Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Akademici sněmovali v Praze, Klaus i Kopicová jim zbořili vidinu peněz

  13:22aktualizováno  15:55
V Praze se konal sněm Akademie věd, která kvůli škrtům v dotacích hovoří o své likvidaci. Přišli i i prezident Václav Klaus a ministryně školství Miroslava Kopicová. Oba nicméně naznačili, že vědci peněz dostávají moc a budou se muset za času ekonomických problémů uskromnit.

Prezident Václav Klaus a šéf Akademie věd Jiří Drahoš (15. prosince 2009) | foto: René VolfíkČTK

Vědci z Akademie věd se už měsíce snaží zarazit plán, který by v budoucnu znamenal přesun dotací spíše aplikovanému výzkumu a firmám. Záchranu hledají v premiérovi Janu Fischerovi, který jim přislíbil půl miliardy na institucionální výdaje a přistoupil na podrobné jednání o budoucnosti financování výzkumu.

Ve svém projevu pak Jiří Drahoš argumentoval tím, že nezná efektivnější vědeckou instituci v Česku, než kterou je Akademie věd. "Zatímco v Akademii pracuje 15 procent z celkového počtu vědeckých pracovníků v zemi, produkují 38 procent celkových vědeckých výsledků," řekl s odvoláním na Český statistický úřad.

Diplomatická "slovíčka"

Prezident Václav Klaus nicméně jazykem diplomata naznačil, že celkové peníze pro vědu (aniž by rozebíral poměr mezi aplikovaným a základním výzkumem, jehož změna Akademii vadí nejvíce) bude třeba "vnímat v kontextu ekonomické situace země".

"Na omezení příjmů si bude muset zvyknout i Akademie věd," řekl pak přímočařeji Klaus, podle něhož bude kvůli hospodářskému poklesu méně peněz na všechny rozpočtové kapitoly. A to i po volbách, podotkl prezident s odvoláním na nedávný marný pokus ministra financí Eduarda Janoty prosadit úsporný rozpočet.

Prezident zdůraznil, že i příjmy z fondů Evropské unie jsou ve skutečnosti pro AV rozpočtovými prostředky, s nimiž je třeba počítat.

VZTAH VÁCLAVA KLAUSE K AKADEMII VĚD

Minulý týden na snídani s podnikateli pořádané týdeníkem Euro prezident Klaus mimo jiné poznamenal, že většina zemí takovou instituci, jako je česká Akademie věd, vůbec nemá a nepotřebuje ji.

V devadesátých letech by podle něj už byla Akademie věd dávno zrušena, kdyby nebyl premiérem. Jako člověk vycházející z akademického prostředí (působil v Prognostickém ústavu) k ní ale prý měl určitý vztah, a napomohl proto k jejímu zachování.

Předseda Akademie věd Jiří Drahoš s novou rétorikou nepřišel. "Mezi svými" zopakoval kritiku vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, která právě chce změnit systém financování podpory vědy ve prospěch aplikovaného výzkumu. Členy rady jsou i premiér Fischer a ministryně Kopicová, vědci však Fischera chápou jako muže, který problematiku obsazení rady "zdědil" a nemůže za ni.

Drahoš v projevu připomněl, že už v roce 1993 Akademie založila Grantovou agenturu, která vyčleněnou část institucionálních prostředků rozdělovala ve výběrovém řízení, a že se už v minulosti Akademie reformovala. Také prý "nikdy nestála s nataženou rukou k veřejným prostředkům, ale naopak se snaží vracet společnosti to, co jí dává".

V ČT později Drahoš vysvětloval, že Akademie nyní nechce víc peněz pro vědu jako takovou. "To, co odmítáme, je špatný návrh rozdělení Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Finance by se měly v rámci této rozpočtové kapitoly rozdělovat tak, jak by instituce skutečně zasloužily. Rada navrhla metodiku, která je zcela nesmyslná, takový systém není nikde v zahraničí," řekl.

Slova Kopicové byla studenou sprchou

Nepříjemným pro vědce bylo vystoupení ministryně školství Miroslavy Kopicové. Ta prohlásila, že udržení současného rozsahu (financování) české vědy je mimo ekonomickou realitu země.

KOPICOVÁ O VĚDĚ

Ministryně školství Topolánkovy vlády Miroslava Kopicová

"Udržení současného rozsahu (financování) české vědy je mimo ekonomickou realitu země."

"Nelze se spoléhat ani na to, že bude v příštích letech český výzkum a vývoj masivně podporovat Evropská unie," řekla ministryně v projevu. Současně odmítla kritiku vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, jejíž je místopředsedkyní.

Rozsah podpory základního i aplikovaného výzkumu ze státního rozpočtu je podle ministryně velmi vysoký a její další růst si prý "tato země nemůže dovolit". Připomněla, že dotace akademii v posledních desíti letech stoupla na dvojnásobek, a dodala, že už se to nebude nikdy opakovat.

"Základní výzkum bude muset více prostředků získávat ze zahraničních zdrojů v náročné konkurenci světových týmů a aplikovaný výzkum a vývoj ze soukromých zdrojů od podniků a dalších uživatelů výsledků (výzkumu), kterým musí nabídnout za jejich peníze odpovídající hodnotu," předestřela Kopicová.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kouř stoupá nad jemenským městem Saná po náletu vedeném Saúdy (22. 9. 2015)
Při náletech v Jemenu zemřelo přes třicet lidí, povstalci viní vládu

Při náletech, které v Jemenu zasáhly hotel u Saná, přišlo o život přes 30 lidí, včetně civilistů, uvedla televize Al-Džazíra. Povstalci viní provládní síly.  celý článek

Hongkongem se prohnal silný tajfun Hato (23. srpna 2017)
Tajfun Hato se prohnal jižní Čínou, zemřelo nejméně dvanáct lidí

Počet obětí, které si na jihu Číny vyžádal tajfun Hato, se rozšířil na nejméně dvanáct. S odvoláním na místní úřady o tom ve čtvrtek informovala agentura AP....  celý článek

Monument republiky na istanbulském náměstí Taksim. V čele sousoší stojí...
V Turecku přibývá útoků na sochy Atatürka. Nařídil mi to Bůh, řekl vandal

V Turecku přibývá útoků na sochy zakladatele moderní republiky Mustafa Kemala Atatürka. Na konci července se muž se srpem v ruce snažil zničit sochu ve městě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.