Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Džihádisté otevírají novou frontu v Evropě, základnou je Albánie a Kosovo

  9:47aktualizováno  9:47
Organizace Islámský stát před časem zveřejnila video s názvem „Islám je otázkou cti: vzkaz lidem na Balkáně“. Region v něm označila za novou frontu džihádu, a to v Evropě. Tato hrozba roste, Albánie a obzvláště Kosovo totiž patří v poměru na počet obyvatel mezi největší „dodavatele“ bojovníků IS a dalších džihádistických uskupení v Sýrii a Iráku.

Islámský stát zveřejnil video, kterým se snaží nalákat bojovníky z Balkánu. | foto: al-Haját

Není to velké překvapení – v historii to byla výspa islámu v Evropě a přibližně polovina etnických Albánců, kteří tvoří většinu i v Kosovu, se s ním ve velké míře ztotožňuje. A úřady v obou zemích nyní upozorňují, že se radikalismu zrozenému v Sýrii podařilo společnost rychle „zavirovat“.

Rekruti a navrátilci

  • Podle úředních statistik vyrazilo bojovat do „svaté války islámu“ v Sýrii zhruba 300 Kosovanů a 120 Albánců.
  • Do Kosova se jich dosud vrátilo přibližně 120, do Albánie 30.
  • Radikalismus živí i chudoba v oblasti. Zatímco průměrný plat v Kosovu je asi 290 eur (asi 7 800 Kč) av Albánii 320 eur (cca 8 600 Kč), bojovník za Islámský stát si „vydělává“ nejméně dvojnásobek.

Muslimové v Kosovu i Albánii byli přitom v minulosti považováni za liberály. Dnes už je to jinak: stále víc zcela zahalených žen v kosovské metropoli Prištině a růst počtu mužů s neholeným vousem a kalhotami ustřiženými u kotníků jsou neklamnou známkou, že islamismus je tu na vzestupu. Posilují ho i navrátilci z bojišť na Blízkém východě.

Jedním z nich je Albert Berisha, 29letý absolvent techniky v albánské metropoli Tiraně. Do války ho podle jeho slov přivedlo „rozhořčení z toho, co se děje v Sýrii“. Jako zatím jeden z mála navrátilců byl nedávno za svoji účast v bojích v cizině odsouzen – ke 3,5 roku vězení.

Dalším navrátilcem je 30letý Jasin, otec tří dětí, který se zatím soudu vyhnul a dnes pracuje jako řezník (při halal porážkách) v Tiraně. Co si nyní o válce myslí? „Doufám, že Alláh uzná moji oběť, i když jsem nezemřel jako mučedník,“ svěřil se agentuře AFP s podmínkou, že nezveřejní jeho identitu.

Integrovat. Ale jak?

Albánské i kosovské úřady se těchto navrátilců obávají, ale tak úplně nevědí, jak s nimi zacházet. „Pokud se nám je nepodaří integrovat zpět do společnosti, může se stát, že se v budoucnu zapojí do extremistických akcí,“ varoval albánský religionista a politolog Ermir Gjinishi. Mimochodem, Albánie má bezvízový styk s EU a Kosovu ho Unie na začátku května slíbila.

Fotogalerie

Rozsudek nad Albertem Berishou by mohl být přelomový – ale to by ho musely následovat další. Zatím však jde jen o výjimku. Podle Sandera Lleshiho, poradce albánského premiéra Ediho Ramy, je to především proto, že „většina navrátilců se obává trestu, a proto mizí kdesi v podzemí“. Přeloženo do češtiny, někde v nepřehledných horách.

Větší úspěchy zatím hlásí úřady v boji proti verbování do Sýrie. Jen minulé úterý bylo odsouzeno devět mužů k trestům až do 18 měsíců nepodmíněně za rekrutování a financování bojovníků. „Alláhu Akbar (Bůh je velký)! Stihne vás trest,“ volali odsouzení po vynesení rozsudku. Jedním z nich byl Almir Daci, imám, kterému se podařilo vylákat do Sýrie 70 lidí – včetně žen a dětí. Dnes 34letý muž vytvořil z obcí Leshnice, Remenj a Zagorcan u hranic s Makedonií skutečnou zásobárnu džihádistických bojovníků.

„Můj syn byl normální kluk, který rád sledoval, jak si otec usrkává pálenky, ale poté, co začal chodit do Daciho mešity, začal odmítat maso koupené ve zdejší masně a ustřihl si konce úplně nových kalhot,“ svěřila se matka jednoho z těch, kteří v Sýrii zahynuli. Podle současných údajů tam v bojích dosud přišlo o život na 70 Albánců a Kosovanů.

Úřadům v Albánii a Kosovu přináší potíže i uzavření hlavní balkánské trasy migrantů. Ač ještě nebyla zveřejněna souhrnná čísla, množí se případy, kdy se běženci usilující o vstup do EU vydávají na „objížďku“ přes Albánii či Kosovo.

Minulý týden albánská policie oznámila, že zadržela na hranici s Řeckem 16 Syřanů. Byly mezi nimi i ženy a děti. Samy úřady však uvedly, že nyní přes tuto hranici zdaleka nechodí jen rodiny, ale podstatně nebezpečnější lidé.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.