Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Alba s jazzem hraným na Pražském hradě: nemuselo by být vydáváno úplně vše

  8:25aktualizováno  8:25
Firma Multisonic má na kontě již řadu CD s nahrávkami, které se pořizují během jazzových vystoupení na Pražském hradě. Recenze Lubomíra Dorůžky ovšem na příkladě tří nedávno vydaných titulů ukazuje, že ne úplně všechno, co se v téhle edici objeví, je záznamem k pohledání.

Jazz, Praha, prezident, bass: křest alba Double Bass Session: vlevo šéf Multisonicu Karel Vágner, uprostřed prezident ČR Václav Klaus, vpravo od něho jazzman František Uhlíř | foto: www.volny.cz/uhlir.f

Každý ze záznamů tří následujících hradních koncertů má poněkud odlišný charakter.

U prvního - nazvaného Jazz na Hradě: Martin Kratochvíl, Tony Ackerman, Jazz Q - převládá ráz spíše vzpomínkový: čtyři dueta dnešních šedesátníků, Martina Kratochvíla a amerického kytaristy Tonyho Ackermana, mají i dneska slušnou dávku švihu, vzájemného porozumění a občasných výletů z jazzrockového idiomu až k volnější spolupráci. Nejvíce je to cítit v Ackermanově skladbě Paloma a Kratochvílově Toledu: je snad opravdu náhoda, že latinský kolorit tu pomáhá k přesvědčivějšímu výsledku, než Miles Davisovo klasické All Blues nebo Kratochvílova Báryšňa, v níž ostatně ruský charakter, proklamovaný názvem, není příliš cítit.

Martin Kratochvíl a Tony Ackerman

Martin Kratochvíl a Tony Ackerman

Ne tak přesvědčivě na mě působí reinkarnace někdejšího Jazz Q s kytaristou Zdeňkem Fišerem, baskytaristou Přemyslem Fauknerem, bubeníkem Jaromírem Helešicem a zpěvákem Oskarem Petrem. Výkony instrumentálních sólistů představovaly ve své době nepochybně naši technickou špičku a i dnes si udržují profesionální standard. Jenže celková atmosféra téhle hudby je dnešní (nejen mladší jazzové) generaci dost vzdálena. Do koncepce zmapovat dráhu našeho domácího jazzu to nepochybně patří, ale víc bych se k tomu říct neodvažoval.

Jazz Q: zleva Přemysl Faukner, Oskar Petr, Jaromír Helešic, Zdeněk Fišer, dole Martin Kratochvíl

Jazz Q: zleva Přemysl Faukner, Oskar Petr, Jaromír Helešic, Zdeněk Fišer, dole Martin Kratochvíl

Pět basistů najednou, kde byste to slyšeli?!

Double Bass Session s pěti basisty - Františkem Uhlířem, Ali Haurandem, Petrem Dvorským, Vítem Švecem a Tomášem Barošem - je už trochu jiný šálek kávy. Uhlíř si jej mohl namíchat tak, že si na koncert pozval čtyři další basisty, některé značně mladší než jen on sám (ročník 1950). Obsazení Uhlíř doplnil o příležitostné členy svého souboru FUT - Davida Vrobela (1976) na altsaxofon, kytaristu Adama Tvrdého (1976) a bubeníka Jana Linharta (1975). Ansámbl s pěti basami, které se střídají v sólech i ve stylové koncepci, by se asi žádná jiná nahrávací společnost vydat neodvážila; tady splnila edice Jazz na Hradě téměř objevitelskou úlohu.

Basista František Uhlíř

Basista František Uhlíř

Sympatický dojem nastolí hned úvodní Uhlířovo Blues for Five, v němž se snad všichni členové vystřídají jako sólisté ve vyrovnané chorusovce nezvyklého zvuku, avšak příjemné atmosféry. V průvodním textu postrádám informaci, v jakém pořadí tu basisté nastupují, ale důraz je opravdu kladen spíše na celkový dojem, než na profily jednotlivých sólistů. V dalších nahrávkách se už obsazení mění: málokdy hraje opravdu všech pět basistů a většina skladeb má svého hlavního sólistu. V Uhlířově PF 2000 se uplatní zejména mladí členové jeho FUT, v Haurandově Tense stojí pochopitelně v popředí autor, v Bud Powellově Bouncin' with Bud je to především David Vrobel.
Uhlířův pokus oživit zvuk svého souboru nezvyklým témbrem pěti kontrabasů docela vyšel, a poskytl tak vlastně i první významnou příležitost představit se na CD "mladíčkům" z jeho FUT, zejména Vrobelovi, který na Hradě vyzněl coby nový zajímavý saxofonový hlas. Chvályhodné vyústění hradního koncertu.

Basista František Uhlíř

Basista František Uhlíř

Rozpolcená slovenská dávka

Hot House trumpetisty Juraje Bartoše (1967), známého protagonisty někdejší česko-slovenské scény, kombinuje vlastně přístupy obou předcházejících koncertů. Bartoš provozuje tradičnější podobu jazzu se svým Bratislava Hot Serenaders, ale časem se také profiloval v dravého post-bopového trumpetistu, kterého si jako sólistu pozval na své album i tak avantgardní soubor jako Vienna Art Orchestra. Do Prahy si Bartoš přivezl skupinu s mladými slovenskými hudebníky, kteří se už i při jiných příležitostech uplatnili na české scéně: především s altsaxofonistou Radovanem Tariškou (1979) a pianistou Ondrejem Krajňákem (1978). Doplňuje je u nás ne tak známá rytmika, basista Tomáš Baroš (1985, jeden z hostí Uhlířovy basové konklávy) a bubeník Marián Ševčík (1978).

Juraj Bartoš

Juraj Bartoš

Repertoár tvoří tři bopové standardy Peta Candoliho, Nata Adderleyho a Wayna Shortera v kompetentním a nervním podání. V tom poslední čekalo posluchače koncertu skutečné překvapení: jedenáctiletý bubeník David Hodek, který spolehlivě zvládl profesionální značně rozsáhlé sólo. Tariškův originál Blues Lee má poněkud soudobější zvuk s tématem aranžovaným v big bandovém bloku a s impozantním sólem autora a celkem se blíží způsobu, jakým se v jazzu vyjadřuje jeho generace u nás.

Juraj Bartoš

Juraj Bartoš

Stopáž Bartošova koncertu však zřejmě byla neúnosně krátká. Na albu ji doplňují dvě studiová dueta Juraje Bartoše s pianistou Gabrielem Jonášem, dobře známým partnerem českých jazzmanů už v sedmdesátých letech. Je to inteligentní muzika mírně gil-evansovského střihu, ale chybí mi v ní skutečný dialog: trubka a piano postupují občas spíš v unisonu, jako by se v Jonášových skladbách ještě zcela nepoznaly. Kombinace tak rozdílných záznamů na jednom albu není právě nejšťastnější. To Bartošův Hot House hrál na koncertu skutečně jen takovou chvilku?!

O albech

JAZZ NA HRADĚ
Martin Kratochvíl, Tony Ackerman, Jazz Q. CD, stopáž 72:34 minut.
Double Bass Session, CD stopáž 42:12 minut.
Juraj Bartoš: Hot House, CD, stopáž 47:25 minut.

Vše vydala firma Multisonic.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Syrští povstalci v bojích o město Chanasír nedaleko Aleppa (27. srpna 2013)
ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o povodních, píše komentátor MF DNES...  celý článek

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.
ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace Miroslavu Kalouskovi, to jsou témata...  celý článek

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.