Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Akce čisté ruce v medicíně

aktualizováno 
Jako student práv v Budapešti si Ignaz Semmelweis zašel jednou s kamarádem do pitevny -
a zákoníky letí z okna. Stal se lékařem. Naveden smrtí kolegy patologa, který se řízl při pitvě a umřel na otravu krve, pak už roku 1847 jako začínající porodník odhalil příčinu horečky omladnic (infekce matek v šestinedělí). Ta tehdy kosila pětinu rodiček. Vyšetřovali je totiž doktoři přicházející z pitevny... "To my, lékaři, k nim přinášíme smrt!" Vlastním tělem chránil Semmelweis maminky před svými kolegy, pokud si ruce důkladně neumyli v chlorové vodě. Úmrtnost klesla desetkrát! Pachatel tohoto zázraku byl ovšem po zásluze potrestán; nadřízení ho vyštvali z kliniky a dál v pláštích mazácky zacákaných krví a hnisem přiváděli na svět sirotky. 13. srpna 1865 duševně ztýraný sedmačtyřicetiletý Semmelweis ve Vídni umírá na to, proti čemu celý život marně bojoval - po drobném, snad i záměrně přivozeném poranění dostal otravu krve. Dějinnou ironií pouze den před jeho smrtí, 12. srpna 1865, amputuje v Glasgowě chirurg Joseph Lister nohu těžce zraněnému jedenáctiletému slévači. Nešlo by (tehdy) o nic mimořádného, kdyby operatér ránu neovázal plátnem napuštěným zředěným fenolem coby antiseptickým činidlem. K tomuto neobvyklému opatření se Lister prokoumal poté, co se dozvěděl o Pasteurových mikrobech (Semmelweisovy názory neznal) a o tom, že fenol brání zápachu (tedy hnití) odpadních vod. Semmelweisovou myšlenkou a Listerovým činem do medicíny konečně vstupuje imperativ čistoty.
Merkur se točí jinak

Klasickým způsobem, jak v předkosmonautické éře určovat dobu rotace planet, bylo dálkohledné sledování, ruční zakreslování detailů na jejich povrchu a měření času, po kterém se ony detaily ocitnou opět "na stejném místě". Merkur, přezařovaný na obloze blízkým Sluncem, však tomu dlouho odolával. Přesto se před sto lety podařilo Giovannimu Schiaparellimu (tomu, který objevil "kanály" na Marsu) z jakýchsi skvrn vydolovat dobu rotace rovnou době oběhu kolem Slunce - 88 dní. Merkur tedy měl být (podobně jako Měsíc vůči Zemi) natočen ke Slunci stále stejnou, v tomto případě jaksepatří rozpalovanou stranou. V srpnu 1965 se pak podařilo změřit dobu rotace Merkura i radarem. K všeobecnému překvapení činila jen dvě třetiny oběžné doby, něco přes 58 dní! Což záhy vysvětlili astronomové vlivem Slunce.

Přemožitel slepáku

11. srpna 1925 umírá v Jeseníku jeden ze zakladatelů moderní české chirurgie a průkopník automobilismu v Čechách Otakar Kukula (narozen 1867). Vynalezl několik originálních operačních postupů, ještě před první světovou válkou u nás i proti vůli vlivných konzervativců (v čele s legendárním Josefem Thomayerem), kteří apendicitidu rozháněli klidem a studenými obklady, zavedl operaci slepého střeva.

První telekomunikační družice

Od 12. srpna 1960 mohli i pozemšťané bez dalekohledu spatřit na nočním nebi velmi jasnou družici. Jmenovala se Echo 1, pocházela z USA a při váze pouhých 70 kg měla úctyhodný průměr 30 m. Vznikla totiž nafouknutím vyneseného plastového obalu, proto se jí říkalo balonová. Její velký pohliníkovaný povrch dobře odrážel nejen sluneční světlo (proto ta jasnost), ale především rádiové vlny. Na několik měsíců, než splaskla, tak Echo poprvé na světě jakžtakž umožnilo zatím toliko pasivní, nezesilovaný přenos signálu mezi kontinenty.

Ledový muž

14. srpna 1835 dostává americký vynálezce Jacob Perkins vůbec první patent na výrobu umělého ledu. Pracovní látkou jeho vypařovacího chladicího stroje byl těkavý éter. Nesměle tak začala éra chladni-, lednia mrazniček.

Otec barevné fotografie

16. srpna 1845 se v lucemburském Hollerichu narodil Gabriel Lippmann (zemřel 1921). Studoval fyziologii a především fyziku, kterou obohatil objevem řady zákonitostí i vynálezem mnoha měřicích přístrojů. Nobelovu cenu však dostal za výzkum v oblasti interference a fotochemického působení světelného spektra na speciální (Lippmannovu) emulzi. Proto je považován za otce barevné fotografie.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hohenzollernský most v Kolíně nad Rýnem.
Íránec v Německu nedostal azyl. Tak vylezl na most a zablokoval dopravu

Odmítnutý íránský žadatel o azyl v Kolíně nad Rýnem protestoval proti postupu německých úřadů tím, že vylezl ve středu na ocelový oblouk Hohenzollernského...  celý článek

Ilustrační foto
Podnikatel nabízí ženám v Rakousku proplacení pokuty za nošení burky

Francouzský podnikatel Rachid Nekkaz je ochoten platit pokuty, které ženám v Rakousku od října hrozí za zahalování obličeje na veřejnosti. Jeho postoj...  celý článek

Zubři osídlili v listopadu území mezi Benátkami nad Jizerou a Milovicemi, za...
Do Německa se po 250 letech zatoulal zubr, po příkazu úřadů ho zastřelili

Ochránce zvířat v Německu pobouřil přístup úřadů v Braniborsku. Úřednici nařídili odstřel zubra, který se zde ve volné přírodě objevil po dlouhých 250 letech....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.