Albánie a Chorvatsko odevzdaly dokumenty, NATO má nyní 28 členů

Řady Severoatlantické aliance se rozrostly o Chorvatsko a Albánii. NATO tak nyní čítá 28 členů. Představitelé obou zemí ve Washingtonu dokončili ratifikační proces předáním příslušných dokumentů. O jejich vstupu rozhodli představitelé Aliance loni na dubnovém summitu NATO v rumunské Bukurešti.

V hlavním městě Albánie Tiraně věšejí vlajku Severoatlantické aliance. Po dnešku jsou plnoprávnými členy. (1. dubna 2009) | foto: Reuters

Obě balkánské země mají být na nejvyšší úrovni uvedeny do aliančních řad na vrcholné schůzce 3. až 4. dubna ve Štrasburku a Kehlu. Jejich cesta do NATO ale nebyla jednoduchá.

Schvalovací proces zkomplikoval spor mezi Slovinskem a Chorvatskem o námořní hranici a snahy některých slovinských politiků vyvolat k ratifikaci referendum, kvůli němuž by se vše zdrželo.

NaTO A ČR

Česko je členem Severoatlantické aliance od roku 1999. Letos tedy oslavilo deset let od vstupu. - přečtěte si Gratuluji vám k deseti letům v NATO, popřál Česku Scheffer

Nakonec se však pro vyvolání lidového hlasování nepodařilo sehnat dostatečný počet podpisů a Slovinsko jako poslední z členských zemí bloku přistoupení Chorvatska schválilo.

Ratifikační proces dnes dokončili velvyslanci Chorvatska a Albánie, když předali patřičné dokumenty ve Washingtonu, kde jsou ratifikační smlouvy uchovávány.

"Nyní zaujmou plnoprávné místo v Alianci, budou mít plnohodnotný hlas v Alianci, rovný všem ostatním spojencům," řekl mluvčí Aliance James Appathurai. Mluvčí NATO připomněl, že obě země se už nyní podílejí na aliančních operacích, například mají své vojáky v Afghánistánu.

Hraniční spor ale i nadále komplikuje cestu Chorvatska do jiného uskupení sídlícího v Bruselu - Evropské unie. Slovinsko totiž blokuje přístupová jednání.

Další by mohly být Makedonie, Gruzie a Ukrajina

Na loňském summitu v Bukurešti se v souvislosti s rozšířením hovořilo i o dalších několika zemích. Původně se očekávalo, že by do aliančních řad loni v dubnu na summitu mohla být kromě Slovinska s Chorvatskem přizvána i třetí balkánská země - Makedonie. Té se však nepodařilo vyřešit spor s Řeckem o její jméno.

Rozepře spočívá v tom, že zatímco Atény tvrdí, že označení Makedonie přísluší jen oblasti na severu Řecka, balkánská země se ho ani kvůli vstupu do Aliance nehodlá vzdát.

Dalšími dvěma státy, s jejichž vstupem do Aliance se počítá, i když v blíže neupřesněném horizontu, jsou Gruzie s Ukrajinou. Proti možnému rozšíření bloku dál na východ se ostře staví Rusko, které navíc s Gruzií loni v létě vedlo válku kvůli dvěma separatistickým územím.

Právě o vztazích Aliance s Moskvou i dalším rozšiřování se budou šéfové států a vlád na summitu ve Štrasburku a Kehlu v pátek a v sobotu bavit. Podle diplomatů se nicméně nedá čekat, že by zde mohl v obou těchto otázkách nastat nějaký zásadní průlom či posun.