Počasí vyhání Greenpeace z komína elektrárny Prunéřov

Protest aktivistů Greenpeace překazilo počasí. Kvůli mimořádně zhoršeným podmínkám už z komína elektrárny Prunéřov II slezlo pět lidí. Zbývající sešplhali na nejnižší ze šesti ochozů. Aktivisté na tři sta metrů vysokém komíně protestovali proti znečišťování planety skleníkovými plyny.

Původně plánovali, že ve výšce několika desítek metrů zůstanou pár dnů.

"Na komíně je devět lidí, Češi a Slováci i lidé z dalších zemí," hlásil před osmou ráno iDNES.cz mluvčí Greenpeace ČR Karel Dolejší. Na komín si vynesli i malou elektrárnu a mobilní záchod.

Ještě ráno tvrdili, že je z komína nevyžene ani vichřice slibovaná meteorology. "Naši kolegové nahoře si vzali do hlavy, že to vydrží," řekl Jiří Tutter z Greenpeace.

Malou elektrárnou je ale podle serveru autoweb.cz agregát na bezolovnatý benzín. I ten vypouští do ovzduší emise CO^₂, proti kterému zástupci hnutí protestují.

První neúspěch zaznamenalo Greenpeace už odpoledne. Jeho aktivisté museli ustoupit od záměru rozvinout na komíně elektrárny Prunéřov II obří transparent s nápisem STOP CO2.

"Brání tomu silný vítr. Uvidíme, co v pátek. Podle předpovědi má vydatně pršet a vítr ještě zesílí," řekl ČTK koordinátor kampaní Greenpeace ČR Jan Piňos.

Zástupci Greenpeace se už setkali s ředitelem elektrárny. "Dohodli jsme se, že akce bude mít hladký, a hlavně bezpečný průběh," uvedl Tutter.

"Vyzvali jsme je, aby slezli z komínu a opustili areál podniku. To neučinili. Nicméně nebudeme nijak zasahovat. Naopak jsme si předali telefony pro případ nějaké zdravotní komplikace či zhoršeného počasí. Pomoci jsou připraveni hasiči i záchranáři," řekl ČTK mluvčí ČEZ pro severní Čechy Ota Shnepp.

"Až aktivisté Greenpeace nejspíš v sobotu komín opustí, policie bude postupovat standardním způsobem. Vzhledem k mezinárodní účasti se dá očekávat i vypovězení z ČR. O podání trestního oznámení ale neuvažujeme," dodal.

Na místo dorazili i policisté. "Zajistili jsme některé z těch, kteří zůstali dole, a nyní čekáme, jestli zbývající slezou dolů sami. Žádné trestní oznámení ale dosud podáno nebylo," řekla ráno iDNES.cz mluvčí chomutovské policie Marie Pivková. 

Ekologičtí aktivisté chtějí podle Dolejšího upozornit na to, že Česká republika vypouští čtvrté největší množství skleníkových plynů v Evropě a právě Prunéřov k tomu výrazně přispívá.

"Je to u nás největší, ale neúčinná hnědouhelná elektrárna se zastaralými technologiemi," říká Dolejší.

Podle ČTK měří komín 300 metrů. Příznivci Greenpeace plánují strávit v jeho půlce několik dnů. Mají s sebou notebook s internetovým připojením, jehož prostřednictvím chtějí oslovit veřejnost.

. Elektrárny Prunéřov v datech

• Elektrárny Prunéřov na Chomutovsku jsou největším uhelným elektrárenským komplexem v ČR. Jsou tvořeny dvěma celky a samostatnou organizační jednotkou ČEZ jsou od roku 1993.
• Starší část elektrárna Prunéřov I byla uvedena do provozu v letech 1967 až 1968. Bylo zde instalováno šest 110 MW bloků. Čtyři bloky prošly posléze rekonstrukcemi, zbývající dva byly v útlumovém programu v 90. letech odstaveny.
• Prunéřov II je nejmladší uhelnou elektrárnou ČEZ. Jejích pět 210 MW bloků bylo uvedeno do provozu v období 1981 až 1982.
• Oba energetické celky Prunéřova (I i II) byly v letech 1995 a 1996 odsířeny.
• Podle registru exhalací z průmyslových provozů, který zveřejňuje ministerstvo životního prostředí, vypouští Prunéřov zhruba stejně tolik oxidu uhličitého jako všechna tuzemská osobní auta dohromady. Kolos patří mezi hlavní hříšníky na seznamu největších znečišťovatelů životního prostředí.
• Prunéřov vede v exhalacích skleníkových plynů a prachu.
• Letošní zpráva Světového fondu na ochranu přírody (WWF) vyhodnotila Prunéřov jako čtrnáctou "nejšpinavější" tepelnou elektrárnou v EU (bez Bulharska a Rumunska). 
• Elektrárna vypustí 1070 gramů oxidu uhličitého na kilowatthodinu. Zařízení ročně životní prostředí zatíží 7,97 miliony tun tohoto plynu, což je podle WWF tolik, kolik zplodin do povětří vyjde za stejné období z 1,8 milionu aut. 
• V elektrárně Prunéřov II mají být posléze tři obnovené bloky, každý o výkonu 250 MW.
• Celkem hodlá ČEZ do obnovy až deseti nynějších a výstavby až tří nových hnědouhelných bloků během následujících šesti let investovat přes sto miliard korun. Dosud firma vynaložila na modernizaci uhelných elektráren 5,2 miliardy korun.
• ČEZ v ČR provozuje 15 hnědouhelných elektráren (tři v zahraničí), které se na celkové výrobě firmy podílejí téměř dvěma třetinami. Kromě toho provozuje dvě jaderné (Temelín a Dukovany) a zhruba tři desítky vodních elektráren. Zvažuje rovněž výstavbu nových ekologičtějších paroplynových elektráren.
• Většina současných hnědouhelných elektráren ČEZ pochází z 60. a počátku 70. let minulého století. Před deseti lety byly odsířeny a modernizací se jim prodloužila životnost až o 15 let. Některým z nich však životnost končí za deset let. Firma tak musí buď postavit nové zdroje, nebo některé rekonstruovat.

ZDROJ: ČTK