bylo šestnáct let novým fotoaparátem. Lákalo mne zjistit, co to bylo za stroj nebo odkud vzlétl a kam tehdy doletěl.

Co jste o události od tatínka věděla?
A.K.: Vzducholoď se prý objevila nečekaně a když ji spatřil, musel spěchat pro aparát, rychle vyběhnout před dům, rozhodnout se, odkud bude fotografovat a jakou zvolit expozici. Měl možnost jen jednoho záběru.

Kde jste tedy začali s pátráním?
Jan Kvapil: Nejprve jsme vyslechli vzpomínky pamětníků. Jeden pán nám popsal, že Zeppelin letěl od východu k západu. Říkali nám, že to bylo v době, kdy děti chodily ze školy.

Několik svědků vidělo vzducholoď při pohledu od lipnické zvonice a jedna žena ji zase zahlédla z hospodářského dvora zámku. Popsala i směr letu, který se shodoval s výpovědí ostatních. Nikdo však nebyl schopný let datovat. Většinou se shodli pouze na tom, že byl vidět nápis Zeppelin a také, že přelet místní obyvatele zaskočil. Nebyli na něj připraveni.

Směr odkud vzducholoď letěla vám nakonec pomohl určit, kde byla fotografie pořízená?
J.K.:Dá se to tak říct. Na základě toho jsme zjistili, že fotka musela být vyfocená od jihu. Nejdříve jsem si myslel, že jde o Smetanovu ulici. Jakmile jsem ale začal fotku čistit, všiml jsem si zdobeného domu v popředí. Ten je na místě dodnes, takže jsme sto procentně identifikovali Souhradní ulici.

Spoušť musel manželčin tatínek stisknout před domem v objektu plynárny, ve kterém tehdy s rodiči bydlel. Takže všechno začalo do sebe zapadat.

Pak jste se ale na chvíli dostali do slepé uličky. Domnívali jste se totiž, že šlo o přelet vzducholodě ze 7.9. 1930, jejíž trasa byla v tehdejším regionálním tisku zmapovaná.
J.K: To je pravda. V časopise Obzor i místních kronikách z roku 1930 je popsaný přelet vzducholodě Graf Zeppelin na Hranicemi. Říkali jsme si, že by bylo fajn, kdyby to k naší fotce pasovalo, jenomže když jsme si dali dohromady průběh letu, zjistili jsme, že se tento stroj nad Lipníkem objevil ve 21.30 hodin. Počkali jsme proto do nejbližšího 7. září, ale zjistili jsme, že v tu dobu už bývá tma. Ale naše fotka byla ze dne.

A.K.: Navíc jsem si uvědomila další věc. Celou dobu jsme počítali s tím, že když se tatínek narodil v roce 1913, měl šestnáct roků v roce 1929. Nějak jsem si však neuvědomila, že 17 měl až v říjnu 1930. To znamená, že i v tomto roce mu bylo několik měsíců šestnáct.

Průlom v případu nastal až poté, co jste se obrátili na Spolkový archiv v německém Koblenci. Co jste tam zjistili?
A.K.: Ještě předtím jsme hledali na internetu a psali na Meteorologický ústav, Vojenský historický ústav v Praze, kde nám doporučili obrátit se na německé archívy. Tak jsme psali do Spolkového archivu v Koblenci a do Zeppelin muzea ve Friedrichshafenu.

Vzducholodě nad krajem

Graf Zeppelin LZ-127, který vyfotografoval 24. června 1930 šestnáctiletý František Jeřábek v Lipníku nad Bečvou nebyl jedinou vzducholodí, která se v první polovině 30. let minulého století objevila nad Přerovskem.
Už o dva roky dřív, 15. dubna 1928 kolem páté odpolední mohli Přerované pozorovat přelet vzducholodi Italia generála Nobileho na své cestě z Milána k pobřeží Baltského moře. Na její palubě byl tehdy jeden Čech - výzkumník a badatel František Běhounek a konečným cílem byl výzkum Arktidy.
Německou vzducholoď Graf Zeppelin s cestujícími mohli zdejší lidé nad svými hlavami vidět také 7. září 1930 kolem půl desáté v noci. Startovala tehdy z Vratislavi a kvůli špatnému počasí si vyžádala přelet přes Československou republiku.
Její přelet je zaznamenaný i v kronice obce Radslavice: "Dne 7. září 1930 po 20 hodině hořela stavení náležející Kučovi a Zdráhalové na samotě Vrbovci v Grymově. Náš hasičský sbor přijel k požáru jako první. Právě tou dobou letěla nad Radslavicemi s ohlušujícím hřmotem německá vzducholoď Graf Zeppelin směrem k Přerovu a Olomouci. Vpředu měla dvě veliká světla jako mají auta, z boku bylo vidět osvětlená okénka kabin. Plula pomalu a tak si ji mohl každý prohlédnout. Byla to podívaná u nás dosud nevídaná".

V Koblenzi nám však na první dopis neodpověděli. Poprosili jsme proto přátele žijící v Německu, kteří svým jménem napsali žádost znovu. Sice jsme to pak ještě několikrát urgovali, ale nakonec projevili vstřícnost a z Archiv der Luftschiffbau Zeppelin nám poslali výpis letů.

A výsledek?
A.K.: Bylo tam, co jsme potřebovali. Každý let byl číslovaný. Hravě jsme pak určili, že ten, co vyfotil můj tatínek měl číslo 80 a letěl nad Souhradní ulicí v Lipníku nad Bečvou 24. června 1930 směrem od Hranic. Graf Zeppelin LZ-127 startoval v Berlíně 24. června 1930 v 8.05 a letěl do Slezka. Zpátky v Berlíně byl ve stejný den v 19.30 a během cesty naletěl 1108 kilometrů.

Díky zaslaným výpisům z přeletů a porovnáním regionálních materiálů, které jsme získali ze Státního okresního archivu Přerov, jsem si uvědomila, že to, co tatínek říkal, jsem si pamatovala dobře.

Zjistili jste, jaký byl účel letu?
J.K.: Do Berlína se vzducholoď dostala z Friedrichshafenu a odtud pak prováděla okružní lety. V regionu se objevil nad Hranicemi, Drahotušemi, Lipníkem a ve směru nad Kopečkem u Olomouce, kde Zeppelin lehce odbočoval na Slezsko.

Objevili jste během pátrání nějaký další snímek vzducholodi na Olomouckým krajem?
A.K.: Prozatím ne. Pokud by ale někdo měl informace, že je tomu jinak, budeme rádi, když se na nás obrátí. Každopádně dnes víme, že snímek vzducholodi, kde je v záběru i město je v Česku ojedinělý.

U nás najdete maximálně fotografii vzducholodi s panoramatem Prahy, ale Zeppelin nad jiným městem je unikát. V tomto případě i tím, že fotku pořizoval amatér.

Fotografové nám potvrdili, že udělat tehdy takový záběr byl problém. Tatínek vše odhadnul a vyfotil na jedničku. Na záběru má ulici i vzducholoď.

Navíc jak dnes víme, tyto fotky mají danou kompozici, to znamená, že má zůstat před vzducholodí více místa, než za ní, aby záběr působil přirozeně. I to se mu tehdy povedlo.

Víte jakým fotoaparátem tehdy fotografoval?
J.K: To je jediná věc, na kterou jsme nepřišli. Nemohlo to být ale nic drahého. Snad se nám to ještě podaří zjistit.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video