Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Záložáci obsadili Libavou. Jste srdcaři, řekl jim náčelník štábu

  10:14aktualizováno  10:14
Auto naložené výbušninou exploduje u brány a na dvůr dopadá raketa. Prudká přestřelka, která se strhne, netrvá dlouho. Obránci vítězí, i když mají raněné. I takové situace procvičují příslušníci Aktivních záloh, které v rámci cvičení Hradba 2016 na několik týdnů doslova obsadily vojenský prostor Libavá.

„Nevědět to, nepoznal bych rozdíl mezi vámi a profesionálními vojáky,“ nešetřil chválou na adresu záložáků po odražení útoku náčelník generálního štábu Josef Bečvář.

Aktivní záloha

Současný systém Aktivní zálohy začal vznikat v roce 1999, kdy tehdejší náčelník generálního štábu Jiří Šedivý povolal záložáky na první dobrovolná vojenská cvičení. Z účastníků dobrovolných cvičení postupně vznikala jádra útvarů Aktivní zálohy.

Ty začaly být soustavně budovány až od roku 2002. V jednotlivých krajích pak vznikly v roce 2004 krajské pěší roty, které jsou určeny zejména k pomáhání při živelných pohromách a ochraně objektů důležitých pro obranu státu v rizikových situacích. Kromě toho jsou postupně zakládány specializované útvary Aktivní zálohy jako tanková rota, ženijní rota, útvar speciálních sil.

Zájemci o členství v aktivních zálohách musejí být bezúhonní, splnit zdravotní prohlídku a psychotesty. Lidé bez základní vojenské služby musí projít šestitýdenním vojenským výcvikem. Do aktivních záloh mohou vstoupit lidé od 18 do 57 let, smlouvy jsou podepisovány na tři roky. Nyní aktivní zálohy cvičí 21 dnů v roce, od července, kdy začne platit nová legislativa, se cvičení prodlouží o týden.

Na Libavé se až do 22. dubna vystřídá postupně v devítidenních cyklech přes 1 100 příslušníků Aktivní zálohy z celé České republiky. Jsou to největší manévry v dosavadní historii záloh. Až deset hodin v terénu denně, ve sněhu i bahně jako první zakouší záložáci z Ostravska a Jihlavska. Za pár dní je vystřídají dobrovolníci z Pardubicka a Ústí nad Labem.

Učitel, sanitář v nemocnici, řidič nebo seřizovač. Skladba civilních povolání záložáků je pestrá. Nyní však na několik dní vyměnili pohodlné postele doma za noční přesuny, několikahodinové služby na stráži a překvapení, které pro ně během cvičení připravují profesionální vojáci.

Na 220 kilometrech čtverečných libavského prostoru kromě střežení šestice objektů důležitých pro obranu státu, k čemuž jsou záložáci primárně předurčeni, tak zažívají třeba napadení ozbrojenými pašeráky při kontrolách na hranicích. K jejich hlídání by mohli být totiž také povoláni.

„Jde o komplexní cvičení, abychom si ověřili možné operační nasazení. Příkladem takového nasazení může být třeba ostraha areálu muničních skladu ve Vrběticích, které jinak střežily profesionální jednotky,“ uvedl řídící cvičení Jaroslav Hrabec z Krajského vojenského velitelství Ostrava.

Při sestavování a pětiměsíčním plánování manévrů armáda vycházela především ze současných bezpečnostních hrozeb, včetně migrační krize nebo hrozby teroristického útoku. „Cvičí také nejvyšší stupeň ohrožení, aby uměli na takové situace reagovat,“ konstatoval Hrabec.

Příležitost získat zkušenosti

Sami záložáci berou takto rozsáhlé manévry za jedinečnou příležitost, jak získat nové zkušenosti. Operačního nasazení, tedy že třeba půjdou v případě potřeby pomoci policii chránit hranice, se nebojí.

„Jinak bych tady nebyl. Nehrajeme si, ale připravujeme se. Máme jednu zemi, ta je naše,“ řekl sedmačtyřicetiletý Jaroslav Zach. U záloh je od jejich oficiálního vzniku, tedy dvanáct let.

„Prožívali jsme střelby, což je pro chlapa vždycky taková špička. Máme spoustu mladých kluků, kteří tu zkušenost ještě nemají. Profíci nám dávají rozumy, jak pracovat se zbraní a tak,“ dodal. Manželka i nejbližší přátelé ho v jeho dobrovolnictví podporují, i když v okolí slyší stále velmi často, že si „jen hraje na vojáčky“. Setkal se i se závistivými reakcemi.

„Na druhou stranu jsou tací, kteří mi říkají, že je to zapotřebí. Je jich sice zatím menšina, ale začíná se to rozšiřovat a otáčet,“ řekl.

Lepší se prý také pohled armády na záložáky obecně. „Rok od roku si nás všímají více, také materiální zabezpečení jde nahoru. A v souvislosti s invazí národů z jihu to dostává úplně jiné grády,“ konstatoval Zach.

Armáda chce další tisíce dobrovolníků

Podobně to cítí i rotný Jan Jeletz, který je v civilu technik ve stanici technické kontroly. Zaměstnavatel ho na cvičení pouští bez problémů a naopak mu pomáhá a vychází vstříc. „Rodina také, jinak bych tady nemohl být. Fandí mi,“ tvrdí. U aktivních záloh je rovněž od samotného počátku.

Aktivní zálohy mají v současnosti asi 1 250 členů. Armáda jich chce mít do deseti let 5 000. „Chci je a potřebuji. Bude to významný prvek, který může být významně nápomocen,“ uvedl náčelník generálního štábu Josef Bečvář.

Při ohrožení by mohly být zálohy nasazeny třeba právě k ochraně důležitých budov a zařízení, mohly by také doplnit řady profesionálních jednotek v případě ztrát. Bečvář připomněl, že díky nové legislativě budou za své působení v zálohách dobrovolníci dostávat více peněz, odškodnění také získají v případě nasazení nebo cvičení i jejich zaměstnavatelé.

„Jsou to srdcaři, kterým obrana vlasti není jedno,“ prohlásil.

Fotografie

Cvičení Aktivních záloh Hradba 2016 na Libavé
Cvičení Aktivních záloh Hradba 2016 na Libavé
Cvičení Aktivních záloh Hradba 2016 na Libavé
Cvičení Aktivních záloh Hradba 2016 na Libavé

Jeho slova potvrzují dva záložáci z Ostravska. Řidiče Olivera Dadu i jeho kolegu Ladislava Večerku do záloh zlákaly novinové inzeráty. „Už někdy v roce 2000 jsem v novinách viděl: chlapi, přijďte se podívat, jak to po letech vypadá v armádě,“ vzpomíná.

Od té doby nejprve jezdil na dobrovolná cvičení a od roku 2004 je v ostravské pěší rotě. „Mám to úplně stejně. Zavolal jsem, vyplnil papíry a od té doby jsem tady,“ dodává s úsměvem Večerek.

To pětadvacetiletý Pavel Buňac z Jihlavska má cíl stát se profesionálním vojákem. Pracuje jako sanitář v nemocnici. „Začal jsem dálkově studovat školu a nejdřív ji chci dodělat, pak si podám přihlášku,“ plánuje. V Aktivní záloze je už čtvrtý rok.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.