Akademie ocenila objevy astrofyziků

  • 20
Zcela nová okna do vesmíru otevřeli astrofyzici, které poctila Švédská královská akademie věd Nobelovou cenou za fyziku. Z poloviny připadne Američanu Raymondu Davisovi a Japonci Masatoši Košibovi za průkopnický přínos v oboru, zvláště za výzkum vesmírných částic neutrin. Druhá část ocenění připadne americkému vědci Riccardu Giacconimu. Podařilo se mu objevit zdroje rentgenového záření mimo sluneční soustavu. Vědci si mezi sebe rozdělí v přepočtu přes 32 milionů Kč.

Proč svítí Slunce
Raymond Davis sestrojil nový obří detektor neutrin. Obsahuje 600 tun kapaliny a je umístěný v hlubinném dole. Za 30 let své práce zachytil 2000 neutrin a dokázal tak, odkud pochází sluneční energie.

Na počátku dvacátého století vyslovil britský astrofyzik Arthur Eddington domněnku, že energie vzniká na naší nejbližší hvězdě jadernou reakcí, při níž se vodík mění v helium. Během přeměny se uvolní několik neutrin. Neutrina patří do kategorie nejmenších a nejdůležitějších elementárních částic, z nichž se skládá vesmír.

Vědci považovali dlouho za nemožné, že by se teorii podařilo prakticky ověřit. Problém je ten, že neutrina prostupují hmotou. Přestože každodenně procházejí věcmi i lidmi na Zemi, neexistoval způsob, jak je zachytit. Teprve Davisovi se ho podařilo najít.

V roce 1970 zkonstruoval na dně hlubinného dolu Homestake v americkém státu Jižní Dakota chlorový detektor k jejich registraci. S chlorem totiž neutrino reaguje, a tím se prozradí. Davis však zachytil pouze jednu třetinu z předpokládaného počtu neutrin.

Pozdější experimenty ukázaly, že neutrina mají schopnost měnit se ve tři různé formy. Navíc při delším letu několikrát mění svou podobu. Jednou jsou viditelná, jindy neviditelná. Toto zjištění radikálně koriguje názory vědy na stav, strukturu a vývoj vesmíru.

Masatoši Košiba na jiném obřím detektoru Davisovy objevy potvrdil. V únoru roku 1987 zachytili japonští vědci shluk neutrin z exploze daleké supernovy. Detektorem tehdy prošlo na deset trilionů neutrin, z nichž se podařilo zachytit pouhých dvanáct.
 
Rentgenový obraz vesmíru
Riccardo Giacconi sestrojil přístroje, které v kosmu zachycují rentgenové záření vysílané sluncem a hvězdami. Vysoce citlivé rentgenové dalekohledy instaloval na rakety. V roce 1962 objevil Sco X-1, první známý rentgenový zdroj mimo sluneční soustavu. Giacconiho tým rovněž objevil 339 tzv. rentgenových "hvězd".

V sedmdesátých letech vybudoval Giacconi v Harvard-Smithsonian centru pro astrofyziku supersilnou rentgenovou observatoř Einstein (HEAO-2), která vyráběla detailní, mimořádně kvalitní snímky kosmu.

Letos se Nobelova cena za fyziku udělovala již po šestadevadesáté. Tu první si odnesl objevitel paprsků X Wilhelm Roentgen. Jeho revoluční poznatky využili k bližšímu poznání vesmíru i letošní laureáti.

Raymond Davis mladší (*1914) je synem významného fotografa. Po studiích na univerzitě v Marylandu získal v roce 1942 doktorát z fyzikální chemie na
Yalské univerzitě. V roce 1948 přišel do národní laboratoře v Brookhavenu. Zde pracoval 37 let. V roce 1984 odešel na Pennsylvánskou univerzitu.

Masatoši Košiba (*1926) se narodil v japonském Tojohaši. Studoval fyziku na
Tokijské univerzitě, doktorát získal na Rochesterské univerzitě v New Yorku. Jako profesor fyziky se vrátil na univerzitu do Tokia, kde působil až do března 1987.

Riccardo Giacconi (*1931) se narodil v italském Janově. Doktorát z astrofyziky získal na univerzitě v Miláně. Od roku 1959 pracoval ve výzkumné firmě American Science and Engineering v Massachusetts. Roku 1973 nastoupil do Harvard-Smithsonian centra pro astrofyziku, v letech 1981 až 1993 šéfoval vědeckému institutu kosmických teleskopů a dalších šest let stál v čele Evropské jižní observatoře (ESO). Poslední tři roky je prezidentem společnosti Associated
Universities, Inc. ve Washingtonu, operátora národní radiologické astronomické observatoře.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video