Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poslední divokou řeku Evropy spoutá přehrada, ekologové bijí na poplach

  1:00aktualizováno  1:00
Albánská Vjosa, dlouhá 272 kilometrů, je často označována za poslední divokou řeku v Evropě. Desítky let odolávala snahám spoutat ji přehradami, nyní se však zdá, že je její osud zpečetěn.

Řeka Vjosa v Albánii. Nad ní se tyčí pohoří Nemërçkë. | foto: Profimedia.cz

Albánská vláda přiklepla v tendru dvěma tureckým firmám povolení ke stavbě přehradní nádrže vysoké 45 metrů, která překlene řeku Vjosu. Pokud přehrada s hydroelektrárnou vznikne, bude vůbec první, která tuto řeku spoutá.

„Jde o poslední neporušený říční systém této velikosti v Evropě, s výjimkou řek v ruském arktickém pásmu,“ upozornil v magazínu Time Rok Rozman, slovinský biolog a vedle toho i kajakář, který závodil na olympiádě. Pro něj i ostatní milovníky divoké vody je Vjosa uctívanou řekou. Kampaň proti stavbě přehrad teď však vedou především ekologové spolu s místními obyvateli.

Fotogalerie

Stavba na Vjose není zdaleka jediná, která se na místních řekách chystá. Časy, kdy země byla ve výrobě elektřiny soběstačná, už jsou dávno pryč (komunistický diktátorský režim Envera Hodži si uměl spotřebu pohlídat), Albánie dnes zvládá vyrobit zhruba 70 procent svých potřeb a výpadky proudu jsou na denním pořádku.

„Rozvíjející se země, jako je ta naše, si nemůže dovolit být muzeem,“ hájí projekt hydroelektrárny o plánovaném výkonu 99,5 MW ministr energetiky Damian Giknuri. Podle Mezinárodní asociace pro hydroelektrárny je vodní energie v Albánii dosud využívána jen z 30–35 procent.

Ekologové varují před nenávratným zničením v Evropě unikátních přírodních scenerií. Upozorňují, že Vjosa a další stavbami ohrožené řeky jsou domovem 70 druhů ryb na prahu vyhynutí a že údolí jsou posledním velkým útočištěm kriticky ohrožených balkánských rysů.

Přehrady – semeniště korupce?

Těžké škody se však podle odborníků mohou sčítat nejen v životním prostředí. Podle Benta Flyvbjerga, šéfa programu managementu při Oxfordské univerzitě, je velká pravděpodobnost, že tyto gigantické projekty těžce poškodí balkánské ekonomiky – a to svým korupčním potenciálem.

„Cena za výstavbu vodních děl zpravidla vzroste během stavby o více než 90 procent,“ uvedl Flyvbjerg, který provedl rozsáhlou analýzu 245 staveb velkých přehrad celkem v 65 zemích. Připomněl, že půjčky na vybudování jsou většinou v zahraniční měně, návratnost investic je dlouhá a zejména nevypočitatelná u křehkých ekonomik, jako je ta albánská. „Aniž bychom zohledňovali dopady na životní prostředí, velké přehrady jsou prostě špatný byznys,“ dodal.

Jiní odborníci upozorňují, že Albánie by si v tuto chvíli spíše měla udělat ve své energetické síti pořádek. Podle Knuta Fleckensteina, zpravodaje Evropského parlamentu pro Albánii, se v zemi ztrácí mezi 30 až 50 procenty elektřiny kvůli „dírám“ v distribuční síti (své o tom ví i česká firma ČEZ, která zde od roku 2009 do roku 2013 působila).

Pochopitelně nejsilnější emoce vzbuzuje projekt přehrady na Vjose mezi obyvateli obcí a měst, které budou postiženy přehradní nádrží. Uspořádali ve spojení s ekologickými aktivisty z celé Evropy už několik demonstrací v regionu i v hlavním městě Tiraně. Upínají se k poslední naději – definitivní projekt musí ještě vláda odsouhlasit.

Dilaver Murataj, obyvatel obce Kut, která by sice zůstala stát, ale přišla by o všechna obdělávaná pole, magazínu Time mimo jiné řekl, že půda je v nehostinné Albánii tak uctívaná, že ji v drtivé většině neprodávají ani ti, co se rozhodnou ze země odejít. Připomněl, že přehrada zaplaví i místní hřbitov. „Máme tu jednu kletbu: Nechť tvůj hrob vezme voda. Je to jedno z nejhorších prokletí.“

Vjosa pramení v Řecku na svahu hory Kátaras (modrá značka) a vlévá se do Jaderského moře severně od města Vlora (červená značka).

Vjosa pramení v Řecku na svahu hory Kátaras (modrá značka) a vlévá se do Jaderského moře severně od města Vlora (červená značka).

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.