Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Aktivisté pověsili na pražské sídlo KSČM oprátky, připomínají únor 1948

  16:28aktualizováno  16:28
Aktivisté z občanské iniciativy Bez komunistů.cz v pátek v poledne pověsili nad vchod do pražského sídla KSČM symbolické oprátky. Chtěli připomenout zločiny komunistického režimu a vyjádřit nesouhlas proti nedávné kontroverzní výstavě o životě bývalého severokorejského vůdce Kim Čong-ila. Byla to první z řady akcí připomínajících dění v únoru 1948.

Dobrovolníci z iniciativy postavili před vchod do budovy KSČM v pražské ulici Politických vězňů žebřík a snažili se pověsit několik oprátek. Protože byla akce neohlášená, a tedy rychlá, podařilo se jim připevnit pouze jednu. Komunisté na to nereagovali a po chvíli oprátku odstranili.

Únor 1948 v kostce

Během únorového převratu 1948 převzala moc v zemi komunistická strana po zřejmě komunisty vyprovokované vládní krizi. Prezident Edvard Beneš přijal 25. února 1948 demisi dvanácti nekomunistických členů vlády a zároveň jmenoval ministry podle přání komunistického premiéra Klementa Gottwalda. Československo se pak dostalo do područí Sovětského svazu. Tato etapa skončila až v listopadu 1989.

Oprátky označili lidé z iniciativy za symbol komunismu. Reakci komunistů ani nečekali, jelikož se doposud neomluvili ani za zločiny režimu. „Spíš očekáváme reakci veřejnosti, že konečně začne nahlížet na komunistickou stranu tak, jak by měla. Že strana vůbec nepatří do demokratické společnosti a parlamentu,“ řekl zástupce Bez komunistů.cz Petr Marek.

Aktivisté také kritizovali postoje šéfky pražských komunistů Marty Semelové, která žádá, aby na budově pražského Národního muzea nevisel portrét Václava Havla (více o její interpelaci čtěte zde). Už v minulosti zpochybňovala zločiny komunismu a bagatelizovala proces s Miladou Horákovou.

Protest byl namířen i proti výstavě, kterou v centrále KSČM uspořádal první místopředseda Petr Šimůnek na počest nového velvyslance Severní Koreje v Praze Kim Pchjong-ila. Ten je nevlastním bratrem zesnulého diktátora Kim Čong-ila. Na některých panelech byla hesla o Dni zářící hvězdy - dni narození věčného generálního tajemníka korejské strany soudruha Kim Čong-ila (o výstavě zde).

Podívejte se na reportáž z narychlo změněné výstavy v sídle KSČM:

Světelný řetěz svíček a řetězová hladovka

Akce byla první připomínkou 67. výročí komunistického převratu v roce 1948, které připadne na 25. února. V ten den se od 17 hodin uskuteční na pražském Staroměstském náměstí protestní happening Světlo pro budoucnost, ne komunistickému temnu. Iniciativa očekává, že přijdou stovky lidí, účast přislíbily i známé kulturní a politické osobnosti. Akce má připomenout minulost a varovat před snahou současných komunistů zpochybňovat zločiny jejich režimu.

Fotogalerie

Na happening k 25. únoru si lidé mají přinést svíčky. Tak jako loni vytvoří světelný řetěz, při němž uctí památku obětí komunismu. Tento den není pro Čechy podle Marka jen pouhou historickou událostí, ale skutečností, která stále zasahuje a ovlivňuje současný život. „Po listopadu 1989 jsme se jasněji nevyrovnali s dobou komunistického režimu a bohužel o následky zakopáváme neustále,“ řekl Marek.

Iniciativa pořádá také řetězovou hladovku, která upozorňuje na oběti komunismu. Na pátek připadá vzpomínka na tisící oběť, konkrétně salesiánského kněze Josefa Kašíka, jenž zemřel v komunistickém vězení. Hladovku za něj drží známý salesiánský kněz a písničkář Ladislav Heryán.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.