Knihovna, kterou v jedné z obsazených vládních budov zřídili aktivisté. | foto: AP

Aktivisté z Majdanu si zřídili knihovnu, do týdne ji však musí opustit

  • 13
Ukrajinští aktivisté si v jedné z obsazených vládních budov zřídili komunitní centrum, kde dostanou najíst, ošetří je tu lékaři a mohou se také vzdělávat. Funguje tu i improvizovaná knihovna. Přesně za týden však budou muset obsazené budovy opustit, jinak ministerstvo vnitra nevyhlásí slibovanou amnestii pro zadržené opoziční aktivisty.

Ukrajinský dům v srdci Kyjeva se po násilném převzetí demonstranty změnil na komunitní centrum aktivistů. Díky dobrovolníkům a darům zde aktivisté najdou snad všechno, co by mohli potřebovat. Zdarma jim poradí právníci, můžou tam spát, nechat se ošetřit, promluvit si s psychiatrem, dobít si telefon. Dostanou tu také najíst, a mohou se i vzdělávat.

Knihovna, kterou aktivisté zřídili v jedné z obsazených vládních budov na...

Dokonce tu zřídili improvizovanou knihovnu. "Když jsem viděl, co se v Ukrajinském domě děje, začal jsem přemýšlet o kultuře. Vzal jsem manželku, knihy a police a vyrazil jsem," uvádí Viktor Bisovětskij. Lidé tu najdou turistické průvodce, detektivky, filosofii i historické knihy. "Ty o historii Ukrajiny jsou momentálně nepopulárnější," říká knihovnice Andželika Zozulová.

Denně do knihovny přichází asi 200 až 500 lidí. Když knihu vrátí, dostanou za odměnu motivační bonbon nebo jinou cukrovinku. "Pro Majdan je to velice populární, je to cool, není to extremistické ani radikální. Aktivisté tam studují, pracují na projektech," cituje server The Globe and Mail mladého IT specialistu Eugenije Fediretse.

Nově se aktivisté mohou zúčastnit i vzdělávacích kurzů, konat se budou na více místech v Kyjevě. Jejich koordinátor Igor Kurus tak chce vyškolit budoucí občanské aktivisty. Po absolvování kurzu se z nich mohou stát volební pozorovatelé, naučit se, jak v jednotlivých regionech budovat struktury občanské společnosti či jak postupovat při zadržení policií, uvádí server SME.sk.

Vykliďte budovy, jinak nebude amnestie

Pokud však chtějí aktivisté z vězení dostat své kolegy, budou se muset komunitních center vzdát. V kyjevských vazebních věznicích je přes šedesát opozičních aktivistů, které v minulých týdnech policie zadržela během protestních demonstrací. Dvaaosmdesát dalších je podle pondělní zprávy ukrajinského ministerstva vnitra stíháno na svobodě.

"Na splnění zákonných podmínek má opozice týden. Nestane-li se tak, bude pokračovat trestní stíhání v běžném režimu stanoveném zákonem," řekl v pondělí novinářům mluvčí ministerstva vnitra Oleh Tarasov.

Amnestie se vztahuje na všechny obviněné z účasti na nepokojích s výjimkou těch, kteří se dopustili těžkých zločinů. Prezident Viktor Janukovyč už zákon podepsal a právní norma byla otištěna v úředním věstníku. Amnestie ale začne platit až po 17. únoru, pokud budou vyklizené objekty, mezi nimiž je kyjevská radnice, centrální Dům odborů a dvě ministerstva .

Ukončete násilí, vyzývá EU a slibuje peníze

Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie v pondělí rovněž vyzvali všechny strany nynějšího sporu na Ukrajině, aby se zdržely násilí a distancovaly se od radikálních akcí. K řešení krize by měl podle nich přispět dialog, nová vláda zahrnující i zástupce nynější opozice či občanské společnosti, ústavní změny a příprava svobodných prezidentských voleb. O sankcích závěry jednání ministrů zahraničí osmadvacítky přímo nehovoří.

Pokud bude nová vláda prosazovat politické a hospodářské reformy, je prý Unie připravena pokračovat ve snaze spolu s mezinárodním společenstvím a finančními institucemi hledat za jasných podmínek cestu ven z tíživé ekonomické situace země.

Jeden z předáků ukrajinské opozice Arsenij Jaceňuk počátkem měsíce v Kyjevě uvedl, že minimální částka, kterou země potřebuje ke stabilizaci své ekonomiky, je 15 miliard dolarů (přes 300 miliard korun). Zajistit by ji měl "široký podpůrný program" Mezinárodního měnového fondu a pomoc Evropské unie a dalších mezinárodních organizací.

Peníze by podle Jaceňuka měla Ukrajina dostat po provedení ústavních reforem a po ustavení nové vlády kontrolované opozicí. Ukrajinské opoziční strany Vlast a UDAR se však na podobě reforem nemohou shodnout. Hnutí UDAR je údajně proti dramatickému zásahu do pravomocí hlavy státu, který Vlast navrhuje.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video