Přesvědčil se o tom už astronom Jiří Grygar, šéf Ústavu molekulární genetiky Václav Pačes i předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová.
"Nejlepší vždy je, když na přednášky přijde nejen zvědavá mládež, ale i jejich rodiče. Ti je pak v jejich zájmu o studium leckdy i podporují," vysvětluje pracovnice Akademie věd Dagmar Dvořáková smysl putovních populárně-vědeckých přednášek.
A bývá na nich vždy nabito. Byť není Romům zpočátku tak docela jasné, jak se stal třeba věřící Jiří Grygar astronomem. "Pak už se ale bez zábran a často velmi zasvěceně ptají," dodává Dvořáková.
Péče Akademie věd o talentované Romy vyústila v pozoruhodný projekt, v němž vědci představují výsledky svého bádání této české menšině. Na mezinárodním kongresu ve Stockholmu o něm bude za pár týdnů hovořit (anglicky) i Rom Martin Cichý: vyučený zedník, posléze maturant a nyní magistr stavební historie.
Jeho život připomíná tak trochu červenou knihovnu. Nelíbilo se mu, jak Romové žijí. Jako čerstvě vyučený však zjistil, že o práci na Ústecku nezavadí. Namíchl se a udělal si maturitu. Šance na práci se zvýšily jen nepatrně. "S vysokou školou nebyl problém, protože si řekli, že určitě nemohu být Rom," směje se.
Na rozdíl od většiny romských vysokoškoláků se od Romů nedistancuje, žije mezi nimi, přátelí se s nimi a pomáhá jim. S podporou Akademie věd získal nedávno grant Evropské unie, z něhož platí dvě poradenská a informační centra s šesti pracovníky. "Nebýt záštity akademie, asi by mi Brusel ty peníze nejspíš nedal," přiznává Cichý.
Záběr jeho center je dost široký: od doporučení, jak zlepšit soužití s bílými Čechy, přes doučování dětí, hledání práce až po rady, jak neupadnout do "otroctví" lichvářů. Ve spolupráci s akademií chystá i sociologický průzkum mezi Romy.
Dagmar Dvořáková o Cichém říká, že jeho "příkladný vliv" na Romy na Ústecku je nedocenitelný. "Jestli si ze mne vezmou příklad? Bylo by to hezké, ale není to práce na rok, nýbrž na celé generace," míní historik.
