Ostré tankové střelby aktivních záloh u 73. tankového praporu v Přáslavicích

Ostré tankové střelby aktivních záloh u 73. tankového praporu v Přáslavicích | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

Armádní zálohy spustily „Hradbu 2016“, největší cvičení své historie

  • 28
Ve vojenském prostoru Libavá na Olomoucku začalo cvičení "Hradba 2016", do kterého se postupně zapojí více jak 1 100 příslušníků Aktivních záloh. Jde o největší manévry od jejich vzniku, které mají dobrovolníky prověřit pro případné operační nasazení.

„Téměř pět měsíců trvající proces plánování a přípravy cvičení Hradba 2016 byl završen. Dnes jsme připraveni zahájit a v rámci výcviku splnit stanovené úkoly a cíle,“ uvedl řídící cvičení Jaroslav Hrabec z Krajského vojenského velitelství v Ostravě.

Na Libavou dorazil zatím šedesátičlenný řídící štáb s 50 kusy techniky. Až do 22. března se zde postupně v devítidenních blocích vystřídá všech 14 pěších rot záložáků z jednotlivých krajů, ale také jednotky záloh Vojenské policie.

Aktivní zálohy

Současný systém Aktivní zálohy začal vznikat v roce 1999, kdy tehdejší náčelník generálního štábu Jiří Šedivý povolal záložáky na první dobrovolná vojenská cvičení. Z účastníků dobrovolných cvičení postupně vznikala jádra útvarů Aktivní zálohy.

Ty začaly být soustavně budovány až od roku 2002. V jednotlivých krajích vznikly krajské pěší roty, které jsou určeny zejména k pomáhání při živelných pohromách a ochraně objektů důležitých pro obranu státu v rizikových situacích. Kromě toho jsou postupně zakládány specializované útvary Aktivní zálohy jako tanková rota, ženijní rota, útvar speciálních sil.

Vyzkoušejí si společné nasazení s policií, střežení objektů důležitých pro obranu státu nebo ochranu státních hranic. Součástí bude také vševojsková příprava - tedy topografická, střelecká, chemická, zdravotní, taktická a ženijní.

Při sestavování manévrů armáda vycházela především ze současných bezpečnostních hrozeb, včetně migrační krize nebo hrozby teroristického útoku.

Aktivní zálohy mají momentálně 1 257 příslušníků, tabulkové počty jsou tedy naplněny na pouhých 51 procent. Armáda každý rok počítá s náborem tří až čtyř set záložáků, přičemž svou roli bude mít i větší zapojení vojáků odcházejících do civilu. Postupně chce mít velení armády k dispozici až 5 tisíc záložáků.

V roce 2025 by tak mělo podle plánů v ČR působit 59 jednotek Aktivních záloh místo stávajících 22 (2 478 záložáků by spadalo pod Krajská vojenská velitelství a 2 522 pod bojové a podpůrné útvary).

Armáda chce do záloh poptávat především střelce, řidiče, operátory, velitele družstev, ale zájem má též o některé specialisty, zejména o lékaře, IT odborníky či právníky.

, natoaktual.cz

Video