Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Akademie ocenila objevy astrofyziků

  13:24aktualizováno  13:24
Zcela nová okna do vesmíru otevřeli astrofyzici, které poctila Švédská královská akademie věd Nobelovou cenou za fyziku. Z poloviny připadne Američanu Raymondu Davisovi a Japonci Masatoši Košibovi za průkopnický přínos v oboru, zvláště za výzkum vesmírných částic neutrin. Druhá část ocenění připadne americkému vědci Riccardu Giacconimu. Podařilo se mu objevit zdroje rentgenového záření mimo sluneční soustavu. Vědci si mezi sebe rozdělí v přepočtu přes 32 milionů Kč.

Proč svítí Slunce
Raymond Davis sestrojil nový obří detektor neutrin. Obsahuje 600 tun kapaliny a je umístěný v hlubinném dole. Za 30 let své práce zachytil 2000 neutrin a dokázal tak, odkud pochází sluneční energie.

Na počátku dvacátého století vyslovil britský astrofyzik Arthur Eddington domněnku, že energie vzniká na naší nejbližší hvězdě jadernou reakcí, při níž se vodík mění v helium. Během přeměny se uvolní několik neutrin. Neutrina patří do kategorie nejmenších a nejdůležitějších elementárních částic, z nichž se skládá vesmír.

Vědci považovali dlouho za nemožné, že by se teorii podařilo prakticky ověřit. Problém je ten, že neutrina prostupují hmotou. Přestože každodenně procházejí věcmi i lidmi na Zemi, neexistoval způsob, jak je zachytit. Teprve Davisovi se ho podařilo najít.

V roce 1970 zkonstruoval na dně hlubinného dolu Homestake v americkém státu Jižní Dakota chlorový detektor k jejich registraci. S chlorem totiž neutrino reaguje, a tím se prozradí. Davis však zachytil pouze jednu třetinu z předpokládaného počtu neutrin.

Pozdější experimenty ukázaly, že neutrina mají schopnost měnit se ve tři různé formy. Navíc při delším letu několikrát mění svou podobu. Jednou jsou viditelná, jindy neviditelná. Toto zjištění radikálně koriguje názory vědy na stav, strukturu a vývoj vesmíru.

Masatoši Košiba na jiném obřím detektoru Davisovy objevy potvrdil. V únoru roku 1987 zachytili japonští vědci shluk neutrin z exploze daleké supernovy. Detektorem tehdy prošlo na deset trilionů neutrin, z nichž se podařilo zachytit pouhých dvanáct.
 
Rentgenový obraz vesmíru
Riccardo Giacconi sestrojil přístroje, které v kosmu zachycují rentgenové záření vysílané sluncem a hvězdami. Vysoce citlivé rentgenové dalekohledy instaloval na rakety. V roce 1962 objevil Sco X-1, první známý rentgenový zdroj mimo sluneční soustavu. Giacconiho tým rovněž objevil 339 tzv. rentgenových "hvězd".

V sedmdesátých letech vybudoval Giacconi v Harvard-Smithsonian centru pro astrofyziku supersilnou rentgenovou observatoř Einstein (HEAO-2), která vyráběla detailní, mimořádně kvalitní snímky kosmu.

Letos se Nobelova cena za fyziku udělovala již po šestadevadesáté. Tu první si odnesl objevitel paprsků X Wilhelm Roentgen. Jeho revoluční poznatky využili k bližšímu poznání vesmíru i letošní laureáti.

Raymond Davis mladší (*1914) je synem významného fotografa. Po studiích na univerzitě v Marylandu získal v roce 1942 doktorát z fyzikální chemie na
Yalské univerzitě. V roce 1948 přišel do národní laboratoře v Brookhavenu. Zde pracoval 37 let. V roce 1984 odešel na Pennsylvánskou univerzitu.

Masatoši Košiba (*1926) se narodil v japonském Tojohaši. Studoval fyziku na
Tokijské univerzitě, doktorát získal na Rochesterské univerzitě v New Yorku. Jako profesor fyziky se vrátil na univerzitu do Tokia, kde působil až do března 1987.

Riccardo Giacconi (*1931) se narodil v italském Janově. Doktorát z astrofyziky získal na univerzitě v Miláně. Od roku 1959 pracoval ve výzkumné firmě American Science and Engineering v Massachusetts. Roku 1973 nastoupil do Harvard-Smithsonian centra pro astrofyziku, v letech 1981 až 1993 šéfoval vědeckému institutu kosmických teleskopů a dalších šest let stál v čele Evropské jižní observatoře (ESO). Poslední tři roky je prezidentem společnosti Associated
Universities, Inc. ve Washingtonu, operátora národní radiologické astronomické observatoře.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zavražděnou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou přišly do ulic Malty uctít...
Malta nabízí milion eur za informace vedoucí k dopadení vraha novinářky

Maltská vláda nabídla odměnu milion eur (25,7 milionu Kč) a ochranu za informace o tom, kdo zavraždil investigativní novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou....  celý článek

Inaugurační řeč amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho (20.1.1961)
Trump nebude blokovat zveřejnění dalších detailů z atentátu na Kennedyho

Donald Trumb nebude blokovat zveřejnění dosud utajovaných informací z vyšetřování atentátu na někdejší hlavu Spojených států Johna F. Kennedyho. Americký...  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Neustoupíme, dušují se Katalánci. Jsou ochotni za nezávislost umírat?

Katalánský regionální parlament hodlá dál bránit suverenitu regionu a demokracii, sdělila v sobotu jeho předsedkyně Carme Forcadellová. Politička tak reagovala...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.