"Pokud zavládne chaos v Albánii, bude stále složitější dosáhnout uklidnění v Kosovu," řekl. "Právě proto je nynější stav v jistém ohledu nebezpečnější než před rokem," potvrdil včera i jeden evropský diplomat, který si nepřál být jmenován. "Tehdy se v Kosovu neválčilo a velmoci se mohly soustředit na pomoc Tiraně. Dnes by se nepokoje mohly velmi rychle nekontrolovatelně přelévat." Erupce násilí a chaosu v Tiraně vyvolala i okamžitou a hlasitou reakci hned několika zemí, kterých se to bezprostředně týká. Itálie se obává nekontrolovatelného přílivu uprchlíků, jenž by mohl podobně jako loni vyvolat humanitární katastrofu. Řím je navíc nejvýznamnějším zahraničním investorem v Albánii. Obavy z uprchlíků má i Německo, na jehož území už nyní žijí statisíce Albánců. Krajně znepokojeny jsou také Atény. Řecko je jedním z klíčových albánských sousedů, na jihu Albánie žije řecká menšina a v Řecku pak pracuje téměř 400 000 Albánců.
"Odsuzujeme násilí jako metodu řešení politických problémů a apelujeme na všechny politické síly v Albánii, aby ukázaly zdrženlivost a snahu obnovit klid a pořádek," uvedla v oficiálním prohlášení Moskva. Právě v tom se však dosud Albánie stále liší od naprosté většiny ostatních států Evropy. Ukazuje se, že v zemi se po loňském krveprolití, které kromě stovek mrtvých přineslo i obrovský exodus obyvatel a takřka rozpad státu, ani zdaleka nepodařilo plně obnovit demokratické státní struktury. Albánci otřesení bezvýchodnou situací, do níž se loni dostali, když přišli o své úspory při spekulacích v pyramidových hrách, zatím nenašli východisko ze zoufalé situace. Nová vláda sice slibovala ekonomickou nápravu, ale zahraniční finanční podpora, kterou Evropa začala pumpovat do Tirany, se rychle ztrácela v temné síti politických struktur úzce propojených s mafií. "Pouze naprosté respektování pravidel a institucí je předpokladem k tomu, aby se současná krize rychle nepřelila v nekonečnou spirálu násilí," prohlásil v pondělí večer italský ministr zahraničí Lamberto Dini. Upozornil zároveň, aby si všechny strany v zemi uvědomily, že mezinárodní pomoc je přímo závislá na obnovení pořádku. "Je úkolem Itálie zajímat se o tuto oblast a s ostatními fungovat jako záruka stability, protože budeme prvními, na koho důsledky nepokojů tvrdě dopadnou. A nejenom kvůli masovému exodu obyvatelstva," uvedl Dini. Právě takováto okamžitá reakce Západu byla podle některých diplomatů jednou z příčin, že se situace relativně uklidnila. "Okamžité varování zemí EU a USA pomohlo. Podle mne všichni rychle pochopili, že to takto nemůže jít dál," uvedl český velvyslanec v Tiraně Imrich Sedlák. Západ si však nadále klade klíčovou otázku: Jsou nejnovější události v Tiraně dokladem dlouhodobé nestability, nebo jen přechodným jevem? Imrich Sedlák se odmítá pouštět do spekulací. "Všichni věří, že se situace uklidní." Podobně se vyjádřil i náměstek řeckého ministra zahraničí pro evropské záležitosti George Papandreou: "Chtělo by se doufat, že jde jen o ojedinělou událost, a ne o začátek katastrofy. Demokratický proces dostal tvrdý úder. Věřme však, že to je pouze přechodné." Německý ministr zahraničí Klaus Kinkel v této souvislosti varoval, že veškeré pozitivní kroky, které Albánie učinila od loňských násilností, by mohly být novou vlnou nepokojů smeteny. "Celá země by, podobně jako na jaře 1997, upadla znovu do chaosu a anarchie," řekl Kinkel.
- středa 16. září 1998
