Řada politiků v Evropě i v Americe soudí, že se NATO do pravděpodobného vojenského úderu proti Iráku nezapojí. Není to jen další důkaz, že se Severoatlantická aliance na počátku 21. století už vyčerpala?
Myslím, že NATO zůstává i nadále nejsilnější aliancí, a to nejen z vojenského hlediska, ale i z politického. Byla by velká chyba, kdybychom najednou tvrdili, že je NATO vyčerpané. Je to organismus, který se pořád musí měnit, a je nutné zdůrazňovat to, co je potřebné v tu či onu chvíli. Lepší alianci nenajdeme. Přestože se vytvářejí jednorázové koalice, které třeba mohou fungovat, ale i ne, je lepší je dělat v rámci NATO než mimo alianci.
Znepokojuje vás rozdílný pohled kontinentální Evropy a Ameriky na Irák?
Ano, ale myslím, že prezident Bush udělal to, co chtělo mezinárodní společenství - celou záležitost k Iráku předložil Spojeným národům a konkrétně její Radě bezpečnosti. Pokud Saddám Husajn nebude spolupracovat a plnit rezoluci Rady bezpečnosti OSN, bude muset nést důsledky. To neznamená, že já úplně souhlasím s tím, že nyní nastává nejlepší doba pro úder proti Iráku. Ale rozumím tomu, proč se něco proti Iráku musí podniknout, a doufám, že Evropané to také tak chápou.
USA a Německo spolu téměř na té nejvyšší úrovni nekomunikují. Jsou to však klíčoví spojenci. Jak vážná je podle vás krize mezi vedením obou zemí, která se odvíjí od neshod okolo případného útoku na Irák?
Doufám, že příliš vážná není, neboť Německo je velmi důležitý spojenec. Přesto si myslím, že (německý kancléř) Gerhard Schröder zašel ve své kritice Ameriky dosti daleko, a hlavně bylo hrozné, když Schröderova ministryně přirovnala Bushův postup vůči Iráku k přístupu Hitlera. Věřím, že jsou to jen věci, které se občas stávají, že se i přátelé hádají a poté se zase dají dohromady. Je velmi důležité, aby Německo a Amerika měly spolu dobré vztahy.
Američané v poslední době, a začalo to i za vaší administrativy, blíže komunikují s některými spojenci, například s Británií, s jinými méně. Není to ukázka toho, že NATO splnilo již svou roli?
Absolutně ne. Jistě, když jsem kdysi jednala o problému Kosova, mluvila jsem s někým častěji než s druhými. Ale jednala jsem se všemi pravidelně. Bylo to ostatně poprvé, co aliance musela skutečně fungovat, nebyla to jen papírová organizace, jakou byla do té doby. A tato struktura NATO zůstává dobrá a užitečná i nyní.
Evropa zaostává za USA ve výzbroji a ochotě investovat do zbrojení. Generální tajemník NATO George Robertson nedávno obvinil USA, že nechtějí poskytovat některé technologie. Nebude se s přílivem chudých zemí do NATO tato propast prohlubovat?
Nedá se popřít fakt, že Amerika je mnohem víc technologicky připravená a má vlastně nejlepší vybavení na světě. To je pravda stejně jako to, že nový člen NATO se zavazuje dávat na armádu určité procento svého rozpočtu, aby byla funkční. Zároveň je důležité, a myslím si, že o tom se bude nyní mluvit především, aby každá země dělala to, čím skutečně alianci přispěje. Tak například Češi jsou opravdu odborníci na ochranu před chemickými a biologickými zbraněmi. Každý si může najít svou klíčovou oblast, kterou skutečně umí, a ne že všichni jsou na tom úplně stejně. Myslím si, že to není důvod, proč si myslet, že NATO nefunguje.
Řada demokracií, které se dostávají do NATO, má mezi sebou historické a etnické neshody, například Rumunsko - Maďarsko, Maďarsko - Slovensko, Polsko - Litva neobáváte se toho, že se do aliance tyto rozmíšky přenesou?
Existují různé problémy mezi zeměmi, nejen mezi těmi zmíněnými, jsou i mezi staršími členy NATO. Lidé si od vstupu do aliance slibují, že tyto problémy tam nebudou. Takové rozmíšky by se neměly přenášet do NATO, kdyby se to přece jen dělo, byla by to velká škoda, na úkor společné věci.
NATO nyní zvažuje, jakým směrem se vůbec vydat. Co to vyžaduje od nových členů?
Domnívám se, že musí chápat, že nejde o jakýsi dárek - je to velká odpovědnost a hodně práce. Nemohou žít minulostí, musí hledat, jak má Evropa fungovat. Není to lehké, ale myslím si, že pro ty země je dobré, aby si uvědomily, že jsou členy klubu celé Evropy, že nezůstaly mimo. Zároveň si myslím, že země, které k tomu nejsou připravené, by se mezi novými členy neměly objevit, protože skutečně jde o velkou odpovědnost. Vědí to nyní i Češi, že členství v NATO neznamená, že všechno je hned zařízené. Všichni si musí uvědomit, že vše je těžší i o to, že veškerá rozhodnutí jsou demokraticky přijímána společně.
Řada lidí ze střední a východní Evropy, kteří mají co činit s USA, si často stěžuje na aroganci a na to, že v posledních letech se změnila atmosféra vzájemných vztahů. Jak to cítíte vy a co se s tím dá dělat?
Ovšemže to cítím, a myslím, že problém je v tom, že nikdy v historii světa nebyla taková situace, kdy existuje jedna supervelmoc. A nejenom to: supervelmoc, která má zájem o záležitosti všude na celém světě. Myslím, že když jsme byli s prezidentem (Clintonem) ve funkci, že jsme tomu rozuměli a dělali jsme všechno pro to, abychom nevypadali arogantní. Podepsali jsme řadu smluv a snažili jsme se učinit vše, abychom je dodrželi. Já sama teď v Americe mluvím o tom, že není správné, že USA opustily Kjótský protokol (o ochraně ovzduší) nebo dohodu o protiraketové obraně a tak dále. Ale lidé si musí zvyknout na to, že je jeden svět, v němž existuje jenom jedna supervelmoc. I když mluvím o tom, že Amerika je "indispensable nation", nepostradatelný národ, což znamená, že jsme potřební ve všech oblastech, neznamená to, že všechno musíme dělat sami. Proto já věřím v NATO, v OSN a řadu dalších organizací, kde se všichni podílíme na rozhodování. Realitou však je, že Amerika je největší a nejmohutnější země na světě.
Chystáte se do Prahy, do své původní vlasti. Na co se tentokrát těšíte kromě těch velkých politických jednání, která budou souviset se summitem?
Já už jsem nebyla v Praze asi dva tři roky a těším se, že uvidím, jak tam všechno vypadá, že uvidím své známé. Doufám, že povodně ji moc nezničily. Těším se na zlatou krásnou Prahu. Také čekám na to, jak se Praha vytáhne s tím, že může být městem, kde všechny sny o tom, co se může dít v 21. století, se stanou viditelnějšími. Je fantastické, že nový člen NATO bude hostitelem všech. Pro mne je to symbol, co všechno Češi dokázali za poslední léta, a opravdu se zase těším na setkání s velmi dobrým přítelem prezidentem Havlem.
 Bývalá šéfka americké diplomacie Madeleine Albrightová věří, že Severoatlantická aliance není mrtvá. |
