Ta věc se stala vnitropolitickou českou záležitostí, říká o americkém radaru Madeleine Albrightová.

Ta věc se stala vnitropolitickou českou záležitostí, říká o americkém radaru Madeleine Albrightová. | foto: Profimedia.cz

Albrightová pro MF DNES: O radaru si rozhodněte sami

  • 1003
Po dvou letech přijela do Prahy Madeleine Albrightová, americká exministryně zahraničí. Účastní se tu konference Forum 2000, pořádané jejím přítelem Václavem Havlem. "Předloni jsem vyrazila s Robertem Redfordem a Václavem Havlem na karlovarský festival. Teď zůstanu jen v Praze," řekla v telefonickém rozhovoru pro MF DNES.

Přijíždíte v době, kdy Česká republika debatuje o tom, jestli má vyhovět žádosti USA a nechat tu postavit americký radar. Co byste poradila?
Ta věc se stala vnitropolitickou českou záležitostí. Nechci se do toho vměšovat.

Nemáte na to názor?
Podívejte, prezident Bill Clinton a já jsme přivedli Českou republiku do Severoatlantické aliance. Jsme proto blízcí spojenci. Ale tohle s radarem se dalo lépe projednat. Dobrými spojenci musíme zůstat.

Jak se to dalo lépe projednat?
Já jen čtu noviny. A mám dojem, že se to dalo po diplomatické stránce lépe udělat.

Kdo, američtí diplomaté? Čeští?
Já neznám všechny detaily. Ale myslím, že způsob, jakým to bylo lidem představeno, nebyl povedený. Víc k tomu neřeknu. Nechci se míchat do zdejší politiky.

To chápu, ale podstatná část debaty se točí kolem věcí, které s českou politikou nesouvisí. Věříte tomu, že Íránci budují raketové arzenály, s nimiž by chtěli ohrožovat Západ?
Obavy z Íránu jsou určitě na místě. Už proto, že nevíme, co tam oni vlastně budují. A taky je naprosto správné si myslet, že ten systém není namířený proti Rusku. Protože opravdu není. Nám v USA prostě Íránci nahánějí strach z toho, jak tajnůstkářsky se chovají.

Takže by ten strach měli nahánět i Čechům, a ti by měli s radarem proto souhlasit?
Na to přesně vám nechci odpovědět. To se ptejte českých obyvatel samotných. Oni se musí rozhodnout. Já vám jen řeknu, že věřím pevnosti našeho svazku v rámci NATO. Sama jsem se o to velmi zasazovala.

Nedávno jste podpořila Hillary Clintonovou v prezidentské kampani. Jak dobře ji vlastně znáte?
Znám ji velmi dobře osobně.

V USA často zaznívá, že se s ní lidé dokážou ztotožnit, pokud jde o její názory na věci, ale že je odrazuje svým chladem. Prostě tím, že nedává najevo emoce.
To je naprostý nesmysl. Znám ji strašně dlouho. Není taková.

Ale tu kritiku jste už slyšela? Podívejte, na tomhle světě se říká tolik věcí.
Hillary je nesmírně chytrý člověk. Zároveň je velmi lidská a starostlivá. Pamatuji si, jak jsme spolu v roce 1996 zavítaly do Prahy. Moc se jí tu líbilo, stále mám skvělou fotku nás dvou, jak jdeme po Václavském náměstí. Byl s námi tenkrát ještě prezident Havel. Je prostě vřelá, je prima být s ní.

Čím by se podle vás měl člověk, který bude za rok a půl stát v čele USA, především vyznačovat?
Tou chytrostí. A také odhodláním navazovat partnerství s ostatními zeměmi. A také tím, že bude chápat, do jak obtížné situace se USA dostaly především kvůli válce v Iráku. Hillary je přesně taková.

A co by udělala s válkou v Iráku?
Už přece řekla, že pokud by byla zvolena a válka by do té doby neskončila, postará se o to, aby skončila. Během šedesáti dnů od inaugurace by představila plán, jak dostat všechny americké vojáky ven.

A jinak, co ještě má v plánu?
Obecně by se snažila o změnu v přístupu USA ke světu. Ať už se jedná o klimatické otázky, kontrolu zbrojení a podobně.

Co byste vy sama dělala dnes, kdybyste vedla americkou diplomacii?
Ve věci Iráku bych se snažila přizvat k jednacímu stolu i ostatní mocnosti. Tak jak jsme to udělali v rámci tzv. kontaktní skupiny, když se řešilo, co s Bosnou a Hercegovinou. I země, které s válkou v Iráku nesouhlasily, musí uznat, že stojíme před mezinárodním problémem. Každý by měl pomoci.

Proč by to měl každý dělat?
My Američané jsme nezavinili první ani druhou světovou válku. Ale když jsme zjistili, že je v našem zájmu, aby se věci vyvíjely jinak, vstoupili jsme do obou válek. A věci se změnily.

Sama tedy nepatříte k těm demokratům, kteří volají po okamžitém stažení?
Ne, nepatřím. Podívejte, i v Bosně jsme si mysleli, že z ní odejdeme během jednoho roku. A nepovedlo se nám to.

Zvažujete, že byste se v případě zvolení Clintonové opět pustila do politiky?
Nepřemýšlím o tom. Měla jsem tu nejlepší práci v celých Spojených státech. Byla jsem ministryní zahraničí. Normálně člověk ten džob nedostává dvakrát.

Takže co pro ni děláte teď?
Jsem už dlouho její poradkyní, jezdím s ní na volební kampaně. Chci, aby se stala prezidentkou USA a nezaměstnávám se tím, co bych sama mohla potom dělat.

Jak často s ní jezdíte na kampaně?
Byla jsem s ní v Iowě před čtrnácti dny, v Cedar Rapids jsem tam navštívila i Československé muzeum.

Jistě víte, že se o vás před pár lety mluvilo jako o možné kandidátce na úřad českého prezidenta.
Tu a tam to zazní i nyní. Nevím, že by se o tom mluvilo znovu. Ale je to pro mě velká čest. Nic nemůže lichotit více, než když se o vás mluví jako o hlavě státu, kde jste se narodila. Ale není to realistické. Čechům přeju hodně štěstí.

Kdo je na Foru

Třídenní mezinárodní konference Forum 2000, konaná pod záštitou exprezidenta Václava Havla, včera začala v Praze.

Fora se účastní řada myslitelů a osobností z různých společenských oblastí. Mimo jiné i sir Nicholas Winton, muž, který před nástupem nacistů dokázal z Prahy odvézt k náhradním britským rodinám na 700 ohrožených židovských dětí.

Vedle bývalé ministryně USA Madeleine Albrightové přijeli také íránská právnička a nositelka Nobelovy ceny za mír Šírín Ebadíová či bývalý šéf Světové banky Paul Wolfowitz.

Hlavními tématy jedenáctého ročníku jsou svoboda a odpovědnost. Akce pokračuje dnes na pražském ostrově Žofín sérií debat, ukončena bude v úterý. Pozváni byli také britský expremiér Tony Blair a někdejší prezident Íránu Muhammad Chatámí, ti však nakonec do Prahy nedorazili.

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video