Největší střety se odehrály kvůli obnovitelné energii. Například zástupci EU na konferenci požadovali zvýšení podílu obnovitelné energie (solární, větrné apod.) na 15 % v roce 2010 z nynějších 14 %. Tento návrh však vzbudil vlnu nevole u USA, Japonska a zemí vyvážejících ropu. Kompromisní návrh mluví pouze o "podstatném zvýšení".
Účastníci se dále shodli na posílení iniciativ vedoucích k zachování přírodních zdrojů pro budoucnost do roku 2005 a vyslovili se i pro nutnost zvýšení pomoci chudým zemím, aby mohly dosáhnout rozvojových cílů. Při této příležitosti vyzvali bohaté země, aby vydávaly na pomoc chudým státům alespoň 0,7 procenta svého národního důchodu.
Delegáti summitu se dohodli, že vytvoří fond solidarity s cílem postupně vymýtit chudobu, která je největší globální výzvou dnešnímu světu. Zdůraznili přitom, že příspěvky na tento fond jsou výhradně dobrovolné.
Pokud jde o globalizaci, akční plán konstatuje, že má své kladné i záporné stránky. Dává velké možnosti k růstu světové ekonomiky a k vyšší životní úrovni. Proto by do ní měly být zahrnuty i chudé země, i když mají své specifické potíže.
Dokument se zabývá šíře také oblastí obchodu, rybolovu, problematikou zdraví a hygieny, ale i dalšími. Konstatuje, že do roku 2015 se má o polovinu zvýšit počet osob, které budou mít přístup k sanitárním zařízením.
K problematice žen v rozvojových zemích akční plán říká, že jejich přístup ke zdravotní péči má být v souladu s lidskými právy, stejně jako s náboženskými a kulturními hodnotami. Dokument zdůrazňuje, že planetu musí chránit všechny státy. Očekává se ale, že větší finanční břemeno s tímto cílem by měly mít bohaté země.
