Na rozhodnutí ministra Libora Ambrozka čeká i správa parku. "Do doby, než ministr rozhodne, jsem zakázal v této lokalitě (Prameny Vltavy) jakoukoli činnost. Chceme, aby správa parku i ministerstvo měly stejný postoj," řekl ředitel správy
Národního parku Šumava Ivan Žlábek.
"Situace se musí nějakým rozumným způsobem vyřešit, zatímco Hnutí Duha se na tom bude chtít zviditelňovat a dělat poprask přes média," poznamenal.
Šéf parku: Aktivisté zamatlali naši práci
Žlábek je přesvědčen o nutnosti kácení napadených stromů. "V této lokalitě jsme dosud asanovali asi 120 stromů. V okolí je velká plocha starých smrkových porostů, do níž nalétal kůrovec asi ze tří hektarů lesa v sousedním bavorském národním parku," říká šéf správců Šumavy.
"Ve čtvrtek zde naši pracovníci vyznačili asi tisíc napadených stromů, jejichž asanace by měla zabránit šíření kůrovce. Aktivisté značky na stromech zamatlali hnědou barvou a zničili naši práci," dodal Žlábek.
Aktivisté: Stromy mají umírat vestoje
Ekologové názory správy parku odmítají. "V národním parku mají stromy umírat vestoje, je to přirozená součást proměn ekosystému horského pralesa, který zde chráníme," říká mluvčí blokády Mojmír Vlašín.
"Vykácení desítek nebo stovek stromů založí holinu a otevře cestu vichřicím a polomům, jak se to za poslední léta stalo na řadě dalších míst na Šumavě," dodává s tím, že dalších deset aktivistů má na Prameny Vltavy dorazit co nejdříve.
Aktivisté podle něj reagují na výzvu k záchraně zbytků šumavských pralesů, kterou ve čtvrtek podepsala skupina vědeckých pracovníků.
Vědci kácení odmítají
Signatáři výzvy, mezi nimiž jsou členové odborného grémia ministra životního prostředí pro národní parky Leo Košťál a Jakub Hruška či emeritní profesor Mendelovy lesnické a zemědělské univerzity Brno Dalibor Povolný, kácení takzvaných kůrovcových stromů odmítají.
"Žír kůrovce je součástí přirozených proměn horského pralesa, který tedy zůstává pralesem. Zato motorové pily jej zničí navždy. Je to, jako kdybychom chtěli Karlštejn zachránit tím, že ho srovnáme se zemí a vystavíme na jeho místě nový, panelový," uvádějí vědci ve výzvě.
Vědci vyzývají k podpoře blokády a připomínají, že v evropských národních parcích je ponechání přirozeného vývoje pralesa, včetně působení kůrovce, samozřejmostí.
Kácení napadených stromů odmítá i svět
Také proto expertní mise mezinárodní ochranářské instituce Světového svazu ochrany přírody IUCN letos rozhodně odmítla kácení kůrovcem napadených zbytků šumavských pralesů, úvádí výzva.
Stejné stanovisko podle jejích autorů vydal Světový fond ochrany přírody (WWF) a více než sto českých vědců.
Aktivisté Hnutí Duha, kteří nesouhlasí s kácením stromů napadených kůrovcem, bojují se správou šumavského parku už řadu let. Šumavské stromy naposledy blokovali od 27. července do 21. září 1999.
Podle správy parku tím však výrazně zhoršili kůrovcovou kalamitu, když v pralese Trojmezná zůstalo neporaženo 2400 krychlových metrů "kůrovcových" stromů a brouk z nich napadl nejméně dalších 1500 stromů.
K odporu ekologové využívají i právní kroky. Tím posledním je stížnost Hnutí Duha proti rozhodnutí, které povoluje správě parku kácet kůrovcové stromy i v 11 z přibližně 40 nejcennějších prvních zon.
Stížnost však nemá odkladný účinek, takže správa parku může v zásazích pokračovat. Ministerstvo životního prostředí o této stížnosti dosud nerozhodlo.
