Vídeňská jednání skončila přesně tak, jak se očekávalo. Zájmy obou zúčastněných stran jsou totiž natolik rozdílné, že možnost dohody nejspíš vůbec neexistuje.
Bělehrad v žádném případě nehodlá dopustit osamostatnění jihosrbské provincie. A Albánci, kteří tvoří přes devadesát procent kosovské populace, zase netouží po ničem jiném.
Samostatnost? Nikdy!
Když zvláštní zmocněnec OSN Maarti Ahtisaari druhého února předložil plán, jak by to s Kosovem mělo v budoucnu být, z Bělehradu okamžitě zaznělo hlasité NE.
Srbové považují dvoumilionovou provincii za svou národní kolébku a ačkoliv drtivá většina obyvatel Srbska do Kosova nikdy nezavítala (a nejspíš se k tomu ani nechystá), představa odtržení je nepřijatelná.
Kosovo je už osmým rokem pod správou OSN. Žije tu devadesát procent Albánců, ale také početná srbská menšina, která se bojí o svá práva. Ahtisaari to při práci na novém plánu zohlednil a kosovským Srbům zaručil zvláštní postavení. Nepomohlo to.
"Končíme svou práci," prohlásil dnes Ahtisaari. Najít řešení, na němž by se shodly obě strany, je podle něj na lidské síly.
Západ jeho návrhy podporuje. Ahtisaari chce, aby se Kosovo vydalo - pod dohledem Evropské unie - na cestu k samostatnosti. Jeho plán počítá s tím, že by mělo vlastní vlajku i hymnu a mohlo by vstupovat do mezinárodních organizací. Jen to podstatné - slovo nezávislost - se v textu dokumentu neobjevuje.
Ještě jeden pokus
Přes beznaděj, která ohledně návrhu panuje, učiní Ahtisaari ještě jeden pokus: 10. března se znovu sejde se zástupci obou znesvářených stran. Nečeká se ale, že by další rozhovor přinesl jiný výsledek než ty dosavadní.
Zmocněnec OSN prý nehodlá měnit podstatu svých návrhů. Je ale ochoten k textu připojit dodatky, na nichž by se shodli Srbové a Albánci. Potom text uvidí generální tajemník OSN Pan Ki-mun, načež o něm bude jednat Rada bezpečnosti.
A tady nastává problém. Rusko, jeden z pěti stálých členů Rady, je tradičním spojencem Srbů a ústy svých oficiálních činitelů vzkazuje: podpoříme jen návrh, s nímž budou souhlasit obě strany. A tak se kruh uzavírá.
Otázkou zůstává, zda je Srbsko a problém Kosova pro Moskvu tak důležitý, aby se opravdu stavěla na zadní.
